Prapůvod piva
Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno to první. Jako země původu se uvádí Mezopotámie a to přibližně již v 7. tisíciletí př. n. l. Ale možná Sumerové připravovali pouze kvas. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“.
Toliko tématický oslí můstek k šifře.
Základní rozdělení podle způsobu kvašení
je prvním krůčkem k dalšímu poznání:
Svrchně kvašená piva
Vznikají při teplotách okolo 15–20 °C s využitím kvasinek z rodu Saccharomyces cerevisiae. Ale, Pšeničné pivo, Stout, Porter, Trappist...
Spodně kvašená piva (piva z našich velkých pivovarů)
Tato piva vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách pohybujících se v rozmezí 8–14 °C. Kvašení se účastní kvasinky-Pilsner, Bock, Märzen, Piva bavorského typu...
Spontánně kvašená piva
V historii jediný způsob kvašení piva - zkvasí se tím, co je ve vzduchu a tím co zbyde v sudech po předchozí várce. V dnešní době jsou tato piva nejvíce rozšířena v Belgii, v některých částech Francii a Nizozemí. Lambik, Gueuze, Kriek, Frambozen, Faro... (Piva mohou chutnat slaně jako voda z moře, nebo klidně kysele).
Barva piva
I letmý pohled na koláž fotek a výstřižků napoví, jak se tvoří a klasifikuje barva piva.
Hořká chuť piva
tu jak známo udílí pivu chmel. Chmelení může probíhat několikanásobně různými druhy chmelů, přidává se v různých fázích vaření. Tím se ovlivní vůně a chuť. Můžete se pak setkat s hodnocením piva jako například: Na tento Single Hop byl použit americký chmel Galena, užívaný běžně spíše na hořkost než na pozdější chmelení a aroma. Nicméně pivo vyšlo dobře, je příjemně citrusové, s tóny bílých hroznů, sladové a nasládlé. Čisté, příjemné, dobře pitelné.
Minipivovary
S rozvojem minipivovarů se do slovníku českého pivaře vloudily mezi světlé a tmavé pivo pojmy jako: ale, stout, bock, eis, spontání kvašení... V ruce se místo tupláku začaly vyskytovat sklenice roztodivných tvarů, mnohdy vypadající jako ty na víno. Pivaři počínající si jako školení someliéři jsou pravidelným jevem. Tento trend je spojený s využíváním vícenásobného chmelení, využívání velké škály sladů a chmelů. Pivo se stalo voňavější, plnější, chuťově různorodější. Menší objemy dovolují sládkům experimentovat s recepturami a časem můžeme poznávat jejich osobitý rukopis. Nejjednodušším receptem proniknutí do tajů těchto dobrot je jít ně