V zdejších lesích se máte možnost nalézt mnoho z těchto, ale i jiných jedlých hub:
Křemenáč březový
Výskyt: S křemenáčem březovým se na vyhřátých místech můžeme setkat již v květnu a nacházíme ho nejpozději do konce října. Setkáme se s ním jak v lesích, tak i mimo les, vždy pod břízami (Betula), se kterými tvoří mykorhizu.
Popis: Klobouk křemenáče březového je žlutooranžově až rezavohnědě zbarvený. Póry jsou u mladých plodnic šedočerné, ve stáří žlutošedé. Třeň je již od mládí posetý černými šupinkami, vynikajícími na bílém podkladu. Na bázi třeně bývají modrozelené skvrny. Dužnina se na řezu zbarvuje nejprve do růžova, později postupně šedne až černá a na bázi třeně pomalu modrozelená. Plodnice dosahují velikosti až 20 cm v průměru klobouku.
Poznámka: Křemenáč březový patří k nejoblíbenějším a nejvyhledávanějším houbám. Je tomu tak nejen pro jeho výtečné chuťové vlastnosti, pěkný vzhled a robustnost plodnic, ale také proto, že jeho dužnina nečerviví. Je však o něco tužší než u hřibů a tím i hůře stravitelná.
Bedla vysoká
Výskyt: Bedla vysoká vyrůstá hojně od července do listopadu ve všech typech lesa, při jejich okrajích a také v parcích a na loukách. Daří se jí v místech s větší vrstvou opadu a na travnatých plochách.
Popis: Klobouk je v mládí uzavřený, kulovitý, později se otevírá a má tvar zvoncovitý, až plochý. Povrch klobouku je na světle šedohnědém podkladu posetý tmavohnědými plstnatými šupinami. Okraj klobouku je světlejší. Husté, vysoké lupeny mají bělavou barvu. Třeň je na bázi hlízovitý, jeho povrch je na bělavém podkladu šedohnědě žíhaný až tygrovaný. V horní části třeně se nachází dvojitý posuvný prsten, který je shora bělavý, ze spodu hnědý a na okrajích roztřepený. Dužnina bedly vysoké je bělavá, nečervenající, v klobouku měkká a vatovitá, ve třeni tuhá a vláknitá. Má příjemnou houbovou vůni a oříškovou chuť. Plodnice dosahují až 30 cm v průměru klobouku a 40 cm délky třeně.
Hřib hnědý
Výskyt: Vyrůstá od června do prosince velmi hojně v jehličnatých a smíšených lesích pod smrky a borovicemi, ale může vyrůst i pod listnáči. Daří se mu hlavně na kyselých půdách ve vyšších polohách.
Popis: Klobouk hřibu hnědého je v mládí polokulovitý, později vyklenutý až plochý. Pokožka klobouku je nejčastěji kaštanově hnědá, ale může být i světle hnědá nebo červenohnědá. Za sucha je matná a jemně sametová, za vlhka lesklá a kluzká. Rourky a póry mohou mít různé odstíny žluté až žlutozelenavé barvy, po otlačení a na řezu se zbarvují v závislosti na stáří plodnic a vlhkosti více nebo méně do modra. Třeň je válcovitý až soudkovitý, často pokroucený, hladký, okrově hnědý, nenápadně žíhaný, na bázi bíle plstnatý. Dužnina je bělavá až bledě okrová, s nenápadnou houbovou vůní a mírnou chutí. Plodnice dorůstají do velikosti 15 cm v průměru klobouku.
Hřib dubový
Výskyt: Hřib dubový vyrůstá velmi hojně od května do října v listnatých lesích pod duby, méně často i pod jinými listnáči. Častější je v nižších polohách.
Popis: Klobouk je hnědý, šedohnědý nebo světle hnědý, s jemně sametově plstnatou pokožkou, která často políčkovitě rozpraskává. Rourky jsou nejprvě bělavé, později získávají žlutý až žlutoolivový odstín. Póry jsou drobné, podobně zbarvené jako rourky. Třeň je světle hnědý, na bázi bíle plstnatý, s výraznou síťkou na povrchu, patrnou v celé délce třeně. Dužnina je bílá, neměnná, s příjemnou chutí i vůní. Plodnice dosahují velikosti až 20 cm v průměru klobouku.
Hřib kovář
Výskyt: Hřib kovář patří mezi první hřibovité houby, objevující se již počátkem května a vyrůstá až do konce října. Objevuje se jak v listnatých, tak jehličnatých lesích, všude je poměrně hojný.
Popis: Klobouk je až 20 cm široký, se sametově matnou, jemně plstnatou, tmavě hnědou pokožkou. Rourky jsou žlutozelené, s drobnými póry, které jsou v časném mládí žluté, ale brzy nabývají sytě cihlově až krvavě červené barvy. Třeň je soudkovitý až kyjovitý, na žlutohnědém podkladu hustě červeně zrníčkatý, ve spodní části třeně bělavě až hnědě plstnatý. Dužnina je živě žlutá a na řezu a po otlačení stejně jako celá plodnice rychle a silně modrá až skoro černá.
Poznámka: Hřib kovář je jedlá, chutná houba, ale až po důkladné tepelné úpravě; za syrova je jedovatý a vyvolává žaludeční potíže.
Hřib smrkový
Výskyt: Vyrůstá od června do listopadu v jehličnatých lesích pod smrky a borovicemi, méně i pod buky.
Popis: Klobouk je až 20 cm široký, s hladkou, za vlhka lesklou a lepkavou pokožkou, barvy v různých odstínech hnědé, v mládí někdy i bělavé, zvlášť u plodnic skrytých v jehličí a mechu. Rourky a póry jsou nejprve bělavé, později žluté až olivově žlutozelené. Třeň je bělavý až světle hnědý, v horní části nebo celý pokrytý jemnou síťkou. Dužnina je bílá, barevně neměnná, mírné chuti a příjemné houbové vůně.
Klouzek sličný
Výskyt: Klouzek sličný vyrůstá velmi hojně od května do listopadu pod modříny. Objevuje se zpravidla ve skupinách.
Popis: Klouzek sličný je význačný svým citronově žlutým až oranžovožlutým zbarvením. Za vlhka mívá na klobouku značnou vrstvu slizu, na které ulpívají nečistoty. Za sucha je pokožka klobouku lepkavá. Žluté rourky jsou v mládí zakryty blanitým závojem (velem), jenž po protrhání tvoří na třeni blanitý prsten. Rourky po otlačení hnědnou. Třeň je nad prstenem žlutý, pod ním žlutohnědý, zrnitý. Dužnina je citronově žlutá. Klouzek sličný dosahuje velikosti až 15 cm v průměru klobouku.
Další názvy: Klouzek modřínový.
Kozák habrový
Výskyt: S kozákem habrovým se v nižších polohách setkáme poměrně často, pod habry nebo i lískami je od června do října celkem hojný.
Popis: Klobouk kozáka habrového je typicky vrásčitě hrbolkatý, po otlačení tmavnoucí, šedohnědý nebo šedožlutý, ve stáří políčkovitě rozpraskávající. Rourky a póry mají bělavou až krémovou barvu, po otlačení a na řezu tmavnoucí do černofialova až do černa. Třeň je na bělavém nebo našedlém podkladě hnědočerně šupinkatý. Dužnina je bělavá, na řezu tmavnoucí podobně jako rourky do černofialova až do černa. Velikost klobouků zpravidla nepřesahuje 12 cm v průměru, délka třeně se pohybuje okolo 15 až 25 cm.
Křemenáč smrkový
Výskyt: Křemenáč smrkový vyrůstá vzácně od června do října pod smrky, se kterými tvoří mykorhizu. Daří se mu zejména v jehličnatých lesích vyšších poloh. Je uveden v Červeném seznamu hub České republiky jako téměř ohrožený druh.
Popis: Klobouk křemenáče smrkového se vyznačuje hnědočerveným zbarvením, jemně plstnatým až přitiskle šupinkatým povrchem a blanitým lemem na okraji. Póry jsou zpočátku šedoolivové, později vybledají. Otlačením šedorůžoví a poté šednou. Třeň je pokrytý hrubými šupinkami, které jsou již od mládí ve spodní části třeně šedohnědé, v dospělosti i v horní části. Bělavá dužnina na řezu nejprve růžoví, poté šedne až téměř černá, v bázi třeně modrozelná. Plodnice mohou dosahovat velikosti až 17 cm v průměru klobouku.
Liška obecná
Výskyt: Liška obecná bývala hojným druhem jehličnatých lesů, ale patrně vlivem kyselých dešťů došlo k jejímu vymizení. V posledních letech se ale opět začíná objevovat. Lišky obecné nacházíme od června do listopadu hlavně v mechu pod jehličnany, zvláště smrky a borovicemi, ale setkat se s nimi můžeme i v listnatých lesích.
Popis: Živě žlutooranžové zbarvení dělá z lišky obecné nepřehlédnutelný a snadno rozeznatelný druh. Kloboučky jsou nejprve ploché, později s vmáčklým středem a laločnatým okrajem. Lupeny u lišek nahrazují jakési lišty, dlouze sbíhavé na třeň, který se směrem dolů zužuje. Dužnina je bělavá, pevná. Plodnice obvykle dosahují velikosti do 6 cm v průměru klobouku.
Suchohřib sametový
Výskyt: Vyrůstá hojně od července do listopadu v jehličnatých i listnatých lesích, nejčastěji pod smrky nebo buky.
Popis: Klobouk tohoto suchohřiba je krásně tmavohnědě sametový, někdy s načervenalým nádechem. Pokožka klobouku narozdíl od ostatních druhů suchohřibů nerozpraskává. Rourky a póry jsou živě žluté, někdy mírně nazelenalé a otlačením modrají. Třeň je nahoře žlutý a ve spodní části obvykle přechází v červenou. Dužnina je bledě žlutá nebo nahnědlá, modrající. Chuť i vůně jsou nenápadné.
Václavka smrková
Výskyt: Václavka smrková je velmi hojná houba, rostoucí na podzim, v období kolem svátku sv. Václava. Vyrůstá v trsech na jehličnanech, především smrcích, a to jak na pařezech, kořenech a padlých kmenech, tak i na živých stromech. Daří se jí zejména v kulturních smrčinách na nepůvodních stanovištích, kde dokáže na pasekách obrůstat v obrovských skupinách pařezy a napadat živé stromy, a způsobovat tak rozsáhlé škody na lesních porostech.
Popis: Klobouk je až 15 cm široký, hustě šupinatý, masově červenohnědý, na středu většinou tmavší a hustěji šupinatý. Lupeny jsou v mládí bílé, zakryté bílou vláknitou plachetkou, později krémové, ve stáří nahnědlé, červenohnědě skvrnité. Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, podobně zbarvený jako klobouk, ale většinou světlejší, v horní části až bělavý, pod prstenem přitiskle hnědě šupinatý. Prsten je bílý, blanitý, s hnědě vločkatým ostřím. Dužnina je nahnědlá, ve třeni tuhá až dřevnatá. Způsobují bílou hnilobu.
Poznámka: Václavky jsou za syrova jedovaté, proto je před konzumací nutná delší tepelná úprava.
A jak se tedy dostat ke keši?….stačí poznat houby z obrázků, ty Vám prozradí houbový poklad.
Na obrázku je:
· Křemenáč dubový A = 4
· Křemenáč osikový A = 2
· Křemenáč smrkový A = 3
Na obrázku je:
· Hřib kovář B = 2
· Hřib kříšť B = 1
· Hřib borový B = 3
Na obrázku je:
· Hřib kovář C = 2
· Hřib dubový C = 1
· Hřib smrkový C = 0
Na obrázku je:
· Hřib kovář D = 8
· Hřib hnědý D = 9
· Suchohřib sametový D = 0
Na obrázku je:
· Liška Friesova F = 9
· Liška obecná F = 5
· Liška žlutavá F = 0
Na obrázku je:
· Křemenáč březový G = 1
· Křemenáč osikový G = 2
· Křemenáč smrkový G = 0
Na obrázku je:
· Klouzek obecný H = 9
· Klouzek sličný H = 0
· Klouzek slizký H = 1
Na obrázku je:
· Hřib kovář J = 3
· Hřib dubový J = 1
· Hřib smrkový J = 2
Na obrázku je:
· Kozák březový K = 1
· Kozák dubový K = 2
· Kozák habrový K = 3
Na obrázku je:
· Václavka hlíznatá L = 7
· Václavka smrková L = 0
· Václavka nejedlá L = 4
FINAL:
N 49° (A)(B)' (C)(D)(F)
E 18° (G)(H)' (J)(K)(L)
Úspěšný odlov s pohodovou procházkou a houbovou nadílkou
