Pivínský kostel je zasvěcen sv. Jiří, je však zároveň mariánským poutním místem. Kdy přesně byl kostel v Pivíně postaven, není známo. První písemná zmínka o něm je z roku 1519. Jelikož tehdejší majitelé Pivína byli utrakvisté, byl patrně i kostel používán pro bohoslužby vyznavačů kalicha. Během třicetileté války byl dvakrát vypleněn (1623 a 1642), avšak zničeno bylo jen vybavení kostela. Od roku 1661 patřil Pivín premonstrátům z Hradiska u Olomouce. Od tohoto data kostel slouží výhradně pro katolické účely. V červenci roku 1712 do kostela uhodil blesk a kostel vyhořel. Oprava již nebyla možná a proto se tehdejší opat Bernard Wancke rozhodl, že zde postaví kostel nový.
Existují domněnky, že plány k tomuto kostelu vyhotovil významný stavitel Jan Blažej Santini – Aichel. Zatím se však nepodařilo najít důkaz, který by tyto domněnky potvrzoval nebo naopak vyvracel. Kostel byl dostavěn v roce 1716 a byl zřejmě pouze benedikován (požehnán) a teprve 22. 9. 1907 vysvěcen arcibiskupem Františkem Saleským Bauerem. Kostel je jednolodní, postavený v barokním slohu. Vybavení kostela se dělalo postupně, až byly peníze. Dva boční oltáře byly postaveny nejdříve. V roce 1727 je zhotovil Jan Stürmer z Olomouce. Hlavní oltář s retabulem byl pořízen teprve v r. 1743. Oltářní obraz patrona kostela sv. Jiří namaloval významný olomoucký malíř Jan Handke. Je umístěn mezi dvěma sloupy, nad nimiž je alegorie Nejsvětější Trojice. Po stranách sloupů stojí sochy – vpravo sv. Norbert, zakladatel premonstrátského řádu a vlevo sv. Augustin, jehož řeholí se premonstráti řídí. Původní oltářní mensa byla dřevěná. Dnešní mramorová byla pořízena až na poč. 20. stol. Zároveň s hlavním oltářem byla v r. 1743 pořízena dřevěná kazatelna. Za faráře Martina Winklera byla pořízena nová kamenná dlažba, což bylo kolem r. 1753. Martin Winkler také nechal umístit nad oltář milostný obraz P. Marie. Teprve v r. 1774 byl pořízen nový svatostánek s cherubíny po stranách.
Kolem kostela byl původně hřbitov obehnaný zdí. V roce 1784 byl založen nový hřbitov, neboť prostor kolem kostela byl v té době již nedostačující. Na věž kostela byly postupně umísťovány zvony – 1749 zde byl umístěn první. Dnes má pivínský kostel 5 zvonů.
Milostný obraz P. Marie s Ježíškem vzbudil v Pivíně i širokém okolí hlubokou mariánskou úctu. Procesí k Pivínské P. Marii chodila od jara do podzimu. Nejvíce jich chodilo 8. září, kdy se slaví svátek narození P. Marie. Tento svátek se pak ustálil jako hlavní a později jediná pivínská pouť. Papež Pius IX. 13. 7. 1864 ustanovil pivínskému kostelu na věčné časy udílení plnomocných odpustků na svátek sv. Jiří, ve svátky Početí, Narození P. Marie, Zvěstování Páně, Očišťování a Nanebevzetí P. Marie.
Kostel v Pivíně prošel ve své historii mnoha opravami a úpravami. Nikdy však nebyl porušen sloh, ve kterém byl vystavěn. Nejrozsáhlejší úprava interiéru byla provedena v letech 1982 – 1984, kdy byl upraven liturgický prostor pro naplnění liturgické reformy 2. vatikánského koncilu.
Zpracoval Václav Horák
________________________________________________________________________________________________________________________
CACHE
Výchozí souřadnice Vás dovedou před malinkou kapličku, kde je Vaším úkolem zjistit souřadnice finálky.
N 49° 23,ABC
E 017° 10,DEF
A - počet písmen K na ozdobné mříži kapličky
B - počet lip v aleji nahoru od kostela po levé straně schodiště
C - počet křížů s Ježíšem před kostelem
D - počet sloupků v plotu vedle kapličky (vlevo i vpravo)
E - počet červených věží na kostele
F - počet oválných oken na boční straně kostela (pohled od kapličky)
Příjemný odlov