Co to vlastně je „Kryglistika“? Podívejme se, co by nám řekla Wikipedie, kdyby na ní termín kryglistika vůbec byl.
 |
| Rozhodcovský krýgl Olega Rečáka |
Kryglistika je jakýkoliv souboj mezi jednotlivci (týmy), spočívající v řízeném a kontrolovaném popíjení alkoholických nápojů, zejména piva. Velikost týmů není nijak omezena a může se pohybovat od 0 (ano, v kryglistice můžete vyzvat na souboj i sám sebe!) až po libovolný počet. Jednotlivé subdisciplíny kryglistiky nejsou nijak omezeny a záleží pouze na dohodě účastníků mače. Jediné další dělení kryglistiky je dělení na kryglistiku sálovou (většinou se bojuje v salónku restauračního zařízení) a kryglistiku outdoorovou, tzv. "bečkovou".
Za zmínku stojí ještě poměrně velice zajímavá definice rozhodčího v kryglistice. Rozhodčí v kryglistice se totiž určuje zásadně z účastníků soutěže a jedná se o jedince s aktuálně nejvyšším množstvím alkoholu v krvi. Tato definice rozhodčího se již mnohokráte osvědčila jako skvělá prevence toho, aby závody v kryglistice (hlavně mezi vesnickými tými ze sousedních vesnic) plynule přešly ze souboje v kryglistice do zápasu ve volném stylu. I když i to se nezřídka stává a fundamentální kryglisté dokonce razí teorii, že vlastně i samotný zápas patří mezi kryglistické subdisciplíny. No a když už jsme u těch subdisciplín, uveďme si alespoň několik příkladů těch nejtypičtějších:
♣
Kdo první vypije X piv?
♣
Nejrychlejší vypití piva?
♣
Nejdelší řada tzv. „exáčů“
♣
Kdo vypije nejvíce piv bez pádu?
♣
Kdo první dosáhne 3 promile?
♣
Kdo udělá nejvíce promile ze tří piv?
♣ Velice náročná disciplína
„Cesta do lesa“, po které následuje ještě náročnější cesta z lesa, kterou zatím z poloviny zvládl dokončit jedině Chuck Norris.
♣ Poněkud nudná discplína
Nejrychlejší vystřízlivění ze 2 promile na „můžu jet“ (tedy < 0,3).
♣ Zvláště v chudších regionech oblíbená
„O největší sekeru“ a její drsnější varianta
„Vypij co nejvíc a uteč“. Ta bývá obzvláště pikantní, protože ti co nejvíce vypijí, zpravidla neutečou a naopak - ti co utečou, zase nemohou většinou prezentovat dostatečně kvalitní výsledky v první polovině.
Počátky kryglistiky sahají do doby, kdy Oleg Rečák prováděl výzkumy automatického a řízeného odbourávání alkoholu z krve pijáka. Těm, kteří jsou s touto jeho prací alespoň zběžně seznámeni (viz. např. zde
GC6C59V - OLEG A PVO) musí být zřejmé, že jeho výzkumy musely být po všech stránkách velice náročné. Ono, vymyslet nějakou látku a začít o ní tvrdit, že je vhodná na tohle a tamhleto, je celkem jednoduché. V moderní medicíně i farmacii (a co si budeme nalhávat, zmíněný Olegův výzkum se mezi těmito obory prolínal) si však s tvrzeními nevystačíme. To by za chvíli mohl někdo tvrdit, že heřmánek je dobrý na nachlazení a meduňka na nervy. Taková anarchie! Bez klinické studie, porovnávacích statistik a prezentací v Power pointu!
Všech těchto překážek si byl Oleg samozřejmě dobře vědom. Při vývoji své látky antikoholu se rozhodl neponechat nic náhodě a provést všechny požadované statistické a klinické testy.
První testy prováděl jako obětavý výzkumník sám na sobě, brzy ale bylo zřejmě, že jeho látka opravdu má požadované schopnosti a bude potřeba přistoupit k rozsáhlejší studii. Je vcelku pochopitelné, že po zveřejnění celostránkového inzerátu, ve kterém hledal dobrovolníky, jejichž jediným úkolem by bylo celodenní popíjení piva, byla jeho laboratoř nadšenými výzkumníky zcela přeplněna. První dva dny ještě zvládal organizovat testy ve své laboratoři, avšak od třetího dne, kdy dorazila skupina dobrovolníků z Prahy, musel své pracoviště přesunout. Nejprve do tehdejší největší brněnské pivnice. Vvšak po týdnu, kdy dorazili dobrovolníci z Bavorska, kde shodou okolností právě skončil Octoberfest, tak se museli přesunout do narychlo postavených velkokapacitních stanů v Líšeňském údolí.
Registrace dobrovolníků na výzkum.
A teď si řekněmě něco o tom, jak byly celé testy organizovány. Všichni dobrovolníci byli náhodně rozděleni na dvě skupiny a každý jednotlivec měl jediný úkol - v průběhu dne vypít deset piv. Do posledního piva byla přesné polovině účastníků přimíchána dávka antikoholu, zatímco druhá polovina obdržela kvalitní placebo. Za hodinu po dopití pak byla každému účastníkovi změřena hladina alkoholu v krvi. A právě zde se dostáváme ke vzniku kryglistiky. Dobrovolníci zpravidla po druhém, třetím pivu začali experiment okořeňovat nejrůznějšími drobnými soutěžemi. Zpravidla šlo o jednoduché soutěže a sázky ve stylu "Vypije pět piv dříve Franta nebo Tonda?". "Zvládne Kódl vyslopat tři škopky po sobě na ex?". Nejprve byli účastníci ti nejaktivnější jednotlivci, později však došlo na soutěže týmů, měst a těsně před konce došlo dokonce k velkému souboji Morava vs. Čechy. Bohužel, zrovna u této závěrečné epické bitvy došly Olegovi jeho zásoby antikoholu a tak nezůstal nikdo, kdo by byl schopen objektivně potvrdit výsledek. Koneckonců se obě země o prvenství v tomto prvním souboji národů v kryglistice dodnes přou.
Olegovy ručně psané poznámky z klinických testů.