„Chtěli jsme kavárnu vybavit stylově, ale nezaujal nás nový nábytek. A tak jsme stolky a židle sháněli po brněnských bazarech. Čtyři židle jsme koupili v bazaru na Křenové ulici v Brně přesně letos 20.11. Ještě ten samý den jsme se pustili do renovace. Paní Eva Havlíčková, která spolu Pavlou Hofmanovou na konečné podobě interiéru má velký podíl, strhla starou potahovou látku a jaké bylo naše překvapení, když jsme pod ní na bílé podkladové textilii našli červenou barvou ručně psaný zvláštní vzkaz!“
Vzkaz na čalounění židle, napsal za druhé světové války v Brně na Kounicových kolejích gestapem vězněný Theodor Rech. Text je místy špatně čitelný a tak naše transkripce možná nebude úplně přesná:
„Pracoval tu Rech Theodor, čalouník Brno, Zábrdovice čp. 12.
Zavřen na gestapu Brno Kounicovy koleje od 11/12 1942 do 11/8 1943.
11/8/ 43 jedu do koncentráku Osvěnčina, navrátím se snad.
Brno Kounicovy koleje 9/8/1943.“
autentické foto židle
„Při přečtení nám mimoděk přeběhl mráz po zádech. Vzkaz pro někoho neznámého v daleké budoucnosti. Na své náhodné objevení čekal celých 70 let! Vzkaz z jednoho z nejkrutějších gestapáckých vězení v tehdejším Československu. Jaké asi šly myšlenky Theodoru Rechovi tenkrát hlavou? Věděl něco o pekle, které na něj v Osvětimi čeká? Chtěl po sobě zanechat alespoň nějakou zprávu, pokud mu byl znemožněn styk s příbuznými? Židle byla Theodorem Rechem čalouněna pravděpodobně v nějakých vězeňských dílnách na Kounicových kolejích.
Na webu Encyklopedie města Brna – je pod tímto jménem uvedeno, že Teodor (již psáno bez h) Rech se narodil 26.5.1911 ve Vranovicích a byl zapojen do odboje. Tato činnost jej pravděpodobně dovedla do gestapáckého vězení na Kounicových kolejích. Je tu potvrzeno i jeho bydliště – Zábrdovice č. 12. Jako jeho partnerka je zde uvedena Františka Rechová (Sýkorová). U jejího jména pak datum sňatku: 15.12.1945. Znamená to tedy, že Theodor Rech uvěznění v koncentračním táboře Osvětim přežil a na konci roku 1945 se oženil? S ohledem na jeho datum narození r. 1911 by mu bylo 34 let. Opravdu válku přežil? Vrátil se domů? Z nyní dostupných zdrojů nic bližšího nelze zjistit. „
Theodor Rech
Tolik informace která popisuje objev židle, jejiž fotku najdete u vchodu do kavárny. Samozřejmě nám to nedalo a tak jsme oslovili i Olega Rečáka, který se s našimi přáteli, pustil do dalšího šetření.
„Zjistili jsme, že pan Theodor nakonec neodjel do Osvětimi, ale strávil následující období v Mauthausenu a v Dachau. Co je však nejdůležitější, po konci války se vrátil a oženil s Františkou Sýkorovou z Těšan u Brna. Bohužel neměli děti, ale příbuzní rodiny paní Františky v Těšanech žijí. Originál židle i s popisem jsem objevil v Muzeu města Brna. Dále se nám povedlo sehnat úryvek ze Svobodných novin z 23.1.1947 „:
novinový článek
Jak na keš:
Vše jde otevřít velmi lehce. Keš si můžete sebou vzít k logování přímo i do kavárny, kde si s Vámi o panu Rechovi určitě rádi popovídájí. Majitelé objektu i kavárny o keší pochopitelně ví, ale i tak se prosím chovejte ohleduplně. Po zalogování, prosím vše vrať do původního stavu.
Keš je umístěna na velmi frekventovaném místě a tak prosím dodržuj maximální nenápadnost při odlovu.