Továrna byla založená roku 1907 s názvem Pražská továrna na automobily, s.r.o.
Továrna nevyráběla jen osobní a nákladní automobily nebo autobusy, ale také motocykly, traktory a jejich předchůdce, motorové pluhy. Z oblasti silničních strojů například buldozer i několik typů parních a naftových silničních válců. Dále dělostřelecké tahače, tanky, letadla, motory a převodovky.
Původní továrna se necházela v Libni v místě současné O2 arény, kdy na podzim roku 2002 podlehla demolici.
Automobilka několikrát zněnila svůj název. V letech 1909 – 1920 zněl její oficiální název První českomoravská továrna na stroje (automobilní oddělení PRAGA), 1921 – 1927 Auto Praga, Českomoravská-Kolben a spol., 1927 – 1940 Českomoravská-Kolben-Daněk, a.s., automobilní oddělení Praga, Praha.
Na prvních automobilech pracovalo 30 dělníků. Okolo roku 1921 zde pracovalo asi 3 500 dělníků a v roce 1927 se jednalo o největší strojírnu v Československu s 12000 zaměstnanců.
Spojenecký nálet 25. března 1945 zničil prakticky celý závod. Praga se přestěhovala o kus dál do Vysočan. Za okupace se v areálu usadila jedna z továren společnosti Junkers Flugzeug- und Motorenwerke a postavila tu další haly, mezi nimi i pozoruhodnou halu č. 19. Do továrny Junkers se ze zničeného libeňského areálu automobilka přestěhovala již jako Auto-Praga, n. p., v 50. letech součást národního podniku Automobilové závody Klementa Gottwalda.
Po válce byl podnik znárodněn a prošel několika strukturálními změnami. Přestože se Pragovky řadily i nadále mezi kvalitní vozy, podnik v roce 1964 ukončil výrobu aut a věnoval se jen výrobě převodovek pro nákladní automobily a autobusy.
Po revoluci byl podnik zprivatizován a nakonec v roce 2005 byl areál prodán. V areálu je přibližně 50 budov a několik z nich je památkově chráněno (budova č. 1, 2, 3, 4, 19, 45 – komíny a 46)
Hala č. 19
Tato výjímečná funkcionální industriální stavba postavená mezi lety 1938-1942 vznikla pro potřeby válečné výroby. Železobetonová monolická čtyřlodní dvoupodlažní hala měla na svoji dobu pokrokovou konstrukci. Prostřední dvě lodě horního patra byly zatřešeny velkými válcovými skořepinami. Nosnou konstrukcí tvoří masivní železobetonové monolitické sloupy. V bočních traktech byl použit želetobetonový trámový strop.
Roku 1945 se hala stala sídlem továrny Praga. V prvním patře se nacházela nástrojárna, podlaha byla upravena špalíkovou dlažbou. Přízemí sloužilo jako kalírna, na podlaze byla použita betonová mazanina. V celém objektu můžeme nalézt vestavby ze zděných a prosklených příček (umývarny, kanceláře).
Dne 14.7. 2000 prošla budova ekologickým auditem a byla shledána jako znečištěná stavební konstrukce (kontaminace podlah a zdiva oleji). Proto bylo rozhodnuto o její demolici. K tomuto kroku naštěstí nedošlo a roku 2005 prohlašuje Ministerstvo kultury Halu č. 19 za kulturní památku.
plán areálu, růžově je vyznačená hala č.19
