Podzemní zplynování hnědého uhlí v prostoru Droužkovice - Březno
Keš nenajdete na úvodních souřadnicích. Keš se nenachází nikde v poli. Prosím nevstupujte na obdělané pole, ani si přes pole nezkracujte cestu.
Metoda podzemního zplynování uhlí je velmi specifická metoda získávání uhlí vhodná pouze za určitých specifických podmínek. Určující je především uložení ložiska, mocnost uhelné sloje, mocnost nadloží, jeho nepropustnost a hladina podzemních vod.
Metoda podzemního zplynování funguje tak, že se provedou hlubinné vrty do uhelné sloje a sloj se zapálí. Aby mohla sloj hořet, používají se dva druhy vrtů, jeden pro přívod vzduchu a druhý pro odvod plynu nad povrch. Zapalování se provádělo například tak, že se do vzduchového vrtu nasypalo cca 80kg žhavého koksu, vzduchový vrt se uzavřel a začalo se do něj vhánět vysokotlaký vzduch. Vrty pro odvod plynu byly ponechány otevřené do atmosféry, až když došlo k prohoření uhelné sloje (vznik "sbojky") mezi vrtem vzduchovým a pro odvod plynu, tak se snížil vháněný tlak vzduchu a začal se odebírat plyn.
Druhý pokusný test této metody byl prováděny od roku 1959 do roku 1961 v lokalitě mezi Březnem a Droužkovicemi.
Zdroj: Od Bretwood Higman, Ground Truth Trekking [CC BY 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/3.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons1. generátor (24.7.1959 do 20.2.1960)
9 vrtů v čtvercové síti. Rozteč 25m
Největší pokles nadloží 1,33m při mocnosti sloje 1,5m (88,5%).
Plocha vypáleného prostoru: 2870m2
Průměrná mocnost 1,44m
Celkem 4132m3 uhlí * 1,33 (objemová hmotnost uhlí) = 5495t uhlí
Celková výtěžnost uhlí: 60,2%.
Závěr pokusu: V zásadě lze zplynit i velmi propustnou sloj s mocností kolem 1m. Pokus prokázal, že je toto ale ekonomicky nevýhodné. Velká propustnost sloje má nepříznivý vliv na průběh sbojky, který je velmi zdlouhavý. Zhoršují se podmínky pro zplynování a ztěžuje se i řízení směru šíření ohně. Mocnost uhlí 0,4m je nedostačující pro vytvoření vhodných podmínek pro zplynování.
2. generátor (18.9.1960 - 28.4.1961)
Celkové náklady 1.165.000Kčs
Výrobní cena plynu 46,1Kčs/1000Nm3
Teplota vystupujícího plyn: 73°C- 323°C, Průměr: 139°C
Celková bilanční mocnost uhlí zde dosahuje 3-5m, celkem 8331t bilančních zásob
Výsledná výhřevnost činila 600kcal/Nm3. Výkon generátoru byl 3000-6000Nm3/hod
Použita technologie bočního odtahu plynu, která spočívá v tom, že plyn vyrobený v podzemních generátoru je odebírán pouze jednou řadou vrtů umístěných na bocích generátoru - průměr 400mm, i více. Vnitřní slouží k přívodu vzduchu a mají 90-190mm průměr. Výhody jsou: Jednodušší uspořádání povrchových zařízení, nižší potřeba potrubí a armatur, nižší náklady na provedení a provozování potrubního systému.
V místě generátoru se nacházela 2 slojová souvrství, a sice střední a svrchní. V rámci svrchního slojového souvrství, jehož mocnost dosahuje 2-3m se vyskytuje bilanční lávka uhlí kolísavé mocnosti 0-2m (v průměru 1,4m). Střední slojové souvrství je nejvýznamnější a má dvě bilanční lávky uhlí oddělené proplástem uhelných jílů 1,5-2m mocných. Nadloží - 20m- jílovité, tedy nepropustný kryt.
Použito bylo 10 provozních vrtů uspořádaných do matice s roztečí 25m (7 vrtů vzduchových a 3 pro odvod plynu). Sloj v tomto místě velmi nepravidelná v mocnosti i kvalitě. Průměrná mocnost bilanční lávky byla sice 1,44m ale uprostřed generátoru byl blok nebilančních zásob o ploše 405m2 (20% celé plochy). Tento blok měl značně nepříznivý vliv na pozdější provoz generátoru a byl jednou z příčin, proč se nepodařilo usměrňovat proces v mezích daných spojnicemi provozních vrtů
Nepříznivě se projevila extrémní propustnost svrchní sloje, jednak porušením vrtů a jednak vlivem dlouhotrvajících vysokých teplot, takže došlo k tepelným změnám hornin svrchního mezislojového pásma. Únik plynu do svrchní sloje, kde se plyn šířil na vzdálenosti větší než 300m měl za následek 50-70% ztráty. Tento únik vedl k přerušení provozu a předčasnému ukončení pokusu před vytěžením zásob uhlí.
Těžení uhlí touto metodou znamená, že se odtěžením uhlí ze sloje začne pohybovat nadloží a postupně se propadá. Největší pokles byl zaznamenán 3,56m.
Jak se dostanete k samotné krabičce:
1. Březno u Chomutova bylo druhou pokusnou lokalitou. Zjistěte, v které lokalitě na našem území byl proveden první pokusný podzemní generátor. Počet písmen v názvu (1 slovo) je A
2. V kterém roce byl prováděn pokus v první lokalitě z otázky č. 1? Rok je číslo B.
3. Jak velký blok nebilančních zásob (v procentech) se nacházel v druhém generátoru v lokalitě Březno u Chomutova? Toto číslo je C.
4. Pokus na 2. generátoru byl ukončen:
(D=7) Dle předpokladu po vytěžení všeho uhlí
(D=45) Předčasně příkazem Ministerstvem paliv
(D=13) Předčasně, kvůli netěsnosti nadloží, které způsobovalo nadměrný únik plynu.
5. Kolik hodin byl v provozu 2. generátor v lokalitě Březno - Droužkovice? Počet hodin je číslo E.
V USA existuje město, kde se dříve těžilo černé uhlí. Aktuálně pod ním hoří obrovské zásoby uhlí a město je proto neobyvatelné.
6. Jak se nazývá toto město? Počet písmen v názvu (1 slovo) je F
7. Co způsobilo zapálení uhlí pod městem:
(G=41) Hasiči likvidovaly ilegální skládku jejím zapálením. Oheň se dostal do podzemí, do bývalých štol po těžení černého uhlí
(G=57) Při těžení černého uhlí se stala nehoda. Výbuch ve štole způsobil zapálení nevytěženého uhlí.
(G=82) Při požáru lesa se dostal oheň do podzemí, do bývalých štol po těžení černého uhlí
8. Kolik let trvalo od zapálení skládky, než vláda rozhodla o vyvlastnění pozemků a vystěhování obyvatel? Počet let je H.
Doplňková (nepovinná) otázka: Jaká je předpokládaná doba, než dohoří uhlí pod tímto městem?
N 50° [H*C*C*3+C+A-(A*F*25)]/1000
E 13° [B*D+E-(D*G)-1]/1000
Vypočtené souřadnice Vás zavedou na místo, kde se nachází zbytky po podzemním zplynování. V tomto místě se nacházel 1. generátor. V prostoru celého pole na sever od umístění keše se nacházel 2. generátor. Prosím počítejte s tím, že přístup ke keši je od jara do podzimu zarostlý trávou. Nenachází se zde kopřivy, takže keš dokážete odlovit i v kraťasech. Prosím nelezte do pole.
Zdroje: Koutník, J., Glivický, O., Haas, K.: Podzemní zplynování uhlí v prostoru Droužkovice – Březno, výzkumná zpráva VÚHU 38/60, Most, 1960.
Koutník, J., Glivický, O., Koranda, J.: Podzemní zplynování hnědého uhlí v prostoru Droužkovice, zpráva VÚHU 60/62, Most, 1962.