Za 1. války bylo úředně rozpuštěno ústředí Sokola, život jednoty však s omezeními pokračoval Po první světové válce spolupracoval od začátku nově ustavený Národní výbor se Sokolem ČB, jako s nejdisciplinovanější organizací ve městě. Sokol přispěl velkou měrou k udržení pořádku ve městě, byly zřízeny Národní či Sokolské stráže, které udržovaly pořádek. Ve městě byl, pod sokolským vedením, ustaven II. pluk Stráže svobody, což byly ozbrojené oddíly, zřízené vládním zákonem v r. 1918, které zasahovaly v krizových situacích. V období první republiky byl Sokol největší a nejaktivnější sportovní organizací ve městě. Pořádal veřejná cvičení a sportovní akce, v létě fungovala sokolská plovárna na tehdejší Vltavě u Předního mlýna, do majetku patřilo kino Hvězda, hrálo se loutkové divadlo. Zisky byly určeny na další výstavbu sportovišť. V létě 1928 byly položeny čtyři základní památné kameny sokolovny. Roku 1933 byly vybudovány vedle stadionu betonové bazény nové plovárny. Před válkou byla dokončena hrubá stavba, ale veškerý majetek i peníze si nacisté přivlastnili. 12. 4. 1941 úředně zastavena činnost Sokola v celém rozsahu, majetek zabaven, písemnosti zničeny, represe, zatýkání, mnoho členů popraveno za odbojovou činnost, oběti ve všech jednotách naší župy .S velkým nadšením se činnost po válce obnovila a i sokolovnu se podařilo dokončit. V čele jednoty stál tehdy JUDr. Jindřich Autengruber. Sokolovna je jednou z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších staveb z meziválečného období ve městě, třetí největší v republice. Dnes je památkově chráněná.
1948 - nástupem komunistické éry začal další totalitní režim, roku 1949 bylo zrušeno župní uspořádání a zavedeno označení dle krajů – v jižních Čechách začátkem padesátých let vznikl Sokolský kraj husitský, zcela podřízený KSČ, v prosinci 1952 byl potom Sokol zcela zrušen a veškerý majetek zabaven. Ještě pohled zpět - koncem 19. století, v roce 1894, se pro názorové rozdíly odštěpila ze sokolské jednoty v Č. Budějovicích část členů, která přijala jméno Sokol - Tyrš, později potom užívala název Sokol II. Obě jednoty se rozvíjely na sobě naprosto nezávisle, každá měla své vedení, členskou základnu i majetek. Pro své shromažďování a cvičení zakoupili dnes již bývalý hostinec U Kotvy na Linecké třídě. Obě jednoty Sokol I a Sokol II se opět spojily v roce 1968, v době krátké naděje na obnovení činnosti. Další samostatné sokolské jednoty pracovaly v Rožnově, v Suchém Vrbném, Čtyřech Dvorech a Kněžských Dvorech. Postupem let některé ukončily činnost nebo splynuly se Sokolem ČB. Jednoty ve Čtyřech Dvorech a Kněžských Dvorech pracují úspěšně i dnes a jsou zcela samostatné. Šedesáté roky minulého století – Pražské jaro 1968, pokus o obnovení činnosti. Bývalí členové nikdy na Sokol nezapomínali - šedesátých letech se jich desítky scházely každoročně na „vzpomínkových“ večerech, činnost se snažili obnovit ihned na jaře 1968 a v začátku „normalizace“ se ještě podařila i oslava 100. výročí vzniku jednoty. V době Pražského jara se podařilo ve městě založit sokolskou jednotu, která vytrvala pouze v rámci ČSTV. Do práce se zde zapojili bývalí sokolští cvičitelé, scházely se především oddíly všestrannosti. Udržet činnost jednoty se podařilo celých 21
Únor 1990 – obnovení činnosti českobudějovické jednoty brzy po „sametové revoluci“. Sokol České Budějovice rychle obnovil v únoru 1990 svoji činnost - i díky členům a činovníkům výše uvedené jednoty. Po dlouhé době se těžko navazovalo na tradice, mnoho bývalých členů se nedožilo, povědomost o Sokole byla léta potlačovaná, bojovalo se často i o pouhou spravedlnost, o navrácení "střechy nad hlavou". Po více než dvou letech, po složitých jednáních, byl jednotě konečně vrácen některý její vlastní majetek. Vysněná a vydřená českobudějovická sokolovna, kterou dosud vlastnila cca tři roky, se, po dlouhých jednáních, vrátila značně zchátralá v roce 1992, pouze s částí pozemků. Ihned začíná cvičení všestrannosti, začleňují se sportovní oddíly - největší, atletický přišel v r. 1992...
Během let přecházely další nebo vznikaly nové, některé činnost ukončily, či se osamostatnily. První župní slet se v ČB konal v roce 2000, cvičilo se zde po dvaapadesáti letech. Nemovitý majetek jednoty se nadále opravuje a zvelebuje. Dávno jsou zahlazeny škody po zničující povodni v roce 2002, která na sokolském majetku v ČB napáchala škody za více než 11,6 mil. Kč..
Nemovitý majetek jednoty se nadále opravuje a zvelebuje. Dávno jsou zahlazeny škody po zničující povodni v roce 2002, která na sokolském majetku v ČB napáchala škody za více než 11,6 mil. Kč. Podařila se 1. etapa rekonstrukce atletického stadionu, do provozu byla předána na podzim 2006 - pásku stříhala Dana Zátopková. Projekty na dostavbu šaten, běžeckého koridoru a funkčního zázemí jsou připravené..
.
Dle tradice cvičením činnost nekončí. Oddíly všestrannosti za pomoci sportovních oddílů připravují společenské, kulturní i náborové akce pro děti - šibřinky v maskách, akademie, mikulášské nadílky, letní i zimní tábory a pobyty celých sokolských rodin, lyžařské výcviky.
Naši členové se zúčastňují vzpomínkových shromáždění ke státním výročím. Dnes je českobudějovická jednota jednou z největších a nejstarších jednot současné Sokolské župy Jihočeské, která vznikla k 1. 1. 2005. Podrobně a aktuálně na www.sokol-cbu.cz Děkuji sestře Pospíšilové za podklady pro listing a Přesekovi za pomoc při jeho úpravě.
Jak najít keš:
Keš je na výchozích souřadních a kód hledej v listingu na jedné z fofogtrafiií 1, 3, 4
Tato keš je součástí série *100 sokolských keší republice*,
kterou zakládá Česká obec sokolská prostřednictvím svých žup a jednot.
Série vzniká ke stému výročí založení republiky v roce 2018.