K založéní této keše mě inspiroval geokolega laszlo.lugosy, který založil keš s podobnou tématikou u rozvodny v Horních Životicích. A tématem těchto keší by mělo být alespoň částečné vysvětlení problematiky přenosu elektrické energie. Toto téma je docela složitou záležitostí, a tak Vám zkusím alespoň ve zkratce přiblížit, jaká je cesta elektrické energie, než se objeví u Vás doma v zásuvce či u žárovky.
Vše začíná v elektrárně:
V elektrárnách se vyrábí trojfázový střídavý proud o napětí několik tisíc voltů. Pro přenos na velké vzdálenosti se toto napětí přímo v elektrárně transformuje na velmi vysoké napětí 110 kV, 220 kV nebo 400 kV, přičemž elektrárna je připojena do rozvodné sítě nadzemními vedeními. Rozvodná síť má velice složitou strukturu. Ta zajišťuje přenos na velké vzdálenosti při napětí 400 kV a 220 kV a dále distribuci elektrické energie až k jednotlivým spotřebitelům. Spojovacím prvkem mezi přenosovou a distribuční částí rozvodné sítě jsou transformační stanice.
Proč se k dálkovému přenosu elektrické energie používá co nejvyšší napětí?:
Důvodem je snížení ztrát při přenosu. I nejlepší vodiče kladou elektrickému proudu odpor, průchodem proudu se vodič zahřívá a část elektrické energie se mění na teplo. Velikost tepelných ztrát závisí nejen na odporu vodiče, ale především na procházejícím proudu. Proto je ekonomičtější používat k přenosu na větší vzdálenosti co nejvyšší napětí, aby procházel co nejnižší proud. Teprve před místem spotřeby se napětí transformuje na poměrně bezpečnou hodnotu 230 V a 400 V.
Proč se k dálkovému přenosu energie běžně nepoužívá napětí vyšší než 400 kV?:
Důvodem je elektrické pole kolem vodičů, které je při vyšších napětích už tak silné, že zejména na hrotech vzniká korona. Zvláště ve vlhkém počasí tato korona způsobuje sršení (slyšitelné jako praskot a viditelné jako světélkování v okolí vodičů) a to výrazně zvyšuje ztráty elektrické energie. Vyšší napětí by vyžadovalo také odolnější izolátory a další nákladné konstrukční úpravy.
Přenosová soustava:
Dálkový přenos energie zajišťuje přenosová siť vedení velmi vysokého napětí. Linky propojují jednotlivé zdroje a transformační stanice, aby bylo možno operativně řídit přenos energie v závislosti na okamžité spotřebě elektřiny v různých oblastech i v případě poruchy na některé části sítě. Už od 60. let 20. století byla naše přenosová síť propojena s přenosovými soustavami tehdejších socialistických zemí. V roce 1995 byla naše přenosová síť propojena se západoevropskou soustavou UCPTE. V naší republice dnes máme přes 3000 km linek o napětí 400 kV a přibližně 2000 km linek s napětím 220 kV. Na mapce jsou červenou barvou znázorněny linky 400 kV, zelenou barvou linky 220 kV
Distribuční síť:
V transformační stanici se velmi vysoké napětí transformuje na vysoké napětí 110 kV, část elektrické energie se přivádí do velkých podniků těžkého průmyslu a do měníren zajišťujících napájení elektrifikovaných železničních tratí. Zbývající část se distribuuje k dalším spotřebitelům (lehký průmysl, města, obce), kde se transformuje na napětí 22 kV. K poslední transformaci na nízké napětí 230V a 400 V dochází v samotných podnicích, obcích a městských čtvrtích. Do našich domácností tak přichází elektrický proud nízkého napětí, který rozsvítí žárovku, dobije navigaci, anebo pohání elektromotor vysavače.
JAK na KEŠ ???:
Tuto keš jsem pojal jako něco mezi multi a mystery. Nemusíte nic luštit předem, a můžete rovnou vyrazit na výchozí souřadnice, které jsou zároveň prvním, jediným, ale nutným zastavením k rozluštění finále. Na místě najdete malou mikro schránku, ve které naleznete nápovědu a instrukce pro odlovení finále. Napovím pouze tolik, že sebou musíte mít nějaké chytré zařízení, a poté trochu vlastního rozumu, abyste se dopátrali k výsledným souřadnicím. Věřte mi, že to nebude nic složitého, jen jsem to finále trochu zašifroval kvůli případnému mudlonálezu této Stage.
Když budete u Stage 1, rozhlídněte se kolem. Je to místo, kde máte možnost vidět celý nošovický průmysl najednou, stačí se jednou otočit kolem své osy. Pokud se díváte na Rozvodnu 400 kV, pak se stačí otočit doprava, a uvidíte automobilku HYUNDAI. Když budete pokračovat v otáčení, narazíte na pivovar RADEGAST, a za příznívého počasí za ním vidíte panoramata Beskyd, včetně její královny Lysé hory. Tak jestli chcete, klidně se tímto místem pokochejte do systosti 
.
U finále už tolik kochání k dispozici nebude, ale z důvodu snadnějšího odlovu a neprozrazení finální keše jsem ji prostě musel umístit trochu do ústraní. K finále můžete jak autem, nebo i pěšky, není dál, než 2km.
Jen Vás prosím, buďte při odlovu finálovky opatrní, aby nedošlo k jejímu rozbití, jedná se o lehce rozbitelný materiál. Je tam sice provedeno "jakés takés" opatření, ale opatrnosti a pečlivosti není nikdy dost, a byl bych rád, kdyby tato keš mohla potěšit co nejvíce kačerů.
A i přesto, že Vám u této "elektrické" keše úraz elektrickým proudem určitě nehrozí, stejně tak jako i u jiných keší lovíte na vlastní nebezpečí a buďte opatrní. Přeji Vám prima odlovy.
POZNÁMKA: Pokud využijete doporučené parkoviště, můžete na vlastní uši slyšet jev popisovaný v listingu, a to "koronu" - sršení a praskot na hrotech stožáru vznikající působením elektrického pole. Dokonce zvlášť citliví jedinci můžou při dotyku něčeho kovového cítět mírně brnění v prstech.
PODĚKOVÁNÍ: Chci touto cestou moc poděkovat za vzdání se bojů o umístění na bedně a bleskového provedení betatestu Markovi a Radunce z týmu "schvabM"