Tato keš je inspirována filmem Monty Python a Svatý grál. Pro odlovení této keše není nutné tento film vidět. Stačí si jen dobře přečíst listing a odpovědět na několik, pro někoho jistě záludných, otázek. Pro usnadnění je u každé otázky vložen odkaz, kde lze odpověď snadno dohledat (většinou v titulcích).
Po uvedení svého prvního filmu poskládaného jen ze skečů první a druhé série Létajícího cirkusu „A teď úplně něco jiného“ (And now for something completely different), si členové satirické skupiny Monty Python řekli, že by chtěli napsat vlastní celovečerní film s celistvým příběhem. Už na prvních stránkách scénáře se to podobalo klasickým skečům z Létajícího cirkusu, ale žádná ucelená myšlenka v tom nebyla. Byla tam např. i krátká pasáž o králi Artušovi, který hledá Svatý grál a nakonec ho najde v obchoďáku v oddělení grálů. Nechali scénář nějaký měsíc uležet, a když se k němu po nějaké době vrátili, bylo jasné, že jediný zajímavý je grál. Tak začali psát příběh o Artušovi. Všichni začali hledat historické materiály a studovat příběhy o Artušovi a grálu. Po třetím přepsání scénáře měli hotový příběh, ale neměli konec. Ten geniálně vymyslel Eric Idle… ten vám ale neprozradím. Mimochodem, jeho dcera ho za to dodnes nenávidí. Říká, že je to nejhorší konec filmu vůbec.
Scénář byl hotov, ale problém nastal při shánění peněz na natáčení. Naštěstí členové kapel Led Zeppelin a Pink Floyd byli velkými fanoušky Monty Pythonů. Pink Floyd část výdělku z alba "The Dark Side of the Moon" použili na financování tohoto filmu. Nepotřebovali ani číst scénář, prostě věřili, že film určitě uspěje.
Režie se ujali oba dva Terryové (Gilliam & Jones). Ani jeden nikdy nic nenatočili, ale byli dost trhlí na to, aby to zvládli. Vybrali si exteriéry ve Skotsku, hlavně hrady, protože vypadaly skvěle. Asi dva týdny před natáčením přišel dopis z Referátu životního prostředí Skotska, jímž jim zakazovali točit na jakémkoliv z hradů, protože usoudili, že by tam dělali věci neslučitelné s důstojností budovy. Museli tedy začít hledat soukromé objekty. Zbyl hrad Doune a ten musel zastoupit Kamelot a také všechny hrady ve filmu. To ovšem ušetřilo spoustu času stráveného na cestách. Jen v posledním záběru je hrad Stalker.
To, že král Artuš a jeho sluha Patsy předstírají jízdu na koni bušením kokosovými skořápkami o sebe, nebylo původně myšleno ani jako vtip, ale na koně jednoduše nezbyly peníze. Artuš tak „projíždí“ celou zemí a hledá rytíře, kteří by s ním jeli na jeho hrad Kamelot. Přijíždí k jednomu hradu a žádá místního sluhu o možnost promluvit si s jeho pánem. Sluha mu nevěří, že je anglický král a téma jejich rozhovoru se postupně přesune k původu jejich kokosů a k fyzickým možnostem vlaštovek. Kolikrát musí taková evropská vlaštovka mávnout křídly za 17 sekund, aby si udržela rychlost ve vzduchu, to bude číslo “B‘‘ .
Artuš se svým sluhou odjíždí s nepořízenou pryč a cestou narazí na podivnou zabahněnou dvojici. Té se nelíbí, že se Artuš prohlašuje za jejich krále a oznámí mu, že u nich vládne nezávislá anarchosyndikalistická komunita, jejíž členové se střídají po týdnu v úloze výkonného úředníka. Všechna rozhodnutí tohoto úředníka jsou schválena na schůzi, která se koná jednou za „N“ týdny. Artuš se snaží umlčet jejich nemístné poznámky zdůrazněním, že jen on je jejich vládce, ale nějak se u té chátry nesetká s pochopením.
Pokračují tedy dál v cestě. V lese se stanou svědky rytířského souboje. Černý rytíř v souboji hravě poráží svého soka a Artuš se jej proto snaží získat do své družiny. Černý rytíř však nemá pro Artušovu žádost pochopení a vyzve ho na souboj, který skončí ….. řekněme, remízou. Po souboji je ale neodbytný a neporazitelný Černý rytíř (jemuž jeho čest a pověst leze tak na mozek, že ze sebe udělá dobrovolně mrzáka) o „C“ končetiny lehčí.
První, kdo se k Artušovi připojí, je sir Bedever Moudrý. S jeho moudrostí se Artuš obeznámí u soudního sporu Lid vs. Čarodějnice, při němž je čarodějnice usvědčena pomocí velkého ptáka „E“. Tím je: holubice = 54, kachna = 95, africká vlaštovka = 9.
Postupně se přidají další rytíři: sir Lancelot Statečný, sir Galahad Čistý a sir Robin Ne-až-tak-statečný-jako-sir-Lancelot. Nyní to jsou Rytíři Kulatého stolu. Od původní záměru, odjet na hrad Kamelot, je upuštěno. Kamelot je totiž jen papírový model a navíc docela švihlé místo. To dokazují místní pěvci v tématické písni Knights of the Round Table. Při svém skotačení jsou nebezpeční sami sobě i svému okolí. K úrazu tak přijde i „O“: hroch = 0, vlaštovka = 3, kočka = 9.
Pokračují dál cestou necestou, když v tom družinu osloví Bůh z nebes (odkud jinud taky) a sdělí jim, že jejich úkolem je najít Svatý grál (Bůh je ve skutečnosti fotka známého anglického hráče kriketu z 19. století jménem W. G. Grace). Se vší vážností tento úkol přijmou a výprava za Svatým grálem tak začíná.
Rytíři přijíždí k nějakému hradu a zjistí, že je obsazen dost drzými Francouzi, kteří se jim posmívají. Rozhodnou se vzít hrad útokem, ale jsou hanebně odraženi. Sir Bedevere má ale plán B. Aby nepozorovaně pronikli do obsazeného hradu, postaví dřevěnou stavbu „R“: trojského králíka = 44, trojského koně = 5, trojský eskalátor = 448. Francouzi pak stavbu skutečně vtáhnou do hradu, ale plán nevyjde podle Bedeverových představ. Zklamaní rytíři Kulatého stolu odtáhnou pryč a Artuš se rozhodne družinu rozpustit, aby každý pátral po Grálu na vlastní pěst.
Příběh sira Robina: Ten začíná v ponurém lese. Tam sir Robin narazí na tříhlavého rytíře, který se chystá s ním skoncovat. Robin, přesně ve smyslu svého příjmení, před bojem statečně prchne. Ten nám asi s hledáním Grálu nepomůže.
Příběh sira Lancelota Statečného: Poblíž jednoho hradu v mokřadech dostane sir Lancelot naléhavý vzkaz (šípem do prsou jeho sluhy), ve kterém pisatel(ka) žádá o pomoc. Tamní vladař prý chystá svatbu proti její vůli. Rozhodne se tu neznámou zachránit. Vtrhne do hradu, povraždí stráže, zběsile seká kolem sebe, nešetří ani svatebčany. Probije se až ke komnatě, kde se setkává s onou neznámou „A“. Tou je: televizní reportér BBC = 70, syn vladaře princ Herbert = 702, kněžka Zoot z obávaného hradu Anthrax = 0. Grál však na tomto hradě nenajdeme.
Příběh sira Galahada Čistého: Zchvácený a zraněný sir Galahad se dostane do hradu Anthrax, který obývají pouze samé ženy. Dámy takovou návštěvu vítají a pod různými záminkami se snaží cudného rytíře vysvléci. Jeho ale zajímá pouze Svatý grál. Sira Galahada zachrání na poslední chvíli sir Lancelot. Když si Galahad venku uvědomí, co mohlo následovat, chce se na hrad vrátit, ještě jednou všechno pořádně prohledat, což mu už není umožněno.
Scéna 24: Král Artuš a sir Bedevere tady konečně pro nás nalezli vodítko k místu uložení Svatého grálu. Starý muž jim řekl o jisté jeskyni, ve které je vodítko pro nalezení Grálu. Ta se nachází poblíž Rokle smrti, kterou ještě nikdy nikdo nepřekročil. Doporučil jim, ať si s sebou vezmou jednu z posvátných relikvií - Svatý ruční granát z Antiochie. A jak funguje? Podíváme se do Knihy vyzbrojení, kapitola 2, odstavec 9-21:
„A sv. Attila zvedl ruční granát do výše a pravil. Ó Pane, požehnej tento ruční granát, ať dáno mu jest roztrhat tvé nepřátele na kousíčky, milosrdný Bože. A Bůh se usmál a lidé hodovali jehněčí a lenochody a kapry a ančovičky a orangutany a cornflakes a kandované ovoce atd. … Pán promluvil a pravil. Nejprve musíš vytáhnout svatou pojistku, pak napočítat do G, ne více, ne méně. Do G musíš napočítat a číslo napočítané má být G. Čtyři není to správné číslo, ani dvě, přes to se jen dostaneš k G. Pět je úplně mimo. Jak se dostaneš na G, hodíš ten svatý granát z Antiochie na nepřítele, který se ti postaví do cesty a ten natáhne brka. Amen!“
Tady náhle příběh Artuše a rytířů Kulatého stolu končí. Nevím, jestli se při přechodu Mostu smrti zřítili do hlubin Rokle smrti, nebo jestli byli roztrháni na kousky při nesprávné manipulaci se Svatým ručním granátem. Po jejich stopách šlo už mnoho dobrodruhů, ale i oni byli ztraceni.
Nejblíže ke Grálu se dostal jistý Parsifal. Hledání Grálu popsal ve svém cestopise z roku 1210 Po železnici až na kraj světa. Tohle vzácné dílo se mi před časem náhodou dostalo do ruk. Po přečtení tohoto rukopisu jsem měl celkem jasnou představu, kde se nachází ona Rokle smrti. Vyzbrojen Svatým ručním granátem vyrážím na cestu. Po měsících putování nacházím jeskyni poblíž obávané rokle, přesně jak řekl Stařec ze Scény 24. A pak …. pak mám výpadek paměti. Pamatuji si jen, že mě našli místní vesničané a já prý blábolil aramejsky něco o aranžování keřů. Nevím, zda jsem Svatý grál držel v ruce, ale jsem si jist, že jsem ho viděl. Utrpěné trauma mi nedovoluje se do těchto končin vrátit, ale já vám teď pomohu znovu najít Svatý grál.
Směrem na sever je jeskyně. Jmenuje se CERBANOG. Tam, vytesána magickými znaky na rostlé skále jsou poslední slova Olfina Bedwera z Rhegedu, která prozrazují místo, kde je uložen svatý grál. Ale následujte mě jen, jste-li srdnatí, protože vstup do jeskyně střeží stvoření, tak odporné a kruté, že dosud žádný muž (nebo žena) boj s ním nepřežil. Kosti 50 mužů (nebo žen) jsou rozházené kolem jeho doupěte. Takže, stateční rytíři, máte-li sebemenší pochyby o své síle, zastavte své kroky tady, protože smrt vás očekává se svými odpornými, velkými, špičatými zuby.
Pozn.: Ještě si matně pamatuji, že ono krvelačné stvoření jsem zlikvidoval pomocí Svatého ručního granátu, takže se ho už bát nemusíte. Na zdi zůstala jen jeho silueta a všude okolo neskutečnej binec. Ale i tak buďte velmi obezřetní. Jeho ostatky vám pomůžou najít správné místo uložení Grálu. Hodně štěstí, rytíři.
_______________________________________________________________________________________________________________________
Při luštění ani při odlovu nepoužívejte násilí.
Na vyluštěných souřadnicích se pořádně rozhlédněte... a nebojte se vstoupit (samozřejmě na vlastní nebezpečí).
Pokud bude v jeskyni přítomen medvěd zkuste ho uplatit … nebo použijte Knihu vyzbrojení, kapitola 2, odstavec 9-21.
Doporučuji odlov ve dvojici a na "koních". Jeden z dvojice bude mít volné ruce na poznámky a druhý bude bušit o sebe kokosovými skořápkami....
V keši je možná tužka, ale raději si vezměte svou!
