Kunčice pod Ondřejníkem - Lom EarthCache
Kunčice pod Ondřejníkem - Lom
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(other)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Za pozemkem Základní a Mateřské školy Karla Svolinského se nachází již nepoužívaný lom. Je volně přístupný a prošlapanými cestičkami se pohodlně dostanete až na jeho nejvyšší bod. Odtud je výhled na několik vodních ploch a jednu vyschlou či přechodně zatopenou nádržku. Zpravidla od června do října se na hladině objevují bělostné květy leknínů. Zjara místo využívají k rozmnožování obojživelníci, například ropucha obecná či skokan hnědý, na stromech je možné zahlédnout rosničku zelenou.
Materiál z lomu se v minulosti používal na stavbu cest. Na stěnách jde vidět destičky pelokarbonátů, vrstevnatost střípkovitě se rozpadajících černých jílovců veřovických vrstev. Jako pelokarbonáty se obecně označují vápence (karbonáty), které obsahují výrazný podíl jílové složky. Barva této horniny může být tmavošedá, rezavě hnědá až černohnědá.
Jenže již od 19. století v Kunčicích probíhala těžba železné rudy, a právě zde stávala né jedna štola. První šachty na těžbu železa vznikaly v Kunčicích kolem r. 1860. Ruda se dobývala z malých hloubek, max. 20 – 25 m, ale většinou méně. Rudné žíly o tloušťce 10 – 20 cm vedly téměř vodorovně pod povrchem. Blíže k povrchu ležely někdy i celé bloky a balvany rudy značné velikosti. Ruda se nacházela v hlinité břidlici, tzv. spliži, obsahující jen asi 20 % železa.
Na povrch se ruda dostávala rumpálem. Byla to hřídel, na který se točením rukama navinoval provaz, kde byl upevněn kbel plněný rudou. Šachty a příčné štoly byly proti sesutí zajištěny dřevěným bedněním z kulatiny a prken. Břidlice vyzvednutá při hloubení šachet a chodeb se shromažďovala na hromady zvané výsypy a používala se na zemní práce.
Největší počet vyhloubených a osazených šachet byl okolo r. 1860 a to počtem 65. V době rozkvětu dolování rudy jezdil do Kunčic čtvrtletně k prohlídce havířského díla ředitel huti z Frýdlantu, Josef Kleinpetr. Prohlédl dílo, vstupoval do šachet a dával pokyny. Slabé dílo zastavil a vytyčil nové. S klesající kvalitou těžených rud a s rozšířením železniční dopravy a dovozem kvalitnějších rud bohatších na železo místní těžba klesala, až r. 1896 zanikla. Poslední šachtu na „Humbarku“ zasypali v době první světové války.
Na tomto místě byla zmapována a prozkoumána štola Papradná z 19. st. Dosahuje délky 32 m, dále je zavalena. Celé dno je zaplaveno vodou do výšky asi půl metru. Vchod do štoly je dnes zasypán a opatřen železnou mříží.
Podle vyprávění několika místních obyvatel mají být v Kunčicích podzemní chodby, které vedou směrem k Ondřejníku. Jsou prý pozůstatkem po těžbě železné rudy a některé měly také sloužit jako úkryty nebo únikové chodby v případě přepadení nepřáteli. Podle neověřené informace v jednom z domů vychází chodba do sklepa.
Při vstupu do lomu na vás vykoukne stará, rezavá značka "Zákaz vstupu, Soukromý pozemek". Ta je ale již několik let starým přežitkem který neplatí. V Lomu se rovněž nenachází žádná infotabule. Odpovědi si budete muset zjistit na místě, a důkladným přečtením listingu této keše.
Druhy železných rud
Železná ruda je hornina – minerál, který obsahuje železo v takové chemické formě, která umožňuje jeho hospodárné získání hutnickými metodami. Vedle obsahu samotného železa (minimálně 22 %) rozhoduje o použitelnosti chemické složení, které je podmíněno mineralogickou stavbou, jež určuje i její fyzikální stav. Pro posouzení kvality rudy je stejně důležitý, vedle obsahu železa také obsah SiO2, který ovlivňuje index zásaditosti rudy.
Magnetit - Má své jméno od své magnetičnosti. Ta umožňuje snadné rozdružování při jeho úpravě. Sestává převážně z Fe3O4. Magnetit krystalizuje v krychlové soustavě. Častým průvodním minerálem bývá křemen. Patří do rud bohatých železem. Obsah železa 40–72 %. V Evropě se vyskytuje ve Švédsku a na Urale, v Česku například na ložisku Měděnec.
Hematit - Hematitové rudy obsahují obyčejně hojnost hlušin a jejich kovnatost klesá na 30 % a méně. Železo se v hematitu vyskytuje ve formě Fe2O3. Vyskytuje se v mnoha odrůdách. Obyčejný hematit je barvy hnědočervené, zemitý až sypký. Velká ložiska hematitu jsou v Ruské federaci, v USA, Brazílii a v Itálii. V České republice v Ejpovicích, Krušných horách a v Jeseníkách.
Limonit - Železná ruda hnědé barvy a obsahují značné množství krystalové vody, vyskytující se kompaktní i sypké formě. Obsah železa v limonitu je 59,8 %, Obsah krystalové vody 14,43 %. Bývají často znečistěny sirníky a limonit z Ruské federace z Uralu také arsenem a fosforem. Hnědel je nejrozšířenější železná ruda.
Pyrit - též železný pyrit, či kyz železný je velmi hojný minerál a důležitá železná ruda. Obvykle má zlatavou barvu, pro kterou bývá někdy neznalými zaměňován se zlatem, proto se mu taky někdy říká zlato hlupáků či kočičí zlato. Pyrit vzniká v širokém rozmezí podmínek. Například 2000 m pod povrchem krystalizací z horkých hydrotermálních roztoků, dále může vznikat srážením z vod v usazeninách atd. Je hlavní sirnou rudou železa, kde se také využívá při výrobě železa nebo v dřívějších dobách při výrobě kyseliny sírové. V dnešní době slouží jako důležitý zdroj pro získávání mědi, kobaltu, niklu, zlata, stříbra, selenu a thalia.
Zdroj: wikipedia.org a www.hornicky-klub.info
K uznání logu je třeba zaslat do zpráv správné odpovědi na tyto otázky:
a) Kolik % železa obsahuje zdejší ruda?
b) Můžete v tomto lomu naleznout hmatatelné stopy po železné rudě?
c) Jaký druh železné rudy se zde těžil?
d) Jakou barvu má břidlice v tomto lomu?
e) Kolik vodních ploch se nachází v tomto lomu?
f) Jsou tyto vodní plochy dílem člověka, nebo přírody?
Pozor!! Kešku lovíte na vlastní nebezpečí, autor nenese žádnou odpovědnost.
Pokud něco nebude sedět, určitě se ozvu. Jestliže neobdržím odpovědi do 24 hodin po vašem zalogování, log smažu.
Additional Hints
(No hints available.)