Zmizela Praha - Nove Mesto 3 Mystery Cache

Vítám vás na keši jedné ze dvanácti + bonus, které jsou věnované pražským místům, jenž už nenajdete. Více obecně o asanaci se dozvíte, v keši Zmizelá Praha – asanace (bonus nebo také úvod).

V této mysterce je vaším úkolem přiřadit 9 starých fotografií s písmeny k 9 novým fotografiím (očíslované) z téměř téhož místa, ale v současnosti. K tomu odpovědět na jednu otázku (F). Tím se vám přiřadí k písmenům ve vzorci patřičná čísla.

Na nároží Národní a Spálené se nacházel Šlikův palác (čp. 61). Nahradil v roce 1848 předchozí patrně menší renesanční palác. Nový objekt byl postaven ve stylu anglické gotiky. Šlikův palác prošel demolicí až v roce 1938 a nějakou dobu zde byla malá provizorní stavba. Počátkem 70. let zde vyrostla na tehdejší dobu moderní stavba.

Vojtěšská čtvrť se rozkládala při břehu mezi dnešním Národním divadlem a Myslíkovou ulicí. Sousedila s bývalou osadou Opatovice. Byla to čtvrť koželuhů, barvířů, jirchářů, mlynářů a jiných profesí spjatých také s řekou i když jiných než v Podskalí. Při ještě neregulovaném břehu Vltavy (dnes Masarykovo nábřeží) se nacházelo hned několik mlýnů: Vávrův, Šerlinský, Jelínkův, Šítkovské, Lodecké a další. Čtvrť měla dva kostelíky, sv. Petra na Struze a sv. Vojtěcha. První jmenovaný zanikl za husitských válek, ten druhý se jako zázrakem zachoval dodnes a je spolu s farou a zvonicí v podstatě téměř jedinou dochovanou památkou této čtvrti.

Kolem přelomu 19. a 20. století začala probíhat asanace zdejšího místa. Bylo vystavěno nábřeží (1905), vyrovnán terén a bořena původní zástavba.

Jak už bylo zmíněno, při břehu řeky se v těchto místech nacházelo několik mlýnů. Jedním z nich byly Horní Lodecké. Byly zhruba někde v místech co je dnes můstek na ostrov. V roce 1858 mlýny vyhořely a roku 1880 vystavěny nové. Dlouho však neexistovaly, již roku 1903 byly zbořeny také v souvislosti s výstavbou nábřeží.

Nové lázně stávaly při břehu řeky mezi Národním divadlem a ulicí Na Struze. Zdejší místo dříve zaujímala jirchárna, pak prádelna kláštera augustiniánů (bosáků), následně tiskárna šátků, roku 1817 lázně a továrna na pudr. V polovině 19. století byla vystavěna budova Nových lázní v romantickém slohu. Objekt byl zbořen roku 1903 v souvislosti s výstavbou nábřežní komunikace.

Známnější skupinou jsou však mlýny Šítkovské stojící při dochované Šítkovské vodárenské věži. Zmínka o těchto mlýnech je už z roku 1419. Na konci 15. století vznikla věž, původně však dřevěná, která často vyhořela. Kamenná byla vystavěna někdy na konci století následujícího. Věž je vysoká 47 m a vodu dodávala až do roku 1913. Skupina mlýnů při věži nebyla zbořena najednou. Část jich podlehla při výstavbě nábřežní komunikace. Zbytek mlýnů s továrnou bratří Trnkových pak až v roce 1927 kvůli výstavbě současné konstruktivistické výstavní síně spolku Mánes.

Šítkovská ulice je jedna z ulic vojtěšské čtvrti s původní zástavbou. Například dům čp. 243 má zachované výrazné renesanční štíty z druhé poloviny 16. století. Zadní trakty domů západní strany Šítkovské ulice již sousedily s řekou. V roce 1903 byly domy zbořeny a nahrazeny výstavními činžovními domy spolu s nábřežní komunikací.

Kousek od kostela sv. Václava na Břežské skále byl před koncem 14. století vybudován hrádek pro Václava IV. Tvořilo jej zřejmě několik budov seskupených kolem hranolové věže. Později byl hrádek začleněn do kláštera augustiniánů, kteří získali roku 1623 kostel sv. Václava. Roku 1785 byl klášter zrušen a následně v letech 1809-1810 upraven na Svatováclavskou trestnici. Úpravou stávajících objektů kláštera a přistavěním severního křídla na místě klášterní zahrady vznikl mohutný objekt. V roce 1884 byla trestnice zrušena a následovalo bourání objektu. Došlo také k odbourání podloží na kterém trestnice stála a k vyrovnání terénu.

Dnes se zde nacházejí činžovní domy a nová ulice Resslova spojující Karlovo náměstí s nábřežím.

Pod skálou vyvěral pramen u kterého byla zřízena studánka, jíž bylo dáno jméno Svatováclavská. Studánka byla ozdobena sochou sv. Václava a byly její vodě přisuzované léčivé účinky. Zřejmě i proto byly později nedaleko zřízeny lázně, využívající tohoto pramenu. Při terénních úpravách a přestavbě zdejšího místa byl pramen sveden do kanalizace.

Při klášteře augustiniánů, později svatováclavské trestnici byla postavena na místě několika zbořených objektů budova Svatováclavských lázní. Objekt tvořila klasicistní budova a spíše než lázněmi se dostala do podvědomí nepovoleným shromážděním pražského lidu. Objekt byl v exekučním řízení prodán a zbořen roku 1907.

 
otázka: F = ciferace roku konání nepovoleného schromáždění pražského lidu

Na místě objektu dnešní České techniky a také hlavně uvnitř tohoto traktu, který není běžně vidět, stával ve středověku románský kostelík sv. Petra a Pavla z konce 12. století. Při něm vznikl klášter řádu křížovníků Božího hrobu. Za husitských válek byl kostelík zničen a klášter vážně poškozen. Po bouřích byl sice obnoven, ale živořil. Obrat nastal v 18. století. V letech 1715-1721 byl postaven nový kostel sv. Petra a Pavla, barokní sálová stavba. Za josefínských reforem byl klášter zrušen. Kostel i klášter pak podlehly demolici na počátku 20. stoletíl. Tehdy zde byly vystavěny objekty České techniky. Z původního areálu zůstala stát jen kaple Božího hrobu (dnes ve dvoře techniky, takže téměř není běžně vidět), barokní budova čp. 269 (rovněž nacházející se uprostřed bloku domů) a část původních zdí je součástí dnešních objektů čp. 270, 271 a 275.

Dům U Zlatého lva s pojmenováním Černý pivovar prošel několika přestavbami. Jeho konec přišel roku 1933 kdy byl zbořen a nahrazen dnešním činžovním domem, pojmenování přešlo i na tento objekt. Současně s ním byl zbořen také vedlejší dům čp. 291, patřící klášteru ve Vyšším brodě. Ten představoval objekt rokokové palácové miniatury.

Na rohu Karlova náměstí a dnešní Resslovy ulice stával velký objekt pivovaru U Šálků. Původně gotický, později barokní dům prošel několika slohy. Také různými přístavbami a přestavbami narostl do velkých rozměrů, zabíral až čtyři běžné parcely a bydlelo zde na šedesát nájemníků. Dům měl také různá jména, mimo jiné se mu také říkalo U Pěti zvonečků. Od 17. století zde byl pivovar, navštěvovaná hospoda a pod terénem rozlehlé pivovarské sklepy. Před zbořením byla v domě také úzká, ale dlouhá kavárna. Říkalo se jí také Šmudlinka podle nevábného vzhledu, a nebo také Nudle podle jejího tvaru. Oblíbená byla mezi studenty nedaleké techniky, penzisty a chudších lidí.

Objekt byl zbořen roku 1939. Výstavbu nového objektu odložila nejdřív válka a posléze nerozhodnost. Při výstavbě metra zde bylo staveniště, v devadesátých letech tržiště. Dnes zde stojí od roku 2002 novostavba.

Sloučením do té doby samostatných pražských měst v roce 1784, zanikla samostatná samospráva Nového Města pražského. Dotklo se to i samotné novoměstské radnice. Ta byla roku 1806 adaptována pro potřeby trestního soudu. Objekt radnice dostal nevýraznou klasicistní fasádu.

Ještě více než radnice se výstavba nového objektu městského soudu dotkla okolních objektů. Výstavbě budovy soudu podlehla celá řada domů mezi Lazarskou, Spálenou a Karlovým náměstím

POZOR V MÍSTĚ ULOŽENÍ KEŠE BÝVÁ HORŠÍ SIGNÁL ODCHYLKA JE TAK PRAVDĚPODOBNÁ

Zdroje:

starých fotografií jsou uvedeny v detailech obrázku

text: Kateřina Bečková, Zmizelá Praha – Nové Město