V této mysterce je vaším úkolem přiřadit 9 starých fotografií s písmeny k 9 novým fotografiím (očíslované) z téměř téhož místa, ale v současnosti. K tomu odpovědět na jednu otázku (G). Tím se vám přiřadí k písmenům ve vzorci patřičná čísla.
N 49° AB. DEF E 014° CG. HJK
A) SENOVÁŽNÉ NÁMĚSTÍ
V oblasti dnešního Senovážného náměstí se před založením Nového Města pražského rozkládala ves Chudobice. Po založení Nového Města byla zdejší oblast mezi Jindřišskou a novoměstskými hradbami plná zahrad. Největší a nejznámnější byla asi zahrada při klášteře celestinek.
Až do 19. století mělo Senovážné náměstí venkovský charakter s rozbahněným terénem. Jak už jméno náměstí prozrazuje, hlavní komoditou se kterou se zde obchodovalo bylo seno, píce, oves apod. Zde na náměstí se zboží prodávalo, v nedaleké Senovážné ulici se nacházela váha, kde se tyto komodity vážily.
Jindřišská věž byla kdysi zvonicí blízkého kostela sv. Jindřicha a původně stávala téměř osamocena. V 19. století při věži vyrostl shluk domů. Objekt čp. 845 sloužil jako policejní komisařství. Sousední objekty pak byly sídlem městské senné váhy a úřadu vážního.
Objekty byly zbořeny roku 1911 a nahrazeny dnešní novostavbou Cukerního paláce.
B) VOJENSKÉ PEKÁRNY
Severní stranu Senovážného náměstí při novoměstských hradbách tvořily vojenské objekty zasahující až k Hybernské ulici. Novobranské kasárna nahradila nová budova Hypoteční banky (čp. 991). Vedlejší objekt vojenských pekáren byl zbořen roku 1901.
C) KLÁŠTER CELESTINEK
V letech 1736-1744 byl při Jindřišské ulici vystavěn podle K.I.Dientzenhofera klášter celestinek. Jeho existence však netrvala dlouho, již roku 1782 byl za panování císaře Josefa II. zrušen a budova roku 1790 přestavěna na tabákovou továrnu. V roce 1812 zde byl sklad tabáku a finanční úřad. V roce 1871-1874 zde byla vystavěna současná novorenesanční budova hlavní pošty.
D) VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ – Dům U Císařských
Dům U Císařských vznikl jako pozdně renesanční stavba z počátku 17. století s nárožní věží. Později objekt vynikal členitým dvorem s dřevěnou pavlačí.
Dům byl zbořen v roce 1895 spolu se sousedním domem čp. 833 a na jeho místě vyrostl administrativní palác terstské pojišťovny. Bohužel jak se zdá i tento objekt brzy podlehne stavebnímu rozvoji.
E) VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ – Dům U Lhotků
Nároží Vodičkovy a Václavského náměstí zaujímal dlouhou dobu dům U Lhotků s pětipodlažní renesanční čtyřbokou věží z doby kolem roku 1610. Stropy v prvním patře této věže vymaloval ve 40. letech 19. století Josef Navrátil motivem čtyř ročních období. Až do devadesátých let 19. století dominovala věž tomuto objektu. V letech 1892-1893 byl vystavěn vedlejší palác, čímž byl potlačen dominatní vzhled věže.
V roce 1913 pak věž s domem čp. 791 byla zbořena a následně zde byl vystavěn palác České banky.
F) VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ – Dům U Jednorožce
Na místě současné budovy bývalé ČKD stával dům U Jednorožce, jehož domovní znamení s hlavou fantaskního zvířete zdobilo jeho nároží. Na jeho místě byl v roce 1901 postaven nárožní novorenesanční dům, který se ještě v roce 1926 podrobil purizující přestavbě. V roce 1976 zbořen a na jeho místě postavena administrativní budova ČKD v letech 1976-83. Stavba prošla v nedávných letech rekonstrukcí a slouží nadále jako budova s kancelářemi.
G) HLAVNÍ (WILSONOVO) NÁDRAŽÍ
Současné hlavní nádraží mělo svého předchůdce. Pro zahájení provozu dráhy císaře Františka Josefa byla vystavěna za hradbami pod Královskými Vinohrady novorenesanční budova nádraží se dvěma věžemi a arkádovou chodbou. Stavba podle architekta Antonína Barvitiuse měla podobu zámku. O tři roky později začalo bourání hradeb a na jejich místě byl prostor před nádražím upraven na romantický park s jezírkem a skalkou (dnes je zde park občas dříve přezdívaný Sherwood).
Prvotní nádraží sloužilo zhruba třicet let a brzy se stalo nejdůležitějším dopravním uzlem a s narůstající dopravou již přestalo postačovat. Proto byla v letech 1901-1909 postavena nová monumentální budova podle projektu Josefa Fanty. Roku 1919 bylo nádraží přejmenováno na Wilsonovo. Spolu se secesní budovou byla provedena výstavba zastřešení kolejiště s nástupišti impozantní dvoulodní železnou konstrukcí.
Během 60. let 20. století se začalo uvažovat o stavebních změnách pro opět nedostačující kapacitu nádraží (Hlavní). Zároveň mělo jít o napojení na severojižní magistrálu a projektované metro. V rámci toho byla v letech 1972-1977 vybudována před secesní budovou nová odbavovací hala. Ta dnes prakticky stojí částečně v místech, kde se dříve nacházel romantický park. Odbavovací hala ze sedmdesátých let prochází na počátku 21. století úpravou aby vyhovovala moderní době, ale také využitím pro komerční charakter.
otázka: G = poslední číslice roku uvedení nádraží do provozu
H) MASNÉ KRÁMY V LAZARSKÉ ULICI
Původně byla Lazarská ulice širší a nepravidelná, budila spíše dojem malého náměstíčka. Od založení Nového Města pražského zde byl masný trh s masnými krámy. Řezníci měli také ve správě nedaleký kostelík sv. Lazara o který pečovali. Na přelomu 19. a počátkem 20. století byly masné krámy zbořeny. Úpravou prošla také postupně celá ulice.
Na části dnešního městského soudu, činžovních domů a ulice Omladinářů se nacházel za Novoměstskou radnicí kostelík sv. Lazara (již románského původu) se špitálem (čp. 7). Špitál byl zrušen v 15. století. Kostelík byl spravován řeznickým cechem. Za Josefa II. byl zrušen a odsvěcen. Celý areál se nacházel ve vnitrobloku a přístupný byl malou klikatící se uličkou. Bývalý kostelík s objektem bývalého špitálu podlehl výstavbě městského soudu a celé úpravě okolního prostoru na počátku 20. století.
J) BRAUNŮV DŮM VE VODIČKOVĚ ULICI
Na nároží ulic Jungmannovy a Vodičkovy byl postaven roku 1726 dům pro sochaře M.B.Brauna, který slavného sochaře přišel na 1.500 zlatých. Dům měl podle jeho návrhu bohatou plastickou zdobenou fasádu. Původně měl dvoupatrový dům stejnou výšku jako okolní domy. Během přestavby okolí v pozdější době se k němu přibližovaly vyšší činžovní domy. Na počátku 20. století ho jeho vlastník chtěl zbourat a nahradit moderním domem. Milovníci památek a Klub Za starou Prahu o tuto památku bojovali, dokonce navrhovali zachovat alespoň přední trakt a novým domem tento trakt na pilířích tzv. „zastřešit“. Bohužel prohráli a v prvním desetiletí 20. století byl dům zbourán. Dnes je zde nový činžovní nárožní dům.
K) VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ – DŮM U ŠPINKŮ
Dům U Špinků vznikl přestavbou středověkého nárožního objektu s věží. Před zbořením měl pseudorokokovou fasádu z druhé poloviny 19. století. V patře byla vídeňská kavárna, v přízemí obchod s nábytkem.
S dalšími sousedními domy byl zbořen a v letech 1911-1914 zde vyrostla nová stavba paláce Koruna, známá hlavně svým automatem (středisko rychlého občerstvení).
Zdroje:
starých fotografií jsou uvedeny v detailech obrázku
text: Kateřina Bečková, Zmizelá Praha – Nové Město
