-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tuto keš jsem založil proto,aby lidé více dozvěděli o naší obci,poznali jí a prohlédli si jí zblízka.Je to procházka dlouhá zhruba 3 km a zavede vás do centra obce a provede přes většinu zajímavých míst.Takže doufám,že se vám bude líbit a budete úspěšní.Hodně štestí! :)
Velká Polom
Obec Velká Polom se nachází v Moravskoslezském kraji. Se svou rozlohou 1.165 ha patří mezi obce středně velké. Leží na spojnici měst Ostrava a Opava, kterou představuje státní silnice I/11. K 1. lednu 2016 je počet obyvatel 2043. Od roku 1896 spadala obec do okresu Bílovec, od roku 1960 do okresu Opava. Od 1. ledna 2007 je součástí okresu Ostrava-město. K nejstarším objekům v obci patří kostel sv. Václava, vodní tvrz a její sýpka. Velká Polom plnila vždy v regionu významnou roli, tomu odpovídá i dobrá vybavenost v různých ohledech. Přijďte se podívat, rádi vás uvítáme.
(obrazek velka polom)
Obec patří ve slezském regionu k nejstarším. Plnila vždy významnou funkci pro široké okolí. Bohužel existuje málo pramenů, ze kterých bychom vyčetli nejstarší fakta o životě našich předků. První zmínka o obci se datuje roku 1288, ale dá se však předpokládat, že obec vznikla mnohem dříve, neboť zdejší farní kostel je zasvěcen sv. Václavovi – slavné postavě historie českých dějin – k tomu udělovali souhlas sami Přemyslovci (vládli v období 896 – 1306). Téměř každá obec má legendu o svém původu, ne jinak je to v našem případě. Vraťme se tedy o téměř 720 let zpátky, kdy se nad tímto místem vznášel duch věčného pokoje, kde v korunách pralesa se snoubil vítr se zpěvem ptactva a ve stínu stromoví se bez bázně proháněla divoká zvěř. I zde však postupně zasáhla lidská ruka, národy východních a severnějších krajin si začaly pozvolna přivlastňovat kraj liduprázdný. A příroda sama jakoby chtěla pomoci těmto novým usedlíkům v mýcení lesů. Přišla hrozná bouře, prudká vichřice vylámala z kořenů staleté stromy a velkou část lesa vyvrátila(proto je ve znaku přelomená lípa). Okolní obyvatelé použili těchto klád ke stavbě svých příbytků a založili na vymýceném pozemku osadu, kterou nazývali Velký Polom, později byl název upraven na „Velká Polom“.
(znak velka polom)
Obec samotnou i kostel v období 1288-1918 (630 let) drželo celkem 10 feudálních rodů v různých časových úsecích. K největším panovnickým rodům, které dlouhodobě vlastnily Velkou Polom, patřil Vikart, Jindřich z Bítova a Donátové. Poslední jmenovaný rod vybudoval vodní tvrz, založil velkopolomský statek – nejstarší v našem regionu – a pro kostel pořídil v r. 1467 zvon. Říká se, že pod kostelem je pochováno 25 členů této významné rodiny. Hraběcí rod Wilczků zde působil 216 let. Ten působil v širokém okolí. Wilczkové si podmanili zemědělskou půdu. František Josef Wilczek, těžil ve Velké Polomi v letech 1803 – 1826 kamencovou břidlici. Rokem 1918 byla ukončena vláda nad našimi obcemi a městy, správu převzaly samotné obce a státní instituce. Po r. 1848 řídilo obec obecní zastupitelstvo v čele se starostou – burgmistrem. Od r. 1857 se na postu starosty obce vystřídalo 28 lidí, zpočátku to byli většinou sedláci, později zástupci politických stran. Současná starostka je první ženou v historii obce, která zastává tuto významnou funkci.
Se zrodem kostela a fary se začalo vyučovat náboženství. Ve Velké Polomi byla v r. 1794 zřízena „triviální škola“, učily se tři předměty – psaní, čtení a počty. Učil zde Athanas Držkovic, pradědeček našeho významného rodáka, akademického malíře Valentina Držkovice. U mostu přes hlavní silnici se pak následně v r. 1876 postavila nová pětitřídní obecná škola, která od r. 1919 sloužila jako Živnostenská škola pro učně z Velké Polomi a okolí. Od r. 1945 se začalo prosazovat zřízení Měšťanské školy. Vznikla nová Obecná škola a budova u mostu byla využita jako škola měšťanská – do r. 1961, kdy byla vybudována nová škola v dolní části obce, která slouží dodnes. Tato byla rozšířena v letech 1986 - 1987. Starší část školy (z r. 1961) byla v r. 2005 celkově zrekonstruována. V roce 2011 byla škola opět zrekonsruována a vedle vznikla i nová mateřská škola (viz obrázek).
(obrazek skola)
Ke smutné části historie patří léta bojů a válek, po kterých zůstala spáleniště, smrt a příkoří. Od r. 1240, kdy byl zaznamenán nájezd Tatarů, přes třicetiletou válku v létech 1618-1648 (zahynul každý čtvrtý občan), válku francouzsko-ruskou, kdy v r. 1799 tu byl osobně generál Suvorov v době italského tažení, až po války světové. Ta druhá znamenala pohromu, neboť ve vesnici se bojovalo. Osvobozovací boje trvaly 15 dnů. Skončeny byly 26. dubna 1945. Padlo zde 168 sovětských vojáků, zničeno bylo mnoho domů, poškození se nevyhnulo snad jediné stavení. To byl výsledek 52 leteckých náletů s bombardováním. Po osvobozovacích bojích začala usilovná snaha o obnovu. Pamětníci tvrdí, že málokdy byli lidé tak sjednoceni ve svém úsilí jako tehdy. Budovaly se služby pro občany, obecní úřad, pošta, hasičská zbrojnice, obnovil se starý vodojem, vybudoval nový s napojením na Kružberk, vzniklo hřiště a sokolovna, nové nákupní středisko a telefonní ústředna, komplex JZD, rekonstruovaly se objekty, aby sloužily obecním potřebám, včetně kanalizace, komunikací, vzniklo nové autobusové stanoviště. Začala vznikat různá občanská sdružení a spolky, které vyvíjely činnost ve prospěch občanů.
(obrazek 2. svetova)
Od samého počátku byli naši předkové českého původu, německá jména se objevují v období let 1780 – 1900. Byli to většinou přistěhovalci, kteří byli ve službě u Wilczků nebo židovští obchodníci. Lidé se živili především zemědělstvím. První mlýny byly vodní – farní matrika z r. 1645 eviduje dva (jeden leží v dnešním Čertově mlýně). Později přišla doba nových mlýnů větrných – postaveny byly na větrném kopci. Až po r. 1828, kdy byla založena Rudolfova huť, nalezla většina našich občanů zaměstnání a finanční prostředky na obživu rodin v Ostravě. Výhodou byla císařská silnice – hlavní spojnice s městem Ostrava. V dávné minulosti umírali naši předkové ve velkém na různé choroby, v r. 1623 vymřela celá severní strana, cholera sklátila spoustu lidí v letech 1863 a 1866, v r. 1872 to byly černé neštovice.
K naší obci neodmyslitelně patří objekt lihovaru. Začalo to vařením piva - první zmínka je z r. 1500. Za éry Wilczků byl pivovar jako součást dvora, budova byla napojena na sýpku. Do historie se zapsal sládek, odborník na slovo vzatý, Jindřich Scholz. Jeho bratr Hugo po vzájemném nedorozumění postavil nový konkurenční pivovar na okraji obce, který zapříčinil ukončení činnosti pivovaru ve statku. V pozdější době pak pivovar odkoupili sedláci a změnili jej na lihovar, který slouží dodnes.
(obrazek lihovar)
Významná data:
1645 – zahájeno vedení církevních matrik
1780 – zřízena pošta
1848 – na Kroměřížském sněmu zrušeno nevolnictví – robota
1871 – zřízena obecní – farní knihovna
1889 – založen místní hasičský spolek
1901 – v obci zřízena četnická stanice
1905 – obec připojena na telegraf
1911 – založena tělovýchovná organizace SOKOL
1925 – zahájena elektrifikace obce
1927 – zahájena stavba vodovodu
1931 – v obecní kanceláři zřízen telefon
Nejvýznamnější osobnosti obce:
Josef Novák (* 1756 - ?) - výtečný student na opavském německém gymnáziu, učitel, působil v Těšíně. Kromě pedagogických svazků vydal v r. 1789 učebnici „Ruční knížka pro Čechy, Moravce a Slováky“.
Pater Kazimír Tomášek (1817 – 1876) - farář, neochvějný bojovník za práva slezského lidu, s Antonínem Vaškem založil první noviny ve Slezsku „Opavský besedník“, inicioval vznik Občanské záložny a první knihovny.
Jindřich Scholz (1856 – 1931 rok, kdy se z obce odstěhoval) - pivovarník, propagátor národnostního myšlení, povznesl tělovýchovu, založil v r. 1889 místní spolek hasičů, v r. 1911 tělovýchovnou jednotu SOKOL, byl prvním předsedou místní Matice školské v r. 1905.
Valentin Držkovic (1888 – 1969) Asi nejslavnější rodák obce - akademický malíř, který působil a tvořil v mnoha evropských státech, znám jako autor sociálních témat. Studoval malbu a grafiku na vídeňské akademii. Patřil k nejvýznamnějším uměleckým osobnostem první poloviny 20. století na Ostravsku. Ve Velké Polomi se dodnes nachází na ulici U Spořitelny č. p. 10 dům, ve kterém se malíř narodil. Přístupný je i jeho hrob na místním hřbitově u kostela sv. Václava.
Ing. Leopold Drozdek (1900 – 1945) - ctitel slezského nářečí, autor publikace „Vzpomínky mládí“, ve které jsou uvedeny mnohé historické údaje z kroniky farní, školní i obecní. Za svou politickou angažovanost byl umučen v koncentračním táboře.
Miroslav Juchelka (1922 – 2001) - vystudoval Masarykův ústav hudby a zpěvu v Ostravě, pak pražskou konzervatoř , jako hlavní rozhlasový dramaturg pracoval v Čs. Rozhlase v Ostravě, následně v Praze, hudební skladatel, nositel vyznamenání „zasloužilý umělec“ a mnoha jiných u nás i v zahraničí.
Součastnost:
V obci se dnes nachází celá řada nezbytných služeb ať se jedná o obchod, poštu, nebo o obvodního doktora, nebo něco jiného.
Denně projelo obcí po hlavní silnice cca 15 000 vozidel včetně několika stovek kamionů. To je již minulostí. Dne 13. října 2015 nastal den, na který čekala většina občanů - byl zprovozněn obchvat obce, který odvedl 90 % vozidel mimo obec.
Díky dotacím z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko a Evropské unie byla veliká část budov v obci zrekonstruována, ať je to základní škola, mateřská škola, knihovna či nová sokolovna.
V roce 2007 byla zahájena stavba zcela nové ulice Slunečná. Před tímto rokem bylo v obci hlášeno 1592 obyvatel a dnes je to 2043. A může se počítat s dalším nárustem, protože se zde přistavují další rodinné domy.
Je toho mnohem více, ale to už nechám na vás, aby jste si to prohlédli sami.
Ve Velké Polomi se stále něco děje a neustále mění svou tvář...
(více informací naleznete na oficiálním webu obce www.velkapolom.cz)
Zdroj: www.velkapolom.cz
KEŠ
Keš záčíná v centru obce, provede vás přes kostel, rybník s tvrzí, památníky, fotbalové hřiště a mnoha dalšími zajímvých míst. Až odlovíte keš, můžete se vrátit na místa přes které jste prošli a jen tak se posadit a pozorovat přírodu. Nespěchejte, keš počká.
Stage 1 – Knihovna - N 49° 51.840 E 018° 05.615 Kolik je na knihovně ze přední strany malých čtvercových okýnek pod střechou? A = ?
Stage 2 – Park – N 49° 51.908 E 018° 05.688 Kolik se v parku nachází laviček? B = ?
Stage 3 – Památník Rudé armády – N 49° 51.815 E 018° 06.020 Jakou barvu má písmo, které je vyryto do desek na památníku? / bronzovou – 1 / stříbrnou – 2 / zlatou – 3 / černou – 4/ C = ?
Stage 4 – Konec cyklostezky – N 49° 51.730 E 018° 05.945 Na posledním sloupě vlevo od cyklostezky je čtyřmístné číslo. Nás zajímá to poslední-189(?). D = ?
Stage 5 – Ulice Slunečná – N 49° 51.683 E 018° 05.820 Jaký letopočet je uveden před prvním domem vpravo mezi rozvodnami s napětí (velké bíle bedny) ? Opět chceme poslední číslo-201(?). E = ?
FINAL – N 49° (D-C)(D-E).0(B+D)(A+C+B)
E 018° 0(A+C).(E-A)(D+B-7)1
Byl bych rád, kdyby jste přidali nějaké fotky, které pořídíte po cestě. Jakékoliv budete chtit (jenom ne z oblasti finálky).
16.12.2017 - Keš upravena ze 15 stages na 5
Additional Hints
(Decrypt)
qbyh fr arqvirw