Chebská židovská obec byla ve středověku po pražské druhá nejstarší v Čechách. Přítomnost Židů v Chebu je doložena v roce 1270, kdy při požáru města shořela synagoga. Z Chebu pochází nejstarší hebrejský rukopis v Čechách, tzv. Chebská bible, rovněž z počátku 13. století s vepsanými českými glosami.
V Chebu stálo postupně v přímé návaznosti na existenci židovského osídlení města několik synagog. Nejvýznamnější středověkou synagogou byla údajně budova vystavěná v letech 1364–1375 ve stylu vrcholné gotiky na východním okraji tehdejšího ghetta. Tato synagoga byla roku 1430 po vypovězení Židů z města přeměněna na křesťanský kostel, roku 1837 se zřítila klenba a roku 1856 byla ruina zbořena. Z této synagogy pravděpodobně pochází žulová pamětní deska rabína Mayera z 2. poloviny 14. století, uložená v lapidáriu na chebském hradě.
Dle jiného zdroje, byla zahájena stavba synagogy o něco dříve a její dostavění znemožnil krutý ničivý pogrom o velikonočních svátcích roku 1350.Tehdy, poté co skončilo velikonoční kázání v minoritském kostele, se rozlícený dav rozhodl vybít zdejší židovskou komunitu. Jejich majetek pak byl rozkraden, či zkonfiskován městem.To ale přineslo Chebu velké starosti, neboť Karel IV. považoval za své poddané i Židy, a tak došlo k tomu, že Cheb musel zaplatit Karlu IV. velké odškodné. Ten týden po pogromu přijel do Chebu, a udělil mu pardon.Chebský pogrom se stal trvalou součástí chebských pověstí. Deska rabína Mayera a několik hebrejských náhrobků nám dodnes připomíná významnou kapitolu chebské středověké historie spolu s názvy ulice Židovská či neoficiálně nazývané uličky Zavražděných.
Židé se pak do Chebu záhy poté vrátili, místní židovská komunita však již nikdy nedosáhla svého dřívějšího významu. K tomu přispělo i to, že roku 1430 dosáhli chebští měšťané vyhnání Židů ze svého města. Poté se do Chebu vrátilo několik židovských rodin, jež ovšem byly znovu vyhnány roku 1502. Novověké židovské osídlení Chebu se začalo rozvíjet až po zrovnoprávnění Židů v 3. čtvrtině 19. století. Rychle rostoucí počet Židů umožnil roku 1862 vznik židovského náboženského spolku, jež se o deset let později přeměnil v židovskou náboženskou obec. Roku 1900 dosáhla chebská židovská komunita s 554 členy největšího rozmachu. Mírný úbytek židovského obyvatelstva v Chebu pak dramaticky uspíšil rostoucí antisemitismus místního německého obyvatelstva a holokaust.
Po druhé světové válce byla židovská obec zrušena a připojena k ŽNO /Židovská náboženská obec/ Karlovy Vary.
Podle výsledků ze sčítání lidu v ČR roku 2011 se k židovskému vyznání přihlásilo 1 132 obyvatel. Federace židovských obcí (FŽO) však uvádí, že registruje okolo 3 000 svých členů, a celkový počet Židů v Česku odhaduje na 15–20 tisíc.
V současné době se v České republice nachází 10 židovských obcí (z toho 7 v Čechách a 3 na Moravě) seskupených pod Federací židovských obcí.
zdroj: wikipedie, encyklopedie.cheb.cz
vzorec עשרים * X + א ט ב
pro výpočet: שֶׁבַע * Y - ו ג ג
