Rád bych Vám vyprávěl příběh svého krátkého života. Narodil jsem se v hlavním městě této naší krásné země. Měl jsem kolem tisíce bratří. Na mém krásném těle svítilo jméno Gustav Peter a Karel Herman. Bezstarostně jsem se několik let toulal a cestoval celou Evropou. Osudným se mi stal až poslední lednový den , posledního temného roku této země při mé cestě do Brna. Spolu se mnou odešel do nebe i můj poslední pán Jan. Teď se již jen z místa mého posledního odpočinku smutně dívám na oblohu a pozoruji dálnici 417 nad sebou, kde všechno letí nepředstavitelnou rychlostí. Jeden její strážce bdí nade mnou a střeží můj klid. Nemá žádné jméno , jen číslo, které je synonymem pro polovinu kruhu. Stojí ode mne pouhých 1020,34 stop na západ ve směru 273.1 stupňů.
Pokud najdete dávno zapomenuté místo mého odpočinku , odměním Vás na poslední straně celým příběhem a vycházkou nádhernou přírodou.
Cesty ke keši jsou docela dlouhé a záleží na Vás, kterou si zvolíte. Tato mysterka je vhodná i pro cyklisty a pokud nenapadne metr sněhu , neměl by být problém s odlovem i v zimě. Pěkné fotky z okolí keše vítám, jen prosím , ať zůstanou hlavní orientační body v terénu skryty. Nekažte pátrání ostatním hledačům. Hezké chvíle při luštění a odlovu této pohodové a vycházkové keše přeje Nessus1.
V KEŠI NENÍ TUŽKA !
