Valašská Slivovica (převážně nevážně)
Tož, konečně pořádná keška! Zaplesá srdce každého Valacha ? Protože každý správný Valach potřebuje k životu 34 věcí… řeknime si, keré to sú?
Sú to: Karty, flaška slivovice a štamprla!
Začnime ale popořádku… Valašským múdrem č. 1:
„Teorii o původu člověka nejlépe vysvětlili moravští vědci:
Člověk pochází ze švestky!!!
Zdůvodnění:
Ze švestky je slivovice, ze slivovice opice, z opice člověk!“
Slivovica sa u nás na Valachách pálí od nepaměti… Původní záznamy už sa nejak nedochovaly, protože si to už nikdo nespomenúl a nebo kronikář než to sepsál, tož oslepl. Nejstarší zmínky sú od tzv. pocestných, keří chodili od dědiny k dědině a vyprávěli příběhy co po cestách zažili – tož tak vznikaly aj pohádky, keré pak obšlahla aj Božka Němcových, Jaromír Erbenů, kerý to aj do Kytice svázal a iní nekreativní… Tož, týmto pocestným dali dobří lidé kus chleba a škobrtku slivovice, a protože to byl takový zážitek, tož sa ví že sa tu slivovica pálila „od nevidím do nevidím“ ?
Až v moderním věku toto úsloví doznalo reálného významu prostřednictvím tých pazgřivců z likérky Drak a zakopaných cisteren metyláku na Hrobicách, ale o tým ste už asi slyšeli…
Jak sa na slivovicu vlastně přišlo? Když sa mrknete do Wikipedie, tož útočně mlčí!! To sú ty nové cenzorské regule evropských komisařů, keří nevíja co je dobré… Ale já vám to povím… Já sa ničeho nebojím, protože kdo valašskú slivovicu pije, teho ani pantokem nezabije!
Původně sa slivovica pálila z kdečeho, co „téklo“. Ono tožiž kdosi kdysi náhodú zsjitil, že když přikryl hrnec s nakvašenýma jabkama, které chtěl převařit na kompot, deklem… tož a pod tým deklem se vysráželo neco, co začalo odkapávat a vonělo to. Pak to olízl a ono to aj chutnalo. No a destilát byl na světě! Pak k temu vymysleli další serepetičky jako měděné trubičky, chlaďák, zvětšili kotle a vychytali celú „tehnológiju“ do nejmenších detailů. Tehdá sa ale pálilo různé ovoce, řepa, a dokonce aj chleba… no fšecko, co mělo dajaký cukr a mohlo zkvasit se pak vypálilo. Ale protože Valaši věděli, co je dobré, tož ke špeku a uzenému popíjali enom ty vybrané destiláty. Když sa pak nemohli dohodnút kerá a čí pálenka je lepší, každý donésl štryclu chleba, kus špeku a zrobili první historický svépomocný košt. Tehdá se vybíralo co najvíc degustátorom šmakovalo a vyhrála trnkovica! Ale bacha! Tekrát tu eště slívy, švestky, nebo nedaj Bože Durancie nerústly. Ty se dovézli až zmlsanci z jižních krajů jako Dalmácia (tož tehdá to eště nebyla ani Juhoslávia… a Itália byla jákásik rozdrobená, ale už to tam rústlo, protože to mělo víc slunka). Tož ale tu rústly enom takové sviňsky pichlavé keře s malýma bobulkama, trpké jak sviňa, a to byly „trnky“ (prunus spinosa – šak sa mrkni na obrázek) . Žrat sa to nedalo, ale vónělo to, a tož šup s tým do kvasu, né? A to byla prababička trnkovica. Týto trnky dorústaly aj do velikosti velkého keřa a nekdy aj malého stromu. Ale Valaši to eště před Mičurinem pochopili, začali křížit přírodním výběrem a než Mičurin dotáhal „geo-kačera“, tož už tu na Valachách byly sady. Eště vám povím, že Francúzi dodneška tyto malé trpké mrchy nakládajú za zelena jako olivy. No nejsú to drbani??
Fčíl ale máme přehršel druhů, poďme si ich pár ukázat, ať sa neco dozvíte…
No a z teho sa dá napálit takéj gořalky, že dyby sa to zdanilo, tož sme rázem nejbohatší stát na světě!
Trocha zábavnej statistiky:
Protože sa fčíl može vypálit max 60 litrů na domácnost/rok (počítajme průměrně 3 lidi) za rok sa vypálí oficiálně kolem 2,5 mil. Litrů čistého lihu (počítáno čistého = 96% alkohol), tož esli sa vyrábí slivovica na +/- v průměru 50%, tož je to zhruba 2x tolik = 5 mil. Litrů. Dyž víme, že na Moravě žije 4.000.000 lidí a na Valachách 170.000, tož Valašsko tvoří 4% populace Moravy. Takže to je asi 200.000 litrů na Valachy za rok ? Takže statisticky sú enom 2 možnosti:
- Buď má každá domácnost na rok vypálené na hlavu enom 0,85 litru (ale to bysme asi chcípli žízňú)
- Nebo tu žije za předpokladu povolených 60 litrů enom 2.800 domácností
Tož, nevím…, ale asi „C“ bude správně. Asi to bude tak jak vyprávěl jeden z tých pocestných když kdysi dorazil na Valašsko a viděl jak tzv. „Financi“ (ti hlídali už tehdá výběr daní) dělali šťáru, kde sa pálí? A ptali sa malého kluka. Ten jim odpověděl: „tam…“ a ukazoval rukú na kostel… „No, ale to je kostel“, říká jeden Financ… „No, šak já vím“, říká kluk, „šak to taky není celé“… „tam jedině sa nepálí“
Takže sa blížíme ke koncu dnešního pokecu o slivovici. Zbývá si řéct aj na konec jedno valašské filosofické múdro…
„ Nekdy sa sám sebe ptám: Kdo sme? Odkáď sme přišli? Kam míříme? Jaký má smysl lidská existence?
Pak si naleju odpověď........a je ně dobře!
Šifra:
Hádali sa 3 Valaši (Franta, Lojzek a Mira), gdo má najlepší slivovicu… shodli sa na tem, že to závisí od teho, kde bečky s kvasem nechajú vykvasit… A protože měli enom jednu společnú stodolu, rozdělili si ju rovným dílem na „přední“ (Mira), „střední“ (Lojzek) a „zadní“ část (Franta), kerú budú používat pro uskladnění kvasu každý rok. A aby to nebyla enom náhoda, tož sa dohodli, že pokus budú opakovat po dobu 3 rokú…
- Rok:
Franta uskladnil svoje bečky enom dozadu doleva, Lojzek nastavjal fšecky svoje bečky doprostřed doprava, no a Mira si říkal, že Franta néni vůl, tož ich naskládal fšecky jako Franta doleva, ale dopředu.
- Rok:
Franta to změnil a hodil fšecky bečky dozadu doprava. Lojzek sa nechtěl opičit, tož je pro změnu nacpal fšecky doprostřed doleva. Mira byl zmatený, co s bečkama, ale protože loňská slivovica byla dobrá, tož nechal fšecky bečky jako loni, teda vepředu vlevo.
- Rok:
Franta byl velký experimentátor, tož rozdělil bečky a půlku jich hodil dozadu doleva a druhou půlku dozadu doprava. Lojzek sa nasrál a bečky toho roku do stodoly vůbec nedal, protože nechtěl, aby chlapi kopírovali jeho vychytaný kvasný „bečkostyl“, takže jeho středový prostor zůstal prázdný. Protože Mira byl hrozný posergaťa a experimenty neuznával, tož zase hodil fšecky bečky doleva dopředu.
No a jak chlapci 3 roky přeskládávali bečky s kvasem a pálili po domácku gořalku, tož fšeci oslepli. Takže nikdo neviděl, kam ten druhý bečky dával, ale už to bylo jedno….
Ale vy už po 3 letech jistě znáte číslo (říkejme mu „X“)
Číslo X sečtěte s popisným číslem domu, který se nachází na výchozích souřadnicích a získáte trojcifrené číslo, které přičtěte k koncovým níže uvedeným souřadnicím a dostanete finální souřadnice „slivovicové kešky“
N: 49° 17.098
E: 017° 40.851