ALTERNATIVA Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
A L T E R N A T I V A
Čeho to? Co třeba alternativní pohon automobilů na plyn?
LPG (z anglického Liquid Petrol Gas, zkapalněný ropný plyn) či snad CNG (Compressed Natural Gas, stlačený zemní plyn)? Jako pohonný plyn sloužila v průběhu doby celá řada hořlavých plynů. Z nejdůležitějších to byl především svítiplyn a zemní plyn, ale také byl používán důlní plyn (metan), dřevoplyn, kalový plyn, generátorový plyn,vysokopecní plyn, acetylén.
V současné době je pro pohon automobilů nejvíce využíván propan butan, zemní plyn (především stlačený, v menší míře zkapalněný) a bioplyn.
Svět
První vozidla byla poháněna plynem, nikoli benzinem či naftou, dnes nejvíce užívanými pohonnými hmotami!!! Vynález výbušného plynového motoru je spojen především se jmény Rivaz a Lenoir. Švýcarský vojenský vysloužilec Issac de Rivaz získal r. 1807 patent na vozidlo poháněné výbušným motorem. Vůz dokonce postavil a veřejně zkoušel. Jeho motor měl válec, v němž elektricky zapaloval směs svítiplynu a vzduchu. Píst, který byl výbuchem vytlačen vzhůru, byl pak svojí váhou a atmosférickým tlakem vzduchu tlačen dolů, přičemž ozubeným hřbetem poháněl soukolí, do nějž se pohyb přenášel na kola vozu.
Opravdového úspěchu ale dosáhl až Francouz belgického původu Jean Joseph Etienne Lenoir, kterého lze považovat za vlastního tvůrce výbušných motorů, neboť je přivedl k takovému stavu dokonalosti, že je bylo možno opravdu prakticky využít. Dne 10. 11. 1859 získal patent na motor poháněný svítiplynem a v r. 1860 začal již stavět vůz s plynovým motorem. Plyn byl stlačený v nádržce umístěné ve vozidle. V roce 1863 vykonal Lenoir s tímto vozidlem první jízdu z Paříže do jejího předměstí Joinville le Pont a zpět rychlostí 6 km/hod. Celá trať měřila 18 km.
Zemní plyn – metan byl poprvé v historii použit v Ottově spalovacím motoru v roce 1872.
Brzy se však k pohonu výbušných motorů začaly uplatňovat i kapalné pohonné hmoty, a to nejdříve petrolej (1863), později benzín (1873) a nafta. Ty se pak staly koncem 19. a zejména v 20. století rozhodujícími v automobilovém průmyslu.
Ke konci 19. století kapalná paliva – benzín, nafta a petrolej – nad plynem zvítězila a zdálo se, že éra plynu v pohonu vozidel skončila. Nebylo však tomu tak. O návrat plynových vozidel v první polovině 20. století se postaral nedostatek kapalných pohonných hmot za první i druhé světové války. Vzhledem k tomu, že mnohé státy měly dostatečná ložiska uhlí, nejsnazší byla náhrada benzínu svítiplynem.
Použití stlačeného plynu k pohonu automobilů, stále ještě svítiplynu, má své počátky kolem roku 1930 ve Francii a brzy se rozšířilo do dalších evropských zemí. Byly vyráběny kompresní tankovací stanice, tlakové lahve, přestavována vozidla, stlačený svítiplyn se začal běžně používat. Souběžně s rozvojem použití stlačeného svítiplynu byly prováděny pokusy s použitím i jiných plynů, především metanu a kalového plynu.
Čechy a Morava
V českých zemích se nový dopravní prostředek – automobil se spalovacím benzínovým motorem objevil v Praze okolo roku 1895.
Využívání plynu v dopravě začalo v českých zemích v roce 1936. Konkrétně se jednalo o používání stlačeného svítiplynu k pohonu automobilů, autobusů a traktorů. Vítkovické železárny jako první vyráběly kompresní tankovací stanice a provozovaly na svítiplyn vlastní nákladní vozy. V roce 1937 došlo k výstavbě kompresní stanice v Hradci Králové, kde se na převedení městské autobusové dopravy na plyn dohodla městská plynárna s místním dopravním podnikem. Stlačený svítiplyn k pohonu autobusů, nákladních i osobních automobilů se začal používat v Praze, Hradci Králové a v dalších českých městech. V 30. a 40. létech jezdily plynové autobusy také v Krnově, Olomouci, Mladé Boleslavi. V té době byla v Praze v plynárně v Michli postavena kompresní stanice na plnění lahví stlačeným svítiplynem.
V letech 2. světové války v roce 1942 byl pro nedostatek benzínu zvýšen počet tankovacích stanic stlačeného svítiplynu pro pohon automobilů v Praze, takže ke stanici v plynárně v Michli přibyla stanice před Masarykovým nádražím a na ostrově Štvanice.
V roce 1944 byl zahájen provoz prvního autobusu na nestlačený svítiplyn na lince Michle–Hostivař a zpět. Autobusy vybavené zařízením na pohon nestlačený svítiplynem byly však vhodné pouze pro kyvadlovou dopravu v dosahu plynovodní sítě.
Plnicí stanice stlačeného svítiplynu v areálu Pražské obecní plynárny v Michli
a Praga TO na nestlačený svítiplyn (1940-1945)
Ve válečných letech pro nedostatek kapalných pohonných hmot jezdily v Praze autobusy městské hromadné dopravy, nákladní a osobní automobily i na dřevoplyn.
V období druhé světové války byl na našem území pohon dřevoplynem zaveden i u motorových vozů bývalých Českomoravských drah BMD – ČMD. V roce 1941 a 1943 byly dodány dvě série motorových vozů v provedení na dřevoplyn. Typickým jevem při dřevoplynovém provozu byly zásoby bukových špalíků ukládané v pytlích na střechách vozů.
Po válce však, obdobně jako v celé Evropě, používání plynu v dopravě ustupuje do pozadí a na scénu se vracejí klasické kapalné pohonné hmoty.
Zemní plyn jako pohonná hmota se začal v České republice uplatňovat od roku 1981, kdy byla provedena první přestavba vozidla na zemní plyn. Plány dalšího rozvoje byly smělé. V roce 1985 byla vypracována komplexní studie řešící náhradu kapalných paliv zemním plynem, podle níž v cílovém roce 1995 mělo být postaveno několik desítek plnících stanic a na zemní plyn mělo jezdit několik tisíc vozidel, především nákladních automobilů a autobusů.
V roce 1989 byla v plynárně Měcholupy uvedena do provozu plnící stanice stlačeného zemního plynu určená zejména pro autobusy v Praze.
Prvních 5 autobusů poháněných stlačeným zemním plynem zahájilo v Praze provoz v roce 1991. V té době se rozšiřovalo používání plynových autobusů v městské dopravě i do dalších měst, hlavně na Moravě – Havířov, Frýdek Místek, Uherské Hradiště, Prostějov. Veškeré plynové autobusy byly přestavěny na zemní plyn z původních autobusů naftových, nejednalo se o plynové autobusy od výrobce. Takový způsob se může jevit jako složitý, finančně náročný a neefektivní. Nový autobus se musí částečně demontovat a upravit na plynový pohon. V té době to však byl jediný možný způsob, zahraniční plynové autobusy byly dražší a český výrobce plynové autobusy nenabízel.
Rovněž plynové osobní a nákladní automobily byly individuálně přestavované, neexistovaly ani sériově vyráběné automobily na zemní plyn ani nebyly schváleny hromadné přestavby vozidel – homologace.
Individuální přestavby se v praxi neosvědčily, to byl hlavní důvod, proč se dobře rozbíhající program plynofikace zpomalil až zastavil.
Česká republika byla počátkem 90. let v plynofikaci dopravy na předním místě ve světě!!!
Díky stagnaci se ale před ní dostaly a dostávají další evropské země, které s plynofikací dopravy začínaly později. Neváhaly však využit poznatků z počátečních fází plynofikace a počet vozidel na zemní plyn i plnících stanic tam nyní úspěšně roste (př. Německo, Francie).
Od roku 1999 se situace začala měnit. V oblasti osobních automobilů v roce 1999 byly schváleny hromadné přestavby vozidel na zemní plyn. Homologace se týká celé řady vyráběných vozů ve Škodě Mladá Boleslav. U autobusů český výrobce motorů Škoda LIAZ ukončil vývoj plynového motoru, který podle platného testu EHK splňuje emisní limit EURO 2.
LPG stanice ve Frýdku
Postavená byla v roce 1992 firmou z Paskova, od které stavbu převzala firma, která se stará o plynofikaci celého města a okolí. Současný majitel je vlastníkem 5 let.
Původně se zde zamýšlelo jen plnění CNG pro autobusy, až po převedení na jiného vlastníka, vznikla zde veřejná pumpa CNG, kde přibylo LPG, později benzín a nafta.
Vše je na této stanici skladováno (LPG má zásobník na 12 000l za budovou stanice), mino zemního plynu, který je dodáván potrubím města přímo z vrtu v Paskově.
CNG na této stanici z klasického zemního plynu "vyrábí" na palivo pro auta stlačováním do vysokotlaku pomocí dvou kompresorů každý má výkom cca 125,000 Watů. CNG se stlačuje na maximální zákonem povolenou hodnotu, což je 230 atmosfér (LPG má 7 atmosfér), který se plní do nádrží automobilů přes centimetrovou hadici.
NA LINKY MHD FRÝDEK-MÍSTEK VYJELY PRVNÍ AUTOBUSY NA CNG
Od pátku 13.3.2015 jsou na linky městské dopravy ve Frýdku-Místku postupně nasazovány nové autobusy s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG). Vozy zakoupené za podpory evropských financí prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) nahradí časem nejstarší vozidla, zejména Karosy. Pro provoz MHD Frýdek-Místek je z programu OPŽP určeno 10 plynových autobusů a pro příměstskou dopravu 7 ks z OPŽP.
SOR BNG12 v „hrbu“ na střeše jsou umístěné tlakové láhve na stlačený plyn CNG
Jak na keš?
Je to docela jednoduché, postačí pouze dosadit ve správném pořadí modré číslice z listingu.
N 49 40._ _ _ E 018 22._ _ _
Additional Hints
(Decrypt)
i birebinpv