Židé žili v Puklicích přinejmenším od počátku 15. stol. Větší počet se jich zde usadil pravděpodobně v roce 1425 po vyhnání Židů z královského města Jihlavy na příkaz rakouského arcivévody Albrechta. Z Puklic docházeli do Jihlavy za obchodem a večer se vraceli zase zpět.
Domy Židů byly soustředěny ve středovýchodní části Dolní obce. V 19. století se k nim počítaly i čtyři masné krámy u potoka, též označované jako židovská porážka-šlachta řezníků, kteří dováželi maso na trhy do Jihlavy. Celek domů je v urbanistickém pojetí zachován, zbořeny byly jen dva domy při výstavbě samoobsluhy, jednotlivá stavení však byla upravena a modernizována.
Z roku 1722 pochází hlášení krajskému hejtmanovi o synagoze v Puklicích, z něhož se dovídáme, že k tomu účelu slouží podkrovní místnost nad světnicí v jednom domě upravená před čtyřiceti léty. Tehdy tato synagoga patřila mezi nejstarší na Moravě. Byla to místnost s barokními klenbami. Nad vchodem byl původně umístěn kamenný znak barona Jana Malovce z Malova, od roku 1759 majitele panství. V přízemí domu byla situována rituální pekárna a školní učebna, po schodech do patra byla přístupna modlitebna pro muže, zamřížovaným oknem propojená s drobnou místností pro ženy. V roce 1927 již nábožensky nevyužívanou budovu koupil Salomon Kohn a zřídil zde skladiště a sýpku. Po válce byl templ přestavěn na obytný dům.
Od dřívější synagogy vede úzká pěšinka zvaná Židovská k nejcennější památce na židovské obyvatele, cesta k poměrně rozsáhlému hřbitovu na stráni nad obcí. Ze hřbitova je pěkný výhled na dolní část obce.
Pochováváni zde byli Židé z širšího okolí - z Velkého a Malého Beranova, Luk, Kozlova, Studnic, Řehořova a do roku 1870 také z Jihlavy. Hřbitov patří mezi nejstarší na Moravě, je památkově chráněn. Nejstarší kameny jsou údajně z 15. století, na jednom snad měl být letopočet 1421 (ten ale nelze nalézt). Nejstarší nalezený kámen je z roku 1699 - Chana, dcera Leba. Většina náhrobků je ale z 19. a 20. století. Poslední pohřeb zde byl v r. 1932. Pohřebiště je nepravidelného, přibližně trojúhelníkového tvaru o výměře 1493 metrů čtverečních. Příchod býval menší márnicí, z níž zbyly jen stopy zdiva. Hřbitov je ohrazen místy narušenou nevysokou kamennou zdí a je volně přístupný. Zcela nepravidelné řady hrobů jsou především v západní části plochy, přibližně ve směru sever - jih s nápisem k západu. Dnes jsou jednotlivé náhrobky opravené a postavené. Je jich kolem 80 kusů a plocha hřbitova je jimi zaplněna přibližně z poloviny. Materiál hlavně žula, méně mramor a pískovec.
Více údajů o Židech v Puklicích máme až z 19. stol. V roce 1842 zde žilo pět židovských rodin, v 80. letech osm. Pukličtí Židé tvořili samostatnou náboženskou obec. Ta byla v roce 1891 pro malý počet členů zrušena a připojena k Jihlavě. V době samostané Československé republiky se k židovské víře hlásilo už jen několik osob, v roce 1921 čtrnáct a v roce 1930 jen šest. Patřil k nim také majitel statku Richard Fischmann, jehož otec Siegfried Fischmann statek koupil v roce 1905. Několik posledních židovských obyvatel bylo přinuceno odejít 14. května 1942 do Třebíče, odkud byli posláni transportem do Terezína a pak do dalších koncentračních táborů... Většina z nich německou okupaci nepřežila. Jejich majetek byl arizován nebo byl prodán puklické obci.
čerpáno z textu Ladislava Vilímka (zidovskehrbitovy.cz)
Hřbitov byl před pár lety poškozen neznámými vandali, na reportáž TV Nova se můžete podívat ZDE
V názvu keše je číslo 2, protože zde už jedna keška dříve byla, na ní můžete kouknout ZDE
KE KEŠI
Keška NENÍ v obvodové zídce hřbitova, tak ji prosím zbytečně nerozebírejte.
Své vozidlo můžete zanechat na doporučeném místě před obchodem. Následně stojíte-li čelem k obchodu, jeho budovu obejděte uličkou z levé strany. Dojděte na waypoint W2 a pěšinou se vydejte vlevo do kopce. Měli byste dojít přímo na židovský hřbitov.
Při odchodu skrýš opět pěkně zamaskujte, díky ;-)