Skip to content

Lesenska plan Mystery Cache

Hidden : 3/30/2016
Difficulty:
4 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Na úvodních souřadnicích keš nenajdete. Prozkoumejte Lesenskou pláň a najděte mikrokeš se souřadnicemi pokladu.


Lesenská pláň

Lesenská pláň se rozkládá na náhorní plošině ve výšce okolo 900 m.n.m. nejvyšší bod pláně je na kótě 921 m. n. m. Patří do oblasti krušnohorského krystalinika. Západně od planiny je obec Rudolice v Horách a Malý Háj, severně Hora Svaté Kateřiny, jižně se nachází Lesná a Pyšná. Na severovýchod je nejblíže Nová Ves v Horách.

Klima je zde drsné, léto trvá jen několik týdnů. Geomorfologická stavba Krušných hor, způsobuje míšení chladného oceánského vzduchu s teplejším a sušším vzduchem z nížinných oblastí a proto je celá oblast ovlivňována silným a často bouřlivým větrem.

Nevyhovující přírodní podmínky tvořily překážku pro zemědělskou kolonizaci ve 12. – 14. století. Neuspěla zde ani následná hornická kolonizace.

V té době tudy procházela obchodní a solná cesta ze Žateckého kraje do Saska, která z podhůří stoupala přes Pyšnou k Lesné a dále přes Malý Háj a Brandov. Úsek z Pyšné na Lesnou byl považován za nejobtížnější, žádné spřežení nemohlo vytáhnout v tomto stoupání naložený povoz. Náklad zde byl překládán na hřbety zvířat. Ochrana a udržování této cesty zřejmě spadala pod hrad Nový Žeberk.

Pláň v zimě

Nejstarší písemná zpráva o osadě v této lokalitě pochází z roku 1564, kdy je zmiňována v souvislosti se založením Nové Vsi v Horách. Roku 1578 koupil toto území Mikuláš Laug z Langenhartu, který zakládá ves Langendorf.  Nechal na svém majetku vykácet les mezi Pyšnou a Malým Hájem. Ves měla šest gruntů. Ke každému domu na malohájské cestě patřila plocha o třech provazcích na šířku a délku a plocha o stejných rozměrech na lesenské pláni (provazec z r. 1541=30,75 m). Osadníkům byla udělena některá práva jako volné užívání pastvin za vsí, které jim budou vyměřeny a kus louky na posečení. Za mírný poplatek (lesní činži) mohli sbírat suché spadlé dřevo na topení, používat lávky a vodní toky. Hajný dostal dědičně 40 provazců i s loukou. Plocha i s novými domky byla osídlencům přidělena dědičně. Listina zaručující tato práva je datována rokem 1590. Lesná tehdy patřila k panství Jezeří, na rozdíl od ostatních horských obcí (Malého Háje a Rudolic v Horách), které patřily k panství Červený Hrádek.  

V berní rule z roku 1654 je uveden název obce Ladung. Je zde zmínka o tom, že: „... ves má stavení špatný, ..., že pole jsou tak neúrodná, že mnohého roku na nich ani žito ani oves nevyroste a dobytkův málo přes zimu chovati mohou...“

Dobový dokument ze 17. století popisuje zemědělství v okolí Rudolic. „...stavení špatné, rolí špatně vršité, luk na mále, položení mezi vlhkými horami a lesy, živnost nejlepší dřívím dělání...“ Teto charakteristice odpovídá místní zemědělství po další dvě století. Po návštěvě císaře Josefa II. roku 1766 byl v nedalekém Malém Háji postaven kostel a škola. U kostela vznikla i fara kam byly „přifařeny“ i okolní obce Rudolice a Lesná. V 19. století se na místních svazích pěstovaly brambory, len a oves. Traviny na lukách byly vhodné pro chov dobytka. Statistika z roku 1861 uvádí na Lesné 36 krav, 8 jalovic, 5 volů, 5 koz a 2 prasnice. Drsné podmínky si lze doložit na obrázku z roku 1900, který ukazuje příchod zimy již koncem září, kdy na poli byli ještě nesklizené obilné snopy.

Původně se osada, zřejmě podle charakteru zástavby, jmenovala (das) Lange Dorf (Dlouhá ves), později Saltz - Ladung a od konce 18. století jen Ladung. V roce 1850 se Lesná stala osadou Nové Vsi v Horách v okrese Most. Počeštělá podoba posledního jména („Ládunk“) se udržela i za první republiky; jméno Lesná získala podle množství lesů, které obklopovaly tuto lokalitu.

Pohled z medvědí hory

Již ve 2. polovině 19. století bylo turistickými spolky v okolí Lesné zbudováno několik rozhleden . Např. v roce 1880 je popisován nedaleký skalní útvar Medvědí skála v souvislosti s rozhlednou. Eduardova skála (Eduardův kámen/Eduardstein) ležící na okraji Lesenské pláně byl pojmenován podle předsedy Horského spolku v Jirkově. V 1. polovině 20. století byla  Lesná již vyhledávaným turistickým centrem. Do druhé světové války byly Krušné hory jedny z nejvíc osídlených v Evropě. Odsun a vytrhání kořenů mělo za následek ztracení identity Krušných hor včetně Lesné, osada se po druhé světové válce postupně vylidnila a většina domů byla zbořena.

Zdejší lesy byly velice nepříznivě ovlivněny ve svých vrcholových partiích v druhé polovině 20. století emisemi tepelných elektráren. Ještě v roce 1960 byla polovina smrkových porostů v Krušných horách považována za zdravé. V 70. a 80. letech 20. století došlo vlivem extrémně vysokých imisí, zejména pak oxidu siřičitého, k rozpadu značné části porostů a k vytvoření rozsáhlých imisních holin. V roce 1990 již tam zdravý smrkový porost nebyl a polovina smrkového lesa byla vykácena. Krušné hory byly postiženy rozpadem lesních jehličnatých monokultur. Značná část území byla v minulosti zalesňována geograficky nepůvodními druhy dřevin, hlavně borovice kleč (Pinus mugo), smrk pichlavý (Picea pungens) a modřín opadavý (Larix decidua).  Dnes se tyto dřeviny nahrazují smrkem ztepilým, bukem, zčásti jeřábem ptačím, břízou. Dnes na pláni vyrůstá nový les.

V okolí lze nalézt některé zajímavé rostlinné druhy např. v Krušných Horách hojný koprník štětinolistý, plavuník, vranec jedlový, silně ohrožený rdest alpský, starček potoční, suchopýr pochvatý i úzkolistý. 

V současné době je okolí Lesné je chráněno jako Ptačí oblast (Novodomské rašeliniště - Kovářská) a v těsném okolí začíná evropsky významná lokalita Východní Krušné Hory. Významnou složkou bioty Východního Krušnohoří je kulturní bezlesí reprezentované zejména vegetací horských resp. podhorských luk, pastvin a vřesovišť, sem spadá i Lesenská pláň.

Výhled k Nové Vsi

Problematické byly záměry a konkrétní projekty na výstavbu větrných elektráren (narušení krajinného rázu, narušení stanovišť jejich výstavbou, negativní vliv na ptactvo). Např. v roce 2008 vznikl projekt Větrná Farma Medvědí skála. Společnosti Hochtief Development Czech Republic naštěstí nebyl uskutečněn. Firma plánovala na Medvědí skále výstavbu větrného parku o třinácti větrnících a celkovém výkonu 39 megawattů. Záměru se nakonec vzdala, protože nestihla včas opatřit všechna povolení do roku 2014, kdy přestala být tato energie podporována.

Zdroje:

http://lokality.geology.cz/2309

http://www.horskyhotellesna.cz/index.php?show=3&subshow=1

Additional Hints (Decrypt)

Mrcgrwfr Yrfnan, xqlž zh cbzhžrš, cbzhžr ba gbor. Fbhenqavpr fpubirw, ohqbh fr wrfgr ubqvg. Svany - fzeprx mn znyýz zbqeíarz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)