Jak na keš?
Jdu na sever... a už jdu na jih!
Již nemusíte dobývat severní pól, v Brně se stačí vypravit na most přes Svitavu mezi ulicemi Tkalcovská a Pastrnkova, kde je tahle cimrmanovská klasika přivedena k dokonalosti! Na mostě totiž byla (v roce 2016, když byla keška publikována) zdůrazněna brněnská zajímavost, kdy se při průchodu mostem jde třemi městskými částmi – Židenicemi, středem (a to doslova) a severem (který je však na západě).
...a funguje to i naopak! ;)
Zkuste si to a pak také můžete říct: "No jó, to stálo za to!" A když už budete v tom pochodování, zkuste si vyluštit i tuto kešku. Původní luštění ze znaků městských částí namalovaných přímo na mostě bohužel odvál čas, nabízím vám proto alternativní výpravu zážitkovou.
Varianta nová: Z Židenic do středu, na sever a na trojmezí...
Záleží jen na vás, kde začnete, ale navštívit musíte všechny tři městské části. I když, ono vlastně stačí mít jen dobrý zrak.
Na židenické straně mostu se podíváte na jih a uvidíte
napojení modrých vodovodů ("kapající trubky") - N 49° 11.
vývod z podzemních parovodů ("kouřící trubku") - N 49° 12.
Most přes Brno-střed drží nad vodou pilíře
čtyři - .050
tři - .936
Brno-sever vás vítá dvojicí kolejí, ty vzdálenější s cedulí
STOP - E 16° 37.
ZÁKAZ VSTUPU - E 16° 38.
Na trojmezí u Svitavského náhonu naleznete letopočet
1993 - .140
2003 - .726
Varianta původní: Kde jen ty znaky jsou...
Dřívější indicie na mostě úplně vybledly a já sám na jejich obnovu nemám vliv. Šlo o (čtyři) znaky (tří) městských částí vyobrazené přímo na mostě. Vypočítat finální souřadnice touto variantou ale stále jde, třeba i s pomocí internetu...
Kolik na znacích vidíte dohromady všech:
Hlav orlic
Čtyři - N 49° 12.
Šest - N 49° 11.
Modrých hvězd
Čtyři - .050
Šest - .936
Vinných listů
Jeden - E 16° 37.
Dva - E 16° 38.
Bílých trojúhelníků
Jeden - .140
Dva - .726
Máte už souřadnice kešky? Tak víte, že je od úvodních souřadnic docela nedaleko. U lávky být kvůli kolizím geokeší bohužel nemůže...
EN: How to find the cache?
From Židenice to the Brno-centre, Brno-north and to the tri-border...
It's up to you where you start, but you have to visit all three city districts. All right, well, maybe you just need good eyesight.
On the Brno-Židenice district side of the bridge, look south and you'll see
the connection of the blue water mains ("dripping pipes") - N 49° 11.
the outlet of the underground steam pipes ("smoking pipe") - N 49° 12.
The bridge over the Brno-centre district is held above the water by
four pillars - .050
three pillars - .936
The Brno-north district welcomes you with a pair of railway tracks, the more distant one with a sign
STOP - E 16° 37.
ZÁKAZ VSTUPU - E 16° 38.
On the border tripoint at the Svitavský náhon (that small watercourse) you will find the year
1993 - .140
2003 - .726
Do you have the coordinates of the geocacache? Then you know it's not far from the initial coordinates. Unfortunately, it can't be at the footbridge due to geocache collisions...
Řeka Svitava
V porovnání se Svratkou byla díky svým spolehlivějším zdrojům vždy stálejší než Svratka. Stejně jako dnes přitékala na území města v Obřanech. Po zákrutu v Maloměřicích se větvila do několika ramen s mnoha ostrůvky a dále meandrovitě pokračovala do Husovic, Židenic a Zábrdovic. Odtud tekla po široké rovině podél Křenové ulice na Dornych, kde se spojovala se Svratkou. Ve 13. století byl na Svitavě vybudován říční náhon z důvodu nedostatečného zásobování města vodou. Z tohoto náhonu zůstaly dodnes pouze dva zbytky. První z nich slouží elektrárně a druhou lze nalézt mezi ulicí Křenovou a Dornychem. Důvodem zmizení náhonu byla regulace Svitavy. Dnešní tok na brněnském území je prakticky celý uměle vytvořený.
Myšlenka úpravy koryta Svitavy vznikla v roce 1827 a příprava tohoto projektu trvala celých 20 let. V té době totiž leželo na řece mnoho důležitých brněnských továren. Také státní dráha tlačila na obec, protože chtěla stavět trať spojující Brno s Prahou. Původně mělo dojít k úpravě koryta pouze v úseku od Radlasu k ulici Olomoucké, kde Svitava tvořila tři velké zákruty. Nakonec bylo rozhodnuto, že je třeba provést regulaci už od zábrdovického mostu, a dokonce že i soutok s již regulovanou Svratkou bude posunut až k Dolním Heršpicím. Vlastní stavba trvala tři roky (1848 – 1851), protože byla urychlena kvůli výrobní krizi v roce 1848 a také kvůli vysoké nezaměstnanosti dělnictva a již zmíněné stavby Státní dráhy údolím Svitavy. Podoba Svitavy byla změněna k nepoznání. Koryto bylo prohloubeno, zúženo a ohraničeno strmými břehy, přirozeně zvlněný tok byl napřímen. Takzvaná stará Svitava - původní koryto - bylo dočasně zachováno, nakonec však roku 1879 kompletně zasypáno a rozprodáno jako pole.
Zdroj:
http://is.muni.cz/th/218165/ff_m/Diplomova_prace.pdf