Co jsou to zkameněliny a jak vznikají
Seznámíme se s procesem fosilizace - jedná se o velmi náhodný jev, díky němuž i dnes nalézáme pozůstatky organismů staré stovky milionů let. Fosilie neboli zkamenělina je zbytek, otisk či stopa uhynulého živočicha uchovaná v sedimentu. Aby mohl být nález za zkamenělinu považován, musí splňovat určité podmínky:
• musí být důkazem existence organismu vyjma chemozkamenělin (např. ropa)
• musí přinášet informaci o morfologii organismu, byť vágní jako např. stopy či výkaly
• musí být alespoň jednu geologickou dobu stará. To znamená, že zkamenělina nesmí být recentní (ze současné doby, od konce poslední doby ledové, což bylo před 10 000 lety).
• nesmí být vytvořena lidskou rukou
Některé specifické typy zkamenělin:
Ichnofosilie jsou stopy po organismech zachované v sedimentu, které pomáhají určit stáří, hloubku a další informace o prostředí, ve kterém sediment vznikal. Zvláště důležité jsou tam, kde chybí klasické zkameněliny (body fossils). Důležité je, že jsou na rozdíl od organismů nepřemístitelné a vypovídají tak o podmínkách přímo na místě. V současné době se dělí do 7 skupin: stopy po lezení, odpočívání, útěku, bydlení, požírání, kultivaci a stopy po pasení. Ichnofosiliemi se zabývá paleoichnologie.
Koprolity jsou fosilizované exkrementy.
Pravé zkameněliny jsou vzácné, zvláště ve starších sedimentech. Jedná se o nepřeměněné zbytky organismů. Klasické zkaměněliny, např. trilobiti, nejsou pravé, protože z jeho schránky se nezachovalo vůbec nic, protože jeho schránka byla nahrazena minerály, které zachovaly její původní tvar schránky. Mezi pravé zkameněliny můžeme zařadit např. žraločí zuby z druhohorních sedimentů, či populární mamuty zamrzlé v ledu.
Jak běžná zkamenělina vzniká? Ukážeme si proces fosilizace trilobita:
Úmrtí
Trilobit po úmrtí na dně moře. Začínají se rozkládat měkké orgány.
Překrytí sedimentem
Po uhynutí je pomalu pohřbíván sedimentem.
Mineralizace
Množství sedimentu nad trilobitem stále vzrůstá a i schránka se začíná rozkládat, ale jak pomalu ubývá, je nahrazována jinými minerály
Za miliony let je zkamenělina již mineralizovaná a i měkký sediment, který byl dříve na dně, se změnil v pevnou horninu.
Eroze
Nakonec eroze odkryje vrstvy se zkamenělým trilobitem.
Pak už stačí jen štěstí a trilobita nalézt.
Podmínky vzniku zkamenělin
Zachování zbytků organismu v podobě fosilie je situace velmi náhodná a k tomu, aby proběhla, je nutné splnění několika podmínek:
• Samotný organismus musí být schopný fosilizace. Zejména musí obsahovat pevné a odolné části, protože ty měkké se velmi rychle rozkládají. Organismy, které jsou tvořeny jen měkkými tkáněmi, mají šanci stát se zkamenělinou velmi malou, a to jen za velmi specifických podmínek, ale spíše často nalézáme jen stopy po jejich činnosti - ichnofosilie.
• Tělo musí být co nejdříve po uhynutí uchráněno před rozkladnými procesy. Toto v drtivé většině případů zajistí překrytí organismu sedimentem. Vrstva usazenin se mnohem lépe tvoří ve vodním prostředí než na souši, proto většina zkamenělin pochází z oceánů, moři a jezer (ať už tam organismy žily nebo byly splaveny). Na souši může zakrytí organismů nastat např. při sopečných erupcích nebo písečných bouřích a také se často uchovávají zejména zbytky obratlovců v jeskyních, ale i tam hraje roli voda, která kosti zakryje jílovitými usazeninami.
• Charakter sedimentu také podmiňuje vznik zkameněliny. U něj záleží na mnoha faktorech. Např. čím jemnozrnnější materiál, tím lépe. Také je lepší pro vodu nepropustný sediment než sediment propustný. Velmi důležitý je i chemismus sedimentu ve vztahu k chemismu organického zbytku. V sedimentu se také musí nacházet příznivé minerální roztoky, aby postupně nahrazovaly organický zbytek.
Pokud jsou tyto podmínky splněny, může nastat proces fosilizace, ale další osud zkameněliny je spjat s osudem sedimentu, což znamená, že pokud se dostane sediment do vysokých tlaků a teplot, může být zkamenělina zničena. Takto bývají zkameněliny nenávratně zničeny zejména ve starých horninách.
Zkamenělý strom
Kmen stromu byl nalezen nedaleko Lokte v uhelném povrchovém lomu. Patří blíže neurčenému stromu z lesa, který pokrýval naší krajinu asi před ….. milióny let. Les byl zažehnut, rozlámán a zasypán sopečnou erupcí. Proces zkamenění probíhalo pod zemí bez přístupu kyslíku. Podzemní vody vyloužily ze sopečných popelů minerální látky a znovu je vysrážely do buněčné sítě kmene. Na rozdíl od ostatních fosilií, které jsou často pouze otisky, se jedná o třídimenzionální reprezentaci původního organického materiálu. Kmen byl mineralizován (kalcifikován) krátce po přesypání, proto se zachoval téměř kruhový průřez a nejmenší detaily, jako jsou úchyty větví a letokruhy.
Podmínkou uznání logu je potřeba zaslání odpovědí na tyto otázky:
- Před kolika lety zde stál les, ze kterého pochází tento zkamenělý strom? - Vor wie vielen Jahren stand hier der Wald aus dem dieser versteinerte Baum stammt?
- Změřte délku zkamenělého stromu a jeho výšku (tu na straně blíže k silnici) - Messen sie die Länge des versteinerten Baum und seine höhe (an der Seite näher zur Strasse)
- Jakou barvu má část kmene označená kroužkem? - Welche Farbe hat der Stück der mit einem Kreiss angezeigt ist?
- Dobrovolný úkol – nahrajte k logu obrázek z okolí kmene tak, aby neprozrazoval některou z odpovědí
Odpovědi zasílejte přes profil, poté můžete ihned logovat, pokud bude něco špatně, ozvu se (nejprve zasílejte odpovědi, až poté logujte).
Zdroje:
Informační tabule na místě
http://www.gweb.cz/clanky/clanek-23/
http://www.gweb.cz/clanky/clanek-24/