Kurimske krize Multi-cache

Městská multina k poznání drobných kuřimských památek. Není pro ty, kteří chtějí snadný bod. Dá se zvládnout pěšky, s kočárkem, na kole, i v autě či na motorce. Na finálku musíte ale po svých.

Drobné sakrální památky provází lidstvo už od nepaměti. Jsou to drobné stavby, jako třeba kříže, kaple, boží muka, sochy světců apod., které odkazují na katolickou víru. Ve větší míře se ale památky v urbanizované i zcela přírodní krajině začínají objevovat koncem 19. století, například ku příležitosti tisíciletého výročí smrti věrozvěsta Metoděje.

Kuřimské kříže a další drobné sakrální památky jsou rozesety po celém městě. V minulosti jsem se několikrát přistihl, když jsem projížděl kolem některých drobných staveb, že by mě samotného zajímalo, co které znamenají, proč tu jsou, nebo kdo je tu nechal postavit. Nejedná se pouze o kříže, v Kuřimi se nachází i další z kulturního hlediska významné drobné stavby, které určitě stojí za shlédnutí. Pojďte proto se mnou na výpravu do minulého věku, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi...

Kříž na Tyršové

Začínáme na zastavení, které je nejblíže Brnu. Nachází se tu snadno přehlédnutelný litinový černý kříž na kamenném žulovém podstavci. Jako pro většinu litinových křížů, tak i pro tento je typické pozlacené (je možné spatřit i korpusy stříbrné, či mosazné) tělo Krista. Málokdo z kolemjdoucích nebo kolemjedoucích ho ale zavnímá a při tom leží tak blízko u silnice. Patrně zde v minulosti bývalo odpočinkové místo před započetím cesty nebo při cestě do Brna. Není na něm ani žádný konkrétní nápis či letopočet, také se dá velmi těžko odhadnout k jaké příležitosti a v jaké době zde byl postaven. Tyhle litinové kříže nebyly v dávných dobách příliš časté. Původní dřevěné kříže, které se používaly od pradávna (dřevěné kříže se do dnešních dob již dochovaly jen v malé míře) většinou byly od 18. století nahrazeny kříži kamennými a od 19. století se začala používat právě litina. Důvod byl zcela jasný. Dřevo podléhá nejdříve zkáze a tak, není-li kříž často obnovován je jeho existence nejistá. Kamenné kříže většinou vydrží po staletí ale, jak je i z ostatních obrázků patrné, je jejich obnova či ošetření nutné. Naproti tomu litina je prakticky nezničitelná. Často jsou také tyto kříže doplněny o zajímavé reliéfy, pro tento materiál tak typické. Na tomto kříži si všimněte spodní části, kde se nachází právě reliéf 3 andělů. Na dřevěných případně kamenných křížích něco takového prakticky není možné, nebo to nevydrží dlouhou dobu.

A = spočítejte balvany v okolí kříže (jeden je těsně vedle plotu). Jelikož se jejich počet neustále mění, tak A=4

Kříž na Brněnské

Tento klasický kamenný kříž z červeného kamene se nachází v jedné z nejstarších části Kuřimi, na rozhraní ulic Brněnské a Jánské. Právě Jánská společně s Podhořím jsou nejstarší kuřimské ulice. Později, až zjistíte indicii a vydáte se od kříže nahoru na další stage, všimněte si po levé straně nepříliš výrazného domu (dnes výroba žaluzií). Nese číslo popisné 1, je to tedy nejstarší značený dům v Kuřimi. Nápis na kříži zní: "Pojďtež ke mně všickni kteříz pracujete a obtíženi jste a já vás občerstvím." Mat. XI,28. Zajímavostí je, že tento nápis, trošičku v jiné úpravě, se objevuje i na dalším kuřimském kříži - za kostelem sv. Máří Magdaleny, kam se ještě podíváme. Motivů ke zbudování tohoto kříže může být několik. Většinou se tyto památky stavěly na připomenutí nějaké události, např. neštěstí, které se v dané lokalitě stalo. Dále to mohou být upomínky na historické události a nebo prostě jen součást zkulturňování okolní krajiny, kdy většinou bohatí jednotlivci či rodiny výstavbou těchto památek reprezentovali okolní krajinu. Pokud si odmyslíte současnou novou (panelákovou) zástavbu, nacházíte se na okraji města (vesnice). Tyto památky byly většinou stavěny okolo komunikací a jejich poloha mimo jiné určovala začátek, střed nebo konec obce. Proto i tady lze dedukovat, že kříž stával na místě hlavní komunikace na kraji obce Kuřimi.

B = na blízkém elektrickém rozvaděči (hned za křížem) najděte číslo R3262xx (B=xx)

Vodní kaple Sv. Jana Nepomuckého

Jedna z nejhodnotnějších památek v Kuřimi je chráněna jako kulturní dědictví České republiky. Uvádí se, že byla postavena v roce 1722, ale pravděpodobně se jedná o stavbu, která byla postavena až na začátku 19. století. Kaple zasvěcená Janu Nepomuckému stojí na úbočí kopce Kuřimská hora. Jedná se o malou půlkruhovou stavbu, v jejímž horním výklenku je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. Ve spodním výklenku pak vytéká pramenitá voda. K přívodu vody pro studánku slouží dřevěná kulatina, která funguje jako přírodní potrubí. V dřívějších dobách nebyly známy dnešní technologie a proto se při stavbě použily po délce provrtávané kmeny stromů, většinou borovic. Potrubí bylo objeveno, když došlo vlivem svozu dřeva při jeho těžbě k odkrytí zeminy z lesní cesty v blízkosti kaple. Kaple byla odedávna místem konání nejrůznějších pobožností, především pak vždy v den svátku sv. Jana Nepomuckého, kterému je zasvěcena. V padesátých letech však akce nebyly povoleny. Ačkoli se v roce 1972 pokusil místní farář P. Jan Hřebíček o obnovení, okresní tajemník pro věci církevní je písemně zakázal. První pobožnost se tu konala až po pádu komunistického režimu, a to v roce 1990. Stále se nepovedlo určit, odkud vyvěrá místní pramen. Nejpravděpodobněji však vzniká uvnitř skalního masívu Kuřimské hory. Oproti minulosti došlo u studánky k úbytku vody. Na rozdíl od dřívějších dob, i po silném dešti vytéká voda jen slabým pramenem. Doposud se nezjistilo, jestli k úbytku vody došlo vlivem přírody, či zásahem člověka. V roce 2013 začala důkladná oprava kaple a přívodu vody, která byla dokončena v roce 2014. Vrcholem oprav byla i renovace samotné sochy sv. Jana Nepomuckého.

C = spočítejte hvězdy na hlavě sochy sv. Jana Nepomuckého

Socha Sv. Floriana

Jedním z pamětníků starých časů je socha sv. Floriána na rynku - náměstí staré Kuřimi. Byla zbudována před obecní radnicí, dnes již zbořenou (1968). Na bytelném mramorovém a zděném soklu je socha zmíněného svatého - patrona hasičů. Jako všude, kde byly stavěny, měl tento svatý dvě podstatné náležitosti: prapor a putýnku, tedy jak praví jedna slovenská písnička: „Floriánek na rynku dávno není svatý, v jedné ruce putýnku, v druhý prapor zlatý...“ Kuřimský Floriánek měl však ruku s putýnkou uraženou , a tak mu zůstal jen prapor. V nedávné době došlo k rozsáhlé renovaci sochy a tak je ruka tam, kde má být. Není pochyb, že pomník byl tomuto svatému zbudován z větších či menších sbírek kuřimských občanů. Stálé požáry jednotlivých domů i celých vesnic byly postrachem té doby. Domy či domky přízemní, stavěné z kotovic, vepřovic a kryté slaměnými došky, v lepším případě šindelem - štípanými dřevěnými destičkami byly výbornou potravou hltavému živlu. Zpravidla se toho málo uhasilo, i když byla ku pomoci každá ruka a každá puténka vody neštěstí se málokdy zabránilo a pomoc se omezila zpravidla na rychlé vyklízení domů. Není tedy divu, že lid všeobecně, tedy i v Kuřimi, vzýval a uctíval sv. Floriána, neboť věřil v jeho pomoc. Později, kdy se ve všech větších vesnicích zakládaly podle vzorů hasičské spolky, stal se sv. Florián patronem hasičů. Pomník sv. Floriána má vpředu vytesáno hořící město a vzadu pak vtesaný latinský nápis tohoto znění: SanCto FlorIono oppIDVM rVreInense obtVLIt et VoVit. Tedy: Svatý Floriáne, městečko kuřimské ochraňuj a zaslib. Některá písmena tohoto nápisu jsou vyšší než ostatní. Jedná se zřejmě o kryptogram - tajnopis, který se v těch dobách s oblibou vtesával do latinských nápisů. Sama latina - latinské písmo - dávala možnost uplatnění kryptogramů, zejména číselných. Vyjmeme-li ona vysoká písmena, vypadá jejich pořadí takto: SCFIIDVMVIVLIVV. Jaký je smysl těchto písmen? Víme, že téměř všechna tato písmena používá latina jako číslovky, a tak se naskýtá následující rozluštění: S-svatý, F-Florian, C-100, I-1, I-1, D-500, V-5, M-1000, V-5, O-1, V-5, L-50, I-1, V-5, V-5 Celkem 1679, a tento součet je nepochybně rokem postavení pomníku. Jinde (Kronika moravská) je uváděn rok založení 1680, ale i to je možné. Stavba se mohla protáhnout přes zimu na další rok. Jisté je, že tehdejší kameník vtesal tento šifrovaný letopočet do kamene v roce 1679.

D = spočítejte schody vedoucí z chodníku u silnice nahoru k soše (mezi zábradlím)

Kříž za kostelem Sv. Máří Magdaleny

Klasický kamenný kříž s pozlaceným tělem Krista stojí na původní přístupové komunikaci do kostela. Stejně tak jako na ulici Brněnské, je i tady vytesaný nápis ze stejné části Nového zákona: Mat. 11,28 - "Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi a já vás občerstvím." Většinou se na kříže psaly letopočty vzniku, takže i rok 1889 lze považovat za rok vztyčení kříže. K tomuto datu se váže událost znovuvysvěcení kuřimského kostela po generální opravě v tomto roce. V roce 2007 byl kříž, stejně tak jako několik dalších památek v Kuřimi, restaurován. I rok oprav se často na kříži uvádí, stejně tak jako i tady. O opravu se zasloužil sochař MgA. Bohdan Jeřábek. Stav před opravou a po opravě si můžete prohlédnout na přiložených fotografiích. Nemůžu se ale ubránit pocitu, že staré, lehce patinované drobné stavby měly svojí atmosférou prostě něco do sebe.

E = spočítejte všechny schody vedoucí zdola od silnice nahoru ke kříži (sudé číslo)

Kříž vedle vchodu do kostela Sv. Máří Magdaleny

Ač se může podle vizáže tohoto jednoduchého kříže zdát, že je jeden z nejstarších, opak je pravdou. Na čelní straně kříže je prostý nápis: "Pochválen buď Ježíš Kristus" s uvedením letopočtu L.P. 1930. Jedná se tedy o poměrně mladou stavbu. Kolem roku 1930 byl kuřimský kostel zčásti renovován - byl pořízeny 2 nové zvony (735 kg a 413 kg), které bohužel nepřežily druhou světovou válku. Je tedy velmi pravděpodobné, že se rok vztyčení kříže váže i na tyto události, pro každou farnost tak důležité. Tato stavba je svým umístěním zvláštní. Kříž nestojí ani u cesty, ani svým postavením není součástí okolní krajiny. Navíc ještě před tím než byl postaven, tak u kuřimského kostela kříž stával (ano, ten za kostelem), takže je zajímavostí, že byl postaven i tento druhý kříž. Je možné, že stával v jiných místech a postupem času byl přemístěn právě sem.

F = naproti kříži u vydlážděné silnice spočítejte patníky.

Kříž na Legionářské

Další kamenná stavba je trochu ukrytá oku kolemjdoucího, pozornému návštěvníku ale neunikne. Jedná se o trochu netradičně umístěný kamenný kříž, umístěný v těsné blízkosti letní zahrádky přilehlé restaurace a je to vlastně jediná stavba podobného typu, umístěná v horní části Kuřimi. Z hlavní silnice je tedy kříž v současné době prakticky neviditelný. Jako jediný z kuřimských křížů má popsánu jak čelní tak i zadní stranu. Za čelní stranu lze považovat tu, kam je obráceno i tělo Krista tzn. ta s nápisem: "Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následuj mne." Opět se jedná o citát z evangelia Matouš (16,24). Na zadní straně kříže se nachází odkaz na dárce případně sponzora této stavby: "Ke cti a chvále Boží od manželů Jana a Marie Popkových 1890." A pak si ještě všimněte drobného nápisu "A. Müller, v Brně", což je odkaz na výrobce tohoto kříže. Nezřídka se stávalo, že kříže nechaly vystavět právě místní bohaté rodiny. Tak je tomu i v tomto případě. Rok 1890 se opět pravděpodobně váže k události znovuvysvěcení kuřimského kostela po jeho rekonstrukci. V roce 2010 byla tato drobná stavba, stejně tak jako kříž za kostelem sv. Máří Magdaleny, restaurována sochařem MgA. Bohdanem Jeřábkem. Fotky před opravou a po opravě jsou zde vidět, která forma je zajímavější, nechám na posouzení každého z vás. Další zajímavostí těchto drobných staveb je i fakt, že většinou stávaly u nějakého významného vzrostlého stromu, případně skupiny stromů nebo stromořadí, které měli památku chránit. Tato skutečnost bývala občas i kontraproduktivní, protože vzrostlé stromy v osamocené krajině přitahovaly blesky, které často spolu se stromem poškodily i stavbu. Většinou se jednalo o lípy, které se takto vysazovaly. I zde je vysazena lípa, nedokážu odhadnout, jestli se její stáří rovná době vzniku tohoto kříže.

G = naproti kříži na budově restaurace je rozvaděč z bílých cihel - spočítejte písmena na zelené tabulce na bílých dvířkách (3 slova)

Boží muka Sv. Anny

Boží muka mají symbolizovat sloup, u kterého byl bičován Kristus a jejich tradice, kdy byla hojně stavěna, trvala 700 let. Jedná se o drobnou sakrální architekturu hlavně z konce 18. nebo počátku 19. století a měla hlavně za úkol zušlechťovat okolní kulturní krajinu. Stavba má tvar sloupku, či pilíře a může i nemusí být kryta stříškou. Často mají v horní části jeden či několik výklenků a na vrcholu jsou opatřena křížkem. Popisy či datace na božích mukách velmi často zcela chybí a pokud uvedena jsou, tak většinou na podstavci. Tento objekt pod kopcem Zárubou patří mezi později budované, boží muka byla postavena až roku 1940. Stejně tak jako další kuřimské památky byla reastaurována. O obnovu se zasloužil sochař Patrik Vlček.

H = spočítejte svislé tyčky od plůtku kolem boží muky

Ke keši

Všechny stage jsou řazeny tak, jak je doporučuji lovit. Je ale čistě na vás, v jakém pořadí místa navštívíte a kudy povedou vaše kroky. Pokud ale zachováte pořadí uvedené v listingu, budete to mít určitě jednodušší k finálce. Jakmile budete mít všechna čísla zjištěna, můžete se pustit do výpočtu finálky.

Vzorec pro výpočet finálních souřadnic tedy zní:

49°(B-H-G+A).(A+C-D) (D+A-F) (C+F)
016°(A+C+D+G).(H-E) (G-C-D) (E-G-A)

Kontrolní součet všech indicií je 155.