Okolo věží s hodinami chodíme možná denně, díváme se na jejich ciferníky, ale málokdy tušíme, co je za nimi. Věžní hodinový stroj, který někde tam za ciferníky odměřuje čas, může mít velmi mnoho podob i velikostí. Většinou bývá umístěn ve skříni, jeho velikost může být okolo 70 - 90 cm na šířku, výjimečně o něco méně, častěji spíš o mnoho více. Některé stroje jsou široké jeden a půl i dva metry. Záleží to na tom, kdy byly postaveny a jak velikými ručkami na cifernících musí otáčet. Věžní hodiny nejdříve stavěli vlastně kováři, tedy ti nejšikovnější z nich, kteří také znali taje hodinářského řemesla. Věžní hodiny se na architekturu (většinou radnice, zámecké budovy a kostely) osazovaly z několika důvodů. Především měly celé veřejnosti, pro kterou byly určeny, dávat na vědomí, kolik je právě hodin. Přenosné osobní hodinky prakticky nebyly a nebylo ani běžné, aby měl každý doma na stěně nebo na stole svoje vlastní hodiny. A když je měl, musel si je podle něčeho občas seřizovat. A protože každý na věž z okna neviděl, měly věžní hodiny vždy nejen ciferníky, ale také bicí stroje, které odbíjením dávaly na vědomí do veliké dálky, kolik hodin právě je. Věžní hodiny jako zařízení, které bylo nezbytné pro chod občanského života, zřizovaly velmi často obce, buď na svých radnicích nebo - protože hodiny jsou záležitostí světskou - i na kostelech. Tak i hodiny na kostelních věžích bývaly ve správě obce, která platila nejen zřízení hodin, ale i jejich opravy a veškerou režii - platila ty, kdo hodiny natahovali. Tento vztah platí, i když nebývá písemně stvrzen, dodnes.
Více o hodinách na http://www.veznihodiny.cz/NVenkov.htm
Tak to bylo o hodinách a teď jak se dostat ke keši. Je to velice jednoduché. Stačí správně přiřadit obrázky hodin k městům a obcím, kde se nacházejí a pak už jen dosadit do vzorečku. Nápovědou pro vás je, že všechny hodiny pocházejí z kostelů nacházejících se v okruhu 20km od Blanska.
finálka se nachází na 