Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Foto: pigal fotoaparátem PANASONIC DMC-FZ18 z okna svého bytu, režim noční obloha, doba expozice 15 s.
Ten týnecký kostel
zdaleka je viděť,
ten týnecký kostel
zdaleka je viděť,
do rovine věžú
vesokú se zhližeť,
do rovine věžú
vesokú se zhližeť...
Ten týnecký kostel
věž má pěknú bilú,
ten týnecký kostel
věž má pěknú bilú,
stoji nad dědinú,
nad dědinú milú,
stoji nad dědinú,
nad dědinú milú...
Ten týnecký kostel,
tam pod Chlomem svitá,
ten týnecký kostel,
tam pod Chlomem svitá
a tú svojú věžú
zdálke mě dom vitá
a tú svojú věžú,
zdálke mě dom vitá...
Text: František Dočkal, týnecký rodák, písmák a skladatel...
Tuto píseň můžete slyšet jako znělku obecního rozhlasu...
Trochu z historie kostela:
Písemné záznamy dokládají, že na místě dnešního kostela stál kostel již v roce 1286, kdy byl v Týnci farářem Vigand, syn olomouckého měšťana.
Druhý kostel, dle písemných záznamů, byl vystavěn v roce 1521. Byl prý přibližně poloviční, jako dnešní. Celý z kamene, klenutý pouze v presbytáři. Zasvěcený byl též Panně Marii Nanebevzaté.
Hrůzy třicetileté války, léta 1642-1650, když Švédové obsadili Olomouc, zanechyly stopy i v Týnci a okolí. Zpustošili jej, Týnec byl téměř bez obyvatel. Kostel byl vykraden, později opraven pouze nouzově.
V roce 1744 nastoupil do Týnce nový farář, Josef Karel Veselý. Viděl, že je kostel malý pro množství obyvatel. Požádal konsistoř o povolení ke stavbě kostela nového. Základní kámen byl položen 7. dubna 1750. Této slavnosti se zúčastnil také jeden kaplan, Jakub Žemelka a 123 mládenců udaných rechtorem Antonínem Dohnalem. Každý mládenec dostal jeden šlehanec, jeden stříbrňák a obrázek. Za rok a půl byl postaven presbytář, čímž se kostelní jmění vyčerpalo. Dál se stavělo pomaleji, i proto, že se musela bořit stará loď. Farníci pomáhali jen formankami a povinnou robotou. Farář Veselý byl syn bohatého olomouckého měšťana, všechny kostelní dluhy zaplatil ze svého.
Popis kostela z roku 1771 říká, že základy jsou kamenné 1 sáh (1,89 m) hluboké, zdi cihlové silné, zhruba ze stejného materiálu, střecha pokrytá pálenými taškami, délka kostela 19 sáhu (37,02 m), šířka 7 sáhu (13,27 m), výška 8 sáhu ( 15,16 m). Strop vyložen černými a bílými kachlemi. Výška věže 25 m.
Kostel měl 3 zvony – Maria, Pavel, Barbora. Kostel je zasvěcen Panně Marii Nanebevzaté, boční oltáře sv. Barboře a sv. Janu Nepomuckému.
Kostel má pod presbytářem kryptu, přístupnou ze sklepa fary.
Roku 1899, po několika opravách popraskané klenby lodě, byl vymalován strop 5 velkými obrazy Gustava Přečka.
Nová fasáda kostela byla zhotovena v roku 1947 - bryzolitová, (nynější barokní-hladká v roce 2001).
Interiér kostela - omítka a výmalba obnovena v roce 1967-1968, (nová výmalba v roce 2002). V letech 2007 započalo se s opravou celého komplexu hlavního oltáře, zrestaurovány sochy a oltářní obraz.
Původní 3 staré zvony Maria, Pavel, Barbora byly zrekvírovány za I. světové války - dva zvony v letech 1916, třetí v roce 1917. Nové zvony daroval kostelu v roce 1924 arcibiskup Prečan a Mgr. Jan Šrámek a i ty byly zrekvírovány za II. světové války v roce 1942. Nynější zvony byly pořízeny v roce 1972 - Maria, Leopold, Metoděj, (ve stejné váze a stejné tónině, jako předešlé z roku 1924).
Nynější podobu dala kostelu nedávná rekonstrukce, jak uvnitř, tak z venku.
Zdroj: farnostvelkytynec.cz