Ať se nám to líbí nebo ne, komín strakonické teplárny je asi největší dominantou města, nepřehlédnutelnou z blízkého i vzdáleného okolí. To je dáno i tím, že stojí téměř v jeho středu. Však také, pokud chcete nějakého strakoňáka pozlobit, zkuste mu říct
"A kde jsi byl naposled? Vždyť ty jezdíš jenom kolem komína",
nebo "Ty když jeden den nevidíš komín tak seš celej nesvůj".
Ano, prostě ho tu máme už od roku 1985 a i při jeho výšce 147,5 m ho máme rádi a zdaleka jej vyhlížíme, při návratu odkudkoli. (Některé prameny uvádějí 149 m.)
Na doplnění, komín teplárny v Písku je vysoký 140 m a byl postaven v roce 1986. Písecký komín ale stojí daleko od města.
Před současným komínem z monolitického betonu byl v roce 1948 postaven komín cihlový vysoký 60 m o průměru 3,5 m. Tento komín byl 8. června 1985 (v den konání okresní spartakiády) v poledních hodinách odstřelen.
A proč tento dominantní prvek města nevyužít, třeba k měření času?
Představme si komín strakonické teplárny jako ukazatel velkých slunečních hodin, jejichž číselníkem bude město samo.
Slunečním hodinám s vodorovným číselníkem a svislým ukazatelem se říká ANALEMATICKÉ a jejich ukazateli GNÓMON.
Číselník analematických hodin.
Je tu však jeden problém, aby hodiny ukazovaly přesně, tak vlivem deklinace slunce musíme pohybovat gnómonem po křivce zvané analema (to je taková trochu nakopnutá osmička, které najdete plný internet).
Komín je však tak pevný, že by s ním s největší pravděpodobností nepohnul ani největší odborník na stěhování nadměrných břemen, kterého ve Strakonicích máme. Co s tím?
Nic. Pro potřeby získání souřadnic si celou problematiku zjednodušíme a budeme hledat hodiny (objekty) v den jarní nebo podzimní rovnodennosti.
Dále si zjednoduššíme i problematiku zorientování číselníku slunečních hodin. Opět je pro přesný čas nutné, aby středová osa číselníku směřovala k severu, ale ne k tomu zeměpisnému, ale k tomu magnetickému. Ideální, jak tento směr naléz, je použití metody tzv. Indického kruhu založené na rozpůlení úhlu dvou úseček, kdy má gnómon v různý čas stejnou délku. Toto ale také řešte až budete stavět svoje přesné analematické sluneční hodiny. Internetový vyhledavač vám k tomu jistě řekne své. Pro naší (Vaší) úlohu si vystačíme se severem, který nám dali tvůrci přiložené ortofotomapy.
Červený bod v dolní části obrázku – gnómon.
Vaším úkolem stanovit čas, kdy stín strakonického komínu ukazuje při rovnodennosti směrem k níže zadaným místům. České mapy všechny tyto objekty znají.
Ptáme se vždy na celou hodninu po které stín gnómonu začne na daný objekt mířit!
Jak gnomon ukazuje znázorňuje následující obrázek:
Za předpokladu, že byl snímek pořízen severním směrem: jez na Křemelce (12:05 hod)
Příklad:
Pokud vám měřením vyjde, že stín míří na objekt asi tak "za deset minut dvě" tak se to rovná času 13:50 a správná odpověď tedy bude X=13.