Poblíž obce kdysi stávala osada Grunda. Jednou na jejím místě orali dva čeledíni, každy na svém poli. První muž vyoral zvon a věnoval ho do kostela sv. Jiří. Byl vysvěcen na jméno  Ambrož a při zvonění  volal :  vyorali mne ! Druhý čeledín také narazil pod zemí na zvon, ale protože to netušil, jen zlostně zaklel a zvon se propadl pod zem. Tento zvon je celý ze zlata. Býval zavěšen v klášteře v Grundě, ale schoval se do země před hrůzami třicetileté války. Zvon putuje pod zemí a až dojde pod borovici Erbenku (pod níž s oblibou sedával Karel Jaromír Erben ), svině jej vyryje ze země, zvon zazvoní, klášter se objeví znovu v bývalé kráse a nastane nový věk světa. 

  Pověst v úpravách převyprávěl Karel Jaromír Erben v básni Věštkyně ze sbírky Kytice i Alois Jirásek ve Starých pověstech českých : 

Za dávných, dávných časů stával nad Orlicí řekou, tam kde nyní město Kostelec, nádherný kostel. V tom kostele na věži visel zlatý zvon. Ale kostel, věž i zvon propadly se do země, když lid příliž hřešil. Než kostel se opět zaskví nad údolím na svém místě a zlatý zvon se opět rozhlaholí, ohlásí nový, zlatý věk. Nežli však čas ten nastane, oseje vítr za řekou stráň, borové mlází tam vyrazí a vzroste v temný les. Až krajní borovice tohoto lesa uschne a kořeny její zetlí, příjde černá svině, vyryje její kořeny a vyryje pod nimi zlatý zvon, jenž z místa svého, kde se propadl, bude putovati dlouho podzemní poutí až do kořenů tohoto starého stromu.

14.11.2020  změna výpočtu finálních souřadnic  !!!

Zjisti  :  kterého roku zlomil vichr borovici Erbenku  =   A B C D   dosaď do vzorce

50°06. (C+D) (A+C) D

016°14. C (B-2) (C+D)