V polovině 19. století se v nezabudickém katastru těžila vápenitá a kyzová břidlice používaná na výrobu sádry, jíž se využívalo jako minerálního hnojiva. Její výrobou bylo ještě roku 1850 zaměstnáno 16 dělníků, kteří ročně vyrobili 2000 vídeňských centů sádry (1 vídeňský cent = 56 kg). V roce 1872 přišla velká povodeň, která odnesla stavby i zařízení. Ještě dnes jsou v údolí Tyterského potoka patrné stopy po těžbě břidlic a na některých místech i polozasypané štoly. Vzpomínkou na výrobu sádry a hornickou činnost v této oblasti je dnes již jen místo, kde se sádra neboli gyps vyráběla, jedná se o bývalou hájovnu s čp. 17, které se dodnes přezdívá Gypsárna.
(Gypsárna dříve)
Ke keši
V žádném případě nejezděte na místo autem. Ke keši se dostanete buď od hostince U Rozvědčíka (P1), nebo z Nezabudic (P2). Případně můžete zvolit i o něco delší procházku od kapličky U Caparta (P3). Krabička se nachází nedaleko Gypsárny, kousek od cesty.
(Gypsárna dnes)