Chmelová historie
Chmel otáčivý (Humulus lupulus) - je vytrvalá dvoudomá pravotočivá liána z čeledi konopovitých.
Patří k velmi starým kulturním rostlinám, jeho pěstování je doloženo od počátku našeho letopočtu, kdy již byly využívány jeho léčivé účinky zevně i vnitřně k léčbě nejrůznějších chorob. Ve středověku pojídali labužníci chmelové výhonky se solí, pepřem, octem a olejem. První historická zmínka o užití chmele pro dochucení piva pochází z listiny franckého krále Pipina III. Krátkého z r. 768. Na počátku většího využití chmele při výrobě piva se používalo planě rostoucích rostlin.
Pěstování chmele má v českých zemích tisíciletou tradici. První údaje o pěstování chmele na území ČR jsou z roku 859. Na přelomu tisíciletí zpráv přibývá a je zřejmé, že šlo o plodinu významného hospodářského využití. Nadační listina Vratislava II. z roku 1088 ukládá knížecím statkům povinnost odevzdávat vyšehradskému kostelu desátek chmele. V seznamu zboží, jež se v roce 1101 vyváželo po Labi za hranice země, se objevil i chmel. Plodina tehdy putovala do Hamburku, kde byla její kvalita posuzována znalci.
Pěstování chmele jako kulturní plodiny se rozšířilo až ve 12.století, kdy byl již pěstován na tyčích na chmelnicích. Významně se o jeho rozšíření v českých zemích zasadil císař Karel IV. Z některých jeho opatření je zřejmý i určitý způsob ochrany směřující proti vývozu sazenic i dozor nad jeho pěstováním .
Původně byl chmel pěstován rozptýleně po celém území poblíž míst využití. Většina provozovatelů pivovarů ve své blízkosti měla svou chmelnici. Dodnes připomínají místa pěstování chmele místní názvy. V průběhu 16.století dochází v českých zemích k centralizaci pěstování chmele a chmelařství se stává specializovaným oborem. Vytvářela se sdružení měšťanů, která vydávala platné řády pro pěstitele chmele a současně vznikaly nové profese zabezpečující ochranu chmele - dozorci, cejchovníci, měřiči aj. Chmel se pak postupně již pěstoval pouze v oblastech s vhodným klimatem a půdním složením, tedy na Žatecku, Lounsku, Úštěcku a Tršicku.
Výzkumná chmelařská stanice Tršice
Tato byla zřízena až v roce 1953. Byla to reakce na vzrůstající rozlohu chmelnic v oblasti a potřebu řešit problematiku pěstování chmele na Moravě na odborně vyšší úrovni. Činnost stanice navázala na aktivity Chmelařského spolku pro Moravu, který byl v Tršicích založen v roce 1883. Jeho členové měli mimo jiné zájem o pokusnictví a výzkumnou činnost, o čemž svědčí založení pokusné chmelnice v roce 1886 na které prováděly pokusy s výživou chmele. Hlavní náplní oddělení genetiky a šlechtění činností je novošlechtění, tj. tvorba nových odrůd chmele. Šlechtění chmele má v České republice velkou historii. V současné době jsou v České republice registrovány pouze české odrůdy chmele. Šlechtění chmele je velmi náročná a především dlouhodobá činnost. Například odrůda Premiant byla po křížení téměř 20 let testována a hodnocena, než byla registrována. Základem šlechtitelské činnosti jsou genetické zdroje chmele. K ověřování pivovarské kvality budoucích odrůd chmele má pracoviště k dispozici pokusný minipivovar (50 l). Vedle výzkumné činnosti zajišťuje oddělení šlechtění pro studenty možnost spolupráce při diplomových i disertačních pracích..
Z historie Tršic víme, že...
první zmínka o pěstování chmele zde, je z roku 1506 (o pivovaru až roku 1561). Majitelem Tršic byl tehdy Nikodem z Bobolusk (Bobolusky - malá osada v Polsku). V minulých stoletích se pěstoval chmel na Moravě velmi roztroušeně, zejména kolem klášterů a panských statků. Až v roce 1861, kdy Hynek Florýk založil první chmelnici na pozemku za svým domem, začalo tzv. novodobé moravské chmelařství v oblasti, která podle městečka Tršice dostala později oficiální název - Tršická chmelařská oblast. Tršická chmelařská oblast vlastně vznikla, podobně jako chmelařské oblasti v Čechách, dlouhodobým vývojem a dá se říci jakousi přirozenou rajonizací, která vyústila v oblast, kde se dá pěstovat velmi kvalitní chmel. Plochy chmele měly na Tršicku vzestupný trend. Tak např. v roce 1902 byla plocha chmelnic již 867 ha. Jednalo se zejména o tzv. tyčovky o výměře několik arů. Tršické chmelařství však mělo i svá úskalí, kdy stálo na pokraji záhuby a to poprve za první světové války, poté v třicátých letech v době hospodářské krize a dále v době okupace, kdy bylo na Moravě pouhých 75 ha chmelnic. Dokonce počátkem roku 1950 bylo na Moravě jen 60 ha chmelnic. Po tomto roce dochází k postupnému rozšiřování chmelnic a již v roce 1958 byla plocha 289 ha, v roce 1976 - 564 ha, v roce 1980 - 675 ha a v roce 1990 - 1135 ha.
Chmel po hanácke...
Nejstarší chmelaři si vzpomínají, že v Tršicích a okolí, kde se pěstovalo nejvíce chmele, se této polní kultuře neříkalo chmelnice, ale po hanácky "chmelén". Chmel se na Hané nečesal, ale "obiral". Sezonním dělníkům při sklizni se říkalo "obirači". Místo dočesné bývala "doobiraná". Chmelovým hlávkám se říkalo "šeške". Neměřilo se při sklizni na věrtele, ale na "miro", která měla 100 "cólu". Chmelové štoky měly "opratu" a listí s ostatními částmi rostliny to bylo "chmeléni". Toto využívali hlavně drobní pěstitelé ke krmení domácích zvířat. Opraty bývaly někdy i topivem. A ještě něco stojí za zmínku. Protože při sklizni, která se zpravidla protáhla až do září, pomáhali i školáci, začínal školní rok na Tršicku až 15.září a končil 15.července. Změnilo se to až v samostatném Československu. To ovšem všechno již odvál čas. Moderní chmelařství je dnes docela jiné a pamětníkům nezbývá, než vzpomínat a srovnávat.
Nedaleko se staví nové chmelnice jakožto reakce na poptávku vzniklou budováním nových minipivovarů.
Některé texty pro tento listing jsem si půjčil z oficiálních stránek obce Tršice. Děkuji
Ke keši
Buďte opatrní ať vás nikdo nevidí. K získání keše přistupujete na vlastní nebezpečí! V keši je tužka a logbook. Chovejte se k ní jako by byla vaše vlastní ať nám dlouho vydrží. Děkuji
NEZAPOMEŇTE SI Z LOGBOOKU OPSAT BONUSOVÝ KÓD !
Protože tato keš je součástí minisérie KDE SE RODÍ PIVO , do které ještě patří:
Kde se rodí pivo - VODA
Kde se rodí pivo - JEČMEN
Kde se rodí pivo - BONUS
a rád bych ji věnoval mojí menší geopolovičce, která se stará právě o to, aby nám všem to České pivo zůstalo zachováno a hlavně, aby nám stále chutnalo :-)