Na úvodních souřadnicích keš hledat můžete, ale nenajdete 
...Zde stojí knihovna Slezského zemského muzea, která je veřejnou vědeckou knihovnou. Knihovní fond obsahuje cca 290 000 svazků. Naleznete zde i 700 titulů přírodovědných a společenskovědných vědeckých časopisů.
Slezské zemské muzeum je nejstarším muzeem v České republice (bylo založeno v Opavě 1. května 1814) a zároveň třetí největší institucí svého druhu (po Národním a Moravském Zemském muzeu).
Místem, kde vzniklo toto muzeum bylo státní gymnázium v tehdejší Jezuitské koleji na Dolním náměstí. O založení se zasloužili zejména tři osobnosti – profesor opavského státního gymnázia Faustin Ens, penzionovaný hejtman Franz Mückusch von Buchberg a opavský purkmistr Johann Josef Schössler. Právě oni zajistili nejen dostatečnou společenskou podporu celému projektu, ale zásadním způsobem se zasloužili i o rozvoj muzejní sbírky. Ohlas muzea vedl k podání oficiální žádosti o schválení stanov a názvu Zemské muzeum pro Rakouské Slezsko (Oesterreichisch-schlesisches Provinzialmuseum). Po letech průtahů došlo ke schválení stanov, nicméně podmíněnému změnou názvu muzea na Opavské gymnazijní muzeum (Troppauer Gymnasialmuseum). Poté, co se zakladatelům ani v roce 1820 nepodařilo přesvědčit císaře Františka I., aby svolil nazvat muzeum na počest své choti Museum Karolinum, se museli spokojit s vnuceným názvem.
Nárůst sbírek pokračoval i po odchodu profesora F. Ense do penze. Po správní reformě a vzniku země slezské bylo však nezbytně nutné vyřešit neutěšenou prostorovou situaci muzea. Proto v polovině padesátých let kustod Emanuel Urban inicioval vyčlenění muzejní knihovny a její přesunutí do minoritského konventu.
Na počátku 80. let 19. století byly v Opavě založeny další dvě muzejní instituce. V roce 1882 to bylo
Slezské zemské muzeum pro umění a průmysl (Schlesisches Lansdesmuseum für Kunst und Gewerbe) a v roce 1884 byl ustanoven muzejní odbor Matice opavské, čímž byly položeny základy
Muzea Matice opavské. Rozrůstající se uměleckoprůmyslové muzeum si záhy vyžádalo stavbu reprezentativní výstavní budovy, která byla realizována v letech 1893-1895 podle návrhu vídeňských architektů Johanna Scheiringera a Franze Kachlera, model sochy Genia a soch Pegasů pro výzdobu kopule vyhotovil vídeňský sochař Theodor Friedel. Značný rozvoj zaznamenalo muzeum v době působení dr. Edmunda Wilhelma Brauna (1870-1957) coby kustoda a pozdějšího dlouholetého ředitele. Cílem E. W. Brauna bylo vybudovat muzeum moderního typu a ve své muzejní praxi uplatňoval propojení výzkumné, akviziční a prezentační činnosti. V té době muzeum shromažďovalo především uměleckohistorické sbírkové předměty a orientovalo se na špičkové evropské a světové umění. V roce 1921 bylo Uměleckoprůmyslové muzeum převzato do zemské správy pod názvem Slezské zemské muzeum. Téhož roku muzeum převzalo pod svou správu sbírku Muzea Matice opavské.
V roce 1935 byl penzionován ředitel Slezského zemského muzea dr. E. W. Braun a v čele stanul jeho spolupracovník dr. Karel Černohorský, pod jehož vedením se muzeum více orientovalo na lidovou kulturu. Snaha, kterou vyvíjel dr. K. Černohorský, byla přerušena nacistickou okupací. V roce 1939 dochází ke vzniku Říšského župního muzea (Reichsgaumuseum), do něhož byla postupně integrována opavská muzea. Především závěr války byl pro zemské muzeum a jeho sbírku pohromou – v posledních březnových dnech roku 1945 vyhořela historická výstavní budova a zničena tak byla většina sbírek, které se nepodařilo před frontou evakuovat. Další nenahraditelnou ztrátou se stalo rovněž téměř úplné zničení knihovny Gymnazijního muzea.
Obnova válkou poznamenaného opavského muzejnictví počala ihned po osvobození. Vlastní výstavní činnost bylo možné zahájit až v roce 1947, kdy byla veřejnosti zpřístupněna první poválečná výstava „Barevná krása motýlů“. V této době byly v obnoveném Slezském zemském muzeu deponovány a později i převzaty do správy i sbírky ze zámků na Opavsku a umělecky a kulturně hodnotné konfiskáty. Dne 26. června roku 1949 bylo muzeum slavnostně převzato do státní správy ministrem prof. Zdeňkem Nejedlým pod novým názvem Slezské muzeum v Opavě. V roce 1955 bylo Slezské muzeum zařazeno mezi československé vědecké ústavy a v témže roce byla otevřena první experimentální expozice v zrekonstruované historické výstavní budově.
Na počátku osmdesátých let došlo k dokončení rekonstrukce historické výstavní budovy muzea a zpřístupnění nové moderní expozice.
S vydáním nové zřizovací listiny v roce 2000 se podařilo navrátit muzeu i původní název Slezské zemské muzeum. K další významné změně došlo v závěru roku 2009, kdy se podařilo dosáhnout zařazení Slezského zemského muzea mezi výzkumné organizace, a tím dosáhnout významného úspěchu umožňujícího pokračování a další rozvoj vědecké práce v muzeu.
V současné době jsou v historické výstavní budově instalovány stálé expozice Vývoj přírody ve Slezsku a na severní Moravě, Slezsko v lidovém umění, Evropské umění ze 14. až 18. století ze sbírek Slezského zemského muzea a jsou zde realizovány také krátkodobé výstavy a další kulturní akce.
Otevírací doba muzea : Út-Ne 9-12 a 13-17 hod.
Další pobočky Slezského zemského muzea
Muzeum nabízí veřejnosti
šest expozičních budov a areálů: vedle
Historické výstavní budovy jsou to
Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích, národní
Památník II. světové války v Hrabyni,
Památník Petra Bezruče na Ostrožné ulici v Opavě,
Areál československého opevnění v Hlučíně-Darkovičkách a
srub Petra Bezruče v Ostravici.
6.10. 2020 - Po zjištění, že obrázky v listingu se nezobrazují, předělal jsem je a rozhodl se, že opustím od šifry. Keš tedy naleznete přímo na recepci při vstupu do muzea. Stačí jen vejít, pozdravit a o keš slušně požádat :).