Posledni kes #7 (Halda 1) Mystery Cache

Poslední keš #7 (Halda 1)

Tak vám předkládám další keš. Jejím tématem je hornictví a nepříliš známé, ale významné období dělnického hnutí na severu Čech. A samozřejmě je tu zase matematika. 

Politicko-historický úvod

Životní podmínky horníků v počátcích kapitalistické industrializace byly pro většinu z nás asi nepředstavitelné. Nelítostné vykořisťování, běžně dvanáctihodinová pracovní doba, zaměstnávání žen a dětí na práci pod zemí (většinou od osmi, ale i od čtyř let věku), neutěšené bydlení (zjištěno i 42 mužů a 14 chlapců na 14 postelích (patrových) v jedné nevětrané místnosti o rozměrech 5,5 x 4,6 metru), hlad a nouze – takže nebylo divu, že horníci spolu s dělníky tvořili jádro bojovníků za lepší zítřky. Jejich protesty, zprvu živelné, postupně dostávaly organizovanější podobu. Na základě Marxových a Engelsových myšlenek vznikla v roce 1864 Mezinárodní asociace pracujících (známá spíš jako „I. internacionála“) jakožto nadnárodní organizace socialistických stran a dělnických svazů. Po roce 1868 však v ní získali významný vliv anarchisté pod vedením M. A. Bakunina. Kvůli neshodám marxistů a anarchistů ukončila I. internacionála svoji činnost roku 1876. V téže době začaly vznikat sociálně demokratické strany (v českých zemích v r. 1878). V roce 1889 vznikla II. internacionála, prosazující osmihodinovou pracovní dobu, všeobecné volební právo, slavení 1. máje, rozpuštění armád a světový mír atd. Takovýto reformní program však byl pro některé názorové proudy málo radikální, takže opět nabývaly na síle anarchistické a komunistické myšlenky. V r. 1896 vyšel Manifest českých anarchistů, ustavila se Severočeská hornická federace (1903), Česká anarchistická federace (1904, obnovena v r. 1995), Česká federace všech odborů a další anarchistické spolky, které našly značnou odezvu hlavně na Mostecku a Duchcovsku mezi horníky a na Liberecku a Jablonecku mezi textilními dělníky. Koncem 19. a začátkem 20. století se k anarchismu hlásila řada významných spisovatelů a básníků (S. K. Neumann, K. Toman, F. Šrámek, P. Bezruč, J. Mahen, J. Hašek, V. Dyk, F. Gellner, R. Těsnohlídek a další). A že to mysleli docela vážně, dokládají úryvky z Bezručovy básně Ostrava  (z r. 1899):

Za I. světové války se anarchisté uchýlili do ilegality a své spolky maskovali názvy jako Astronomický kroužek nebo Sdružení dělnických abstinentů (:-). V r. 1918 čeští anarchisté obnovili své aktivity, řada jich vstoupila do Československé strany socialistické (odtud byli vyloučeni v r. 1923), pak pod vedením zubního lékaře dr. B. Vrbenského založili Neodvislou socialistickou stranu dělnickou a v r. 1925 se tato strana dokonce sloučila s KSČ. Po vítězství Gottwaldova křídla v KSČ v r. 1929 ale řada významných levicových (nejen anarchistických) osobností s bolševizací KSČ nesouhlasila a byla ze strany vyloučena. 
MUDr. Bohuslav Vrbenský (1882 – 1944) se zapojil do prvorepublikové politky (ač anarchista, byl v letech 1918 – 22 třikrát ministrem za Čs. socialistickou stranu), r. 1925 vstoupil do KSČ, byl předsedou Svazu přátel SSSR (1934 – 39), za války byl činný v zahraničním odboji v Moskvě (spolupracoval s Gottwaldovou exilovou skupinou) a svoji politickou turistiku zakončil jako důstojník čs. vojenské jednotky v Buzuluku dosazený komunisty (ačkoliv nikdy dřív v čs. armádě nesloužil, dostal hned hodnost majora), kde se aktivně podílel na její násilné bolševizaci .

Tímto úvodem nechci dělat z geocachingu nějaký VUML (Večerní univerzitu marxismu-leninismu), ale třeba vám pomůže s druhou úlohou. O anarchistické epizodě dělnického hnutí se v předlistopadové době skoro nemluvilo, protože jakýkoliv nekomunistický odboj se komunistům „nehodil do krámu“. No a po listopadu 1989 je zřejmé, že lidé už mají jiné starosti než se hrabat v historii levicových stran...

Stručně o dobývání uhlí

Pro naše účely stačí jen pár slov. Při hlubinné těžbě není možné přímo pod zemí dokonale oddělovat uhlí od hlušiny. Řeší se to dvěma způsoby:  

a) Dobývání se základkou.  Většina hlušiny se ještě v dole zhruba oddělí od uhlí a použije se k zaplnění prostor zbylých po těžbě. Není to sice náhrada stoprocentní, ale omezí se tím sesedání země na povrchu. Předtříděné uhlí se dopraví na povrch a dotřídí se v úpravně. Objem hlušiny je tak relativně malý a dá se zpětně využít při základce. To je typické pro hnědouhelné doly, např. v Severních Čechách.

b) Dobývání na zával.  Vše, co se vytěží, se vyveze na povrch a tam se teprv odděluje uhlí od hlušiny. Vznikají velká kvanta hlušiny, která se ukládá na odvaly (lidově haldy). Ty ani po rekultivaci zrovna krajinu nezkrášlují. To je případ Ostravska a Kladenska. Nevýhodou je, že se země nad vytěženými (hlušinou nezaplněnými) prostorami propadá a vznikají tak na povrchu škody. Kde nelze riskovat poškození staveb na povrchu, tam se musí nechat pilíře (nevytěžená místa) v ložisku. Naše kamenouhelné sloje bývají obvykle nízké (leckdy sotva metr), takže pro nějakou manipulaci s hlušinou tam zrovna moc prostoru není.

To, co u nás na Severu nazýváme haldami, jsou nadložní zeminy uložené v okolí povrchových dolů (např. lokalita Na haldách mezi Teplicemi a Novosedlicemi, výsypky dolu Pokrok u Duchcova, dolu VMG v bývalých Radovesicích u Bíliny apod.).

Jak najít keš

Opět budete muset vyřešit dvě úlohy: matematickou a hudební. Tým, který se posílí hudebně vzdělaným absolventem VUML nebo aspoň PŠM (politického školení mužstva na vojně), bude v jisté výhodě.

1. úloha
Přenesme se do třicátých let 20.století. Na Kladensku, kde se těží kamenné uhlí, se zrovna moc velkých kopců nevyskytuje. Přitom by se na ně tak hezky běhalo! Dívky by si vytvarovaly lýtka do krásy, aby se uchytily u filmu nebo ulovily movitého ženicha (jak vzpomínala známá herečka Lída Baarová), chlapci by zase získali fyzičku, která se by se jim jistě hodila při útěcích před policajty, až zas budou roznášet letáky podněcující ke stávce nebo vyvěšovat plakáty agitující voliče pro jejich politickou stranu, případně strhávat předvolební plakáty konkurenčních partají. A tak si mládež udělala tréninkovou dráhu na staré a už nevyužívané haldě. 

Schématický pohled na haldu a detail pěšinky. Pravý obrázek má naznačit, že délku dráhy měříme ve středu pěšinky, který se nachází v úrovni stěny kužele (tedy jako délku spirály nakreslené na povrchu kužele od startu do cíle). V této úloze ale její délku počítat nemusíte.

Původní zadání se ukázalo jako velice těžké, úlohu nelze řešit bez znalostí z vyšší matematiky (diferenciálního a integrálního počtu). Proto jsem keš rozdělil na tuto lehčí část a těžší, kterou zveřejním později (to bude Poslední keš #8) a která bude tuto úlohu obsahovat. Samozřejmě bude mít obtížnost D5. Zatím se můžete zapojit do diskuse, kterou zde nechávám. Ale pozor na nové vzorce! Obtížnost vracím na původní D4.

Nové (lehčí) zadání

Máňa a Pepa si k večeru vyšli k haldám. Máňa navrhla, že se proběhnou. A že vyběhnou na haldu. Pepa měl sice jiný plán, ale nezbylo mu, než souhlasit. Pepa se chvástal, že jí dá náskok 39 sekund a doběhne ji, ještě než ona vyběhne na vrcholovou plošinu. Na Pepův povel Máňa odstartovala a upalovala rychlostí 7,2 km/h po pěšině nahoru. Pepa poctivě 39 sekund počkal a pak se jal Máňu stíhat rychlostí 9 km/h. Na 360. metru Máňa nasadila na finiš (zrychlila na 7,83 km/h) – – – ale Pepa ji přece jen před koncem stoupání z posledních sil dohonil. Za odměnu dostal sladkou pusu.
Na kolikátém metru od startu Pepa Máňu dostihl? Výsledek zaokrouhlete na celé číslo a dosaďte ho za X.  (Neřešte, jak je ta pěšina dlouhá, byla to jiná – větší – halda. Rychlosti byly konstantní, žádné pozvolné zrychlování).

2. úloha
Notová ukázka zaznamenává začátek jedné revoluční písně oblíbené a často zpívané horníky na severu Čech. Kliknutím na noty se vám kousek skladby přehraje. Klikněte s CTRL, aby vám listing nezmizel.

      atd .

Vznikla před I. světovou válkou. Český text je velmi radikální a vyzývá k třídnímu násilí – podobně jako Internacionála nebo citovaná Bezručova báseň. Není proto divu, že byla v třicátých letech u nás úředně zakázána. Na její nápěv složil ještě za Rakousko-Uherska jistý český básník jiný, „neškodný“ text, se kterým se stala neoficiální hymnou jedné politické strany (v jejím vedení nalezneme i jedno jméno, které jsem uvedl mezi spisovateli a básníky). 
V té první (radikální) české verzi jsou hned v první sloce uvedena dvě čísla. Označte je jako Y a Z.
Přehrávejte a zpívejte si ji tiše a hlavně bez revolučního nadšení, abyste třeba neměli oplétání se soudy kvůli porušení § 404 trestního zákoníku  (Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka se sazbou odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky).

Zjištěné hodnoty dosaďte do výrazu  (100 * Y / Z / (X – 1)). Výsledek neodmocňujte!!! Dostanete číslo ABCDEFGH. Desetinné čárky si nevšímejte a číslici H nezaokrouhlujte. Pak už jen dosaďte:

N 50° (37.802 – 0.HEC)´       E 13° (40.330 + 0.FGD)´

Ještě kontrola...

... a je to!

Poznámky

• Ke keši jděte po cestě a nezkracujte si cestu terénem (to ani není třeba). V okolním dost zanedbaném lese (hlavně jižně od cesty) jsou na zemi ulomené suché větve i pár uschlých stromů, takže buďte opatrní a dívejte se kolem. Raději tam nechoďte za silného větru, když bude na stromech námraza nebo hodně sněhu, za tmy atd. Vstup tam ale zakázán není a lidé tam normálně chodí a jezdí na kolech. Fotka je v GeoChecku. Pro jistotu jsem dal atribut Dangerous area. 

• Touto keší nepodporuji současné anarchisty ani jejich ideologii. Myslím si však, že není na škodu se aspoň zběžně seznámit s historií našeho regionu, kam boje dělníků, horníků, drobných živnostníků a inteligence nesporně patří – i s jejich omyly, přehmaty a slepými uličkami. Nakonec vidíme, jak jsou naši anarchisté čím dál aktivnější, takže snad bude dobré o této komunitě a její ideologii něco málo vědět.

• Už vidím, jak se na mne zase sesype kritika snad ze všech stran: že je tam těžká matematika, že současná generace nezná noty a nemá hudební sluch, že dějiny dělnického hnutí jsou jenom výmysly marxistů, kterými nás před listopadem 1989 soustavně oblbovali atd. Ale zase jsem vám to ulehčil, protože jste už kdysi řešili něco podobného. 

• Přidán návod.

• Literatura a odkazy
  Úvodní a poslední obrázek:  Památníky obětem katastrofy na dole Nelson III.
  Dobrovolný, B. a kol.: Malý technický naučný slovník. SNTL Praha 1959. Obrázek uhelného dolu v galerii je na str. 317.
  Internet:
  Funk A.: Anarchosyndikalismus v Čechách
  hesla Anarchismus, generace buřičů, I. a II. internacionála, jména spisovatelů a básníků atd.

Konec

GC6KZRM – verze 2.4 z 5. 11 . 2017

(CC BY-SA 3.0 CZ) ladislavappl, 2016