Jezevčík je ideální pes do rodiny.O jezevčících se říká, že jsou paličatí, mazaní, těžko cvičitelní. Není to ale úplně pravda. Je nutné si uvědomit, že jezevčík byl léta chován pro práci, při které se musel "rozhodovat" samostatně. Proto má v některých situacích "pocit", že je dokáže vyřešit lépe než pán velí. V přítomnosti cizích lidí se chovají rezervovaně a většinou je ignorují. Dlouhosrstý jezevčík je k cizím lidem přátelštější než ostatní typy. S ostatními psy mohou nastat problémy, když se jezevčící projeví jako odvážlivci, kteří si troufají na větší psy, než jsou sami. Vzhledem k tomu, že jezevčík je tvrdohlavý, sebejistý a samostatný pes, jeho výchova musí být důsledná. Navíc málokterý majitel věnuje výcviku poslušnosti jezevčíka tolik času, jako např. majitelé služebním plemenům nebo velkých loveckých plemen, např. ohařů. I zkušební řády pro malá plemena jsou, co se týče poslušnosti, poměrně benevolentní a výše staví lovecký pud jezevčíka. Rozhodně by však měl každý jezevčík základy poslušnosti zvládnout a většinou se učí velmi rychle. Potřebuje velmi důsledné, avšak slušné zacházení. Násilný výcvik málokdy přinese úspěch, často jen zlomí individualitu psa a ten se může stát kousavým a nepoužitelným pro praxi. Tvrdými metodami vycvičený jezevčík také často zklamává právě na soutěžích, kde vycítí šanci vše pánovi vrátit, takže se při nahánění vzdálí z jeho vlivu na několik hodin, případně zapírá barvu či nalezený kus. Většina jezevčíků pracuje ráda a ke složení základních zkoušek nepotřebují žádný velký trénink. Výchova dlouhosrstého jezevčíka je snadnější, než u jeho krátkosrstých příbuzných. Přesto i u tohoto typu je nutná důslednost a trpělivost. Jezevčíci děti milují jako každé jiné plemeno, ale nenechají si od nich nic líbit. Jezevčík není flegmatik, takže pokud jej malé dítě šťouchá do uší, očí, dráždí klackem, jezevčík se velice rychle naučí děti také nesnášet a může být na ně až alergický.
Jezevčík (podle německého Dachshund 'jezevčí pes', odtud i hovorová označení daxl, daxlík, norař) je v současné době velice oblíbené psí plemeno. Někteří chovatelé, jako jsou myslivci, ho používají pro myslivost, avšak v současnosti se čím dál tím více chová coby domácí mazlíček a hlídač. Hodí se i k účasti na psích výstavách. Patří k vysoce společenským psům, je přátelský, oddaný, ale má vlastní rozum, jelikož v noře nemůže spoléhat na svého pána, proto potřebuje důslednější výchovu. Jezevčíci patří do 4. skupiny FCI.
Na úvodních souřadnicích se keš nenachází. Stačí zjistit pár otázek o tomto plemenu, dosadit a hurá pro ni.Nebude daleko...
Země původu jezevčíka je:
ČR A=9
USA A=8
Německo A=7
Jezevčík se průměrně dožívá kolika let:
12-14 let B=3
10-12 let B=4
14-16 let B=5
Dle velikosti a typu srsti se dělí do kolika typů:
6 typů C=6
7 typů C=8
8 typů C=10
Jezevčík se využívá především jako pes:
hlídací D=2
pastevecký D=3
norník D=4
Kdy se jezevčíci poprvé začali ukazovat na výstavách? :
1878 E=5
1840 E=0
1908 E=1
Jezevčík patří do jaké FCI skupiny? :
8 sk. FCI F=7
5 sk. FCI F=6
4 sk. FCI F=2
zdroj: Wikipedia
A můžete dosazovat.
N 50° 00, DCE
E016° 33, AFB
Kontrola:součet všech 15 číslic je 47
Schovejte si finální souřadnice, budete je potřebovat k odlovení bonusu.
Keš prosím vracejte na své místo,děkuji.
Pozor v keši nemusí být tužka!!! Pokud ji někdo odnese.
Pozor, 5.5.2018 změna hintu a terénu!!!