Stručně:
Dolní Bezděkov je obec ležící v okrese Chrudim. Má 188 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 175 ha. Ve vzdálenosti 7 km západně leží město Chrudim, 15 km severozápadně statutární město Pardubice, 19 km východně město Vysoké Mýto a 27 km jižně město Hlinsko.
This cache wats to invite you to Dolní Bezděkov. Dolní Bezděkov is a small village situated in a Pardubice region, 7 km at the east from Chrudim. About 188 people live here. Village was noticed for the first time in 1318. Local stronghold founded by family Slepotický of Sulice was for the last time noticed in June 1623. Then it was completelly destroyed. In the centre of Dolní Bezděkov you can find a small chapel. At the road to Kočí is situated cross built in1775 by Premonstratensian Order of Slatiňany.
O obci:
Místní jméno Bezděkov znamená „Bezděkův“ – např. dvůr. Jméno je odvozeno od osobního jména Bezděk.
Ves Dolní Bezděkov, bez rozlišení „Dolní“, se v písemných historických pramenech poprvé připomíná v zápise knih půhonných k roku 1318. V zápise je uvedeno, že Boleslav, bratr z Hradce (zřejmě řeholník) žaluje Zdislava z Moravan, Viléma z Lipce odjinud ze Slepotic, pro dluh třiceti marek stříbra, které jako ručitelé za Pilunga z Turova a Petra odtudž, pojistili na platech ze vsí Želevěvsi (? – „Zelewiensi“) a Bezděkov („Bezdyecow“). Spor byl ukončen v roce 1320. Zápis je možné interpretovat tak, že ručitelé za dluh vladyků z Turova ručili platy ze svých vsí – Vilém z Lipce a ze Slepotic by tedy mohl být považován za vlastníka vsi Bezděkova, resp. za držitele platů z ní.
Vsí pojmenovaných Bezděkov je v Čechách a na Moravě více jak dvě desítky. To způsobuje obtíže při identifikaci jednotlivých sídel zmíněných v historických písemných pramenech. Název Bezděkov u Týnce (Hrochova Týnce) byl používán v první polovině 16. století v popise majetku v držení rodu Slepotických ze Sulic.
Slepotičtí ze Sulic patřili v době předbělohorské k dominantním vlastníkům Bezděkova. Byli staviteli zdejší tvrze. Poslední zmínka o tvrzi je z června 1623 a poté beze stop zanikla.
Druhým dominantním vlastníkem obce Dolní Bezděkov byl rod Zellerů z Rosenthalu (Celler z Rozentálu). Posledním držitelem Dolního Bezděkova z řad šlechty byl Jiří Prokop rytíř z Lilienwaldu. Ten jako „světoznámý“ doktor a lékárník z Jihlavy byl do šlechtického stavu povýšen 18. 11. 1796. Týž byl 12. 12. 1807 povýšen do rytířského stavu. Později byl poštmistrem v Jihlavě a držitel statku „Fussdorf“ (Rantířov).
Majitelé Bezděkova se často střídali. Byli to vladykové z Bezděkova, Malovcové z Chýnova a již zmínění Slepotičtí ze Sulic. Za vlády králů Karla IV. a Václava IV. se v pramenech připomíná Jarek z Bezděkova a jeho syn Beneš. Po Benešově smrti roku 1406 připadl Bezděkov jako odúmrť králi, jenž ho dal Janovi z Nismburka k vyšehradskému manství. V polovině 15. století patřil Bezděkov Janovi a Jiřímu z Rejhradu. V 16. století patřil Malovcům z Chýnova, a to sourozencům Petrovi a Kateřině, kteří statek prodali roku 1543 Petrovi Slepotickému ze Sulic. Roku 1548 patřil Bezděkov, Vejvanovice, Třtě, Časy, Chatče a Dvakačovice Petrovu synovi Markvartovi. Markvart tento statek zanechal roku 1569 svým dcerám Anně a Kateřině. Po svatbě Kateřiny s Jetřichem mladším z Lukavce Kateřina statek odkázala svému muži a ten svému bratru Janu Lukavskému. Roku 1584 prodal Jan Lukavský ves Bezděkov s tvrzí, dvorem, krčmou a všemi pozemky Mikuláši z Lobkovic a Nových Hradů, kde byl v té době majitelem Hrochova Týnce.
Od té doby sdílela ves osudy Hrochova Týnce. V majetku hrochovotýneckého panství byl Bezděkov až do roku 1848. V té době měl 42 domů a 222 obyvatel.
Jelikož v období po druhé světové válce bylo obcí s tímto názvem několik a byly průtahy s doručováním hlavně úředních listů, byl název obce v roce 1955 upraven na Dolní Bezděkov.
V sedmdesátých letech byla obec jako jedna z prvních na okrese Chrudim v rámci tehdejšího slučování menších obcí s tzv. střediskovými sloučena s obcí Hrochův Týnec. Po politických změnách ve státě po roce 1989 je obec od 1. března 1990 opět plně samostatná.
V obci nejsou evidovány řádné nemovité kulturní památky, pouze 2 objekty s historickou a architektonickou hodnotou místního významu.
Kaple
Kaple byla postavena a zvon zakoupen z prostředků obce a darů občanů. Vysvěcena byla v roce 1925 na svátek sv. Jana Křtitele. V době 2. světové války (1939 – 1945) byl zvon dne 29. března 1942 sundán k válečným účelům. Nový zvon byl po válce slavnostně zavěšen dne 28. října 1946. Na stěnách kaple jsou osazeny pamětní desky se jmény padlých občanů za 1. světové války. Kaple byla v roce 1999 celkově opravena (nová fasáda, oprava vnitřních prostorů). Opravu hradila ze svého rozpočtu obec. V roce 2001 byly zhotoveny nové vchodové dveře a okna a opravena střecha. Na tyto práce byla provedena veřejná sbírka.
Kříž
Kříž zhotovený z pískovce se nachází za obcí u silnice ve směru na obec Kočí. Roku 1775 ho obci postavil řád Premonstrátů z nedalekých Slatiňan. V ochranné péči jsou zahrnuty i blízké stromy. Kříž i samotné místo je obcí pravidelně udržováno. Poslední oprava byla provedena v roce 1994.