Březen 2016
Při pohledu na zpustlou budovu by řekl málokdo, že stojí před stavbou, jejíž historie sahá až do 17. století.
Vsetínský pivovar je totiž v zemských deskách zmiňován už v roce 1610 jako součást vsetínského panství, které tehdy patřilo Albrechtovi z Valdštejna a Lukrecii Nekešové.
V tuto dobu pivovar již fungoval a tak skutečný rok založení zůstává záhadou.
Provoz pivovarů tehdy patřil k obvyklým způsobům podnikání šlechty, jelikož z nich plynul solidní příjem. Majitelé panství vaření piva přímo neprovozovali, ale podle dobových zvyklostí pivovar pronajímali za pevně stanovený finanční obnos.
Stejně tomu bylo i ve Vsetíně, kde se v průběhu staletí vystřídalo několik nájemců.
Pro mapování historie vsetínského pivovaru má paradoxně význam smrt ostřihomského arcibiskupa kardinála Petra Pázmányho (jednoho z majitelů pivovaru) dne 19. března 1637. Následně byl totiž sepsán inventář jeho pozůstalosti. V tomto spise se zachoval ojedinělý a cenný soupis pivovarského vybavení z první poloviny 17. století.
Ve vsetínském pivovaru se tehdy nacházelo :
1 pánev, na níž se pražil slad, 2 velké a 10 menších kádí na kvašení piva, 3 džbery, 2 korce, 1 nálevka, 30 pivních beček, kamenný stůl (štok), 2 lopatky a 17 lísek k sušení sladu. V pivovaru bylo uloženo 109 měřic sladu a v zámeckých sýpkách 68 měřic chmele.
Pivovar patřil neodmyslitelně k hospodářství zámku. Dvůr tehdy stával naproti nynějšímu pivovaru.
Poslední šlechtický majitel panství byl Josef Fridrich Michal Bernerd rytíř z Wachtleru, který dal mj. současnou klasicistní podobu vsetínskému zámku.
V druhé polovině 19. století získává zámek a celé jeho hospodářství rodina Thonetů.
Thonetové provoz pivovaru technologicky zmodernizovali. Pivo se tehdy prodávalo pod značkou „Parostrojní pivovar velkostatku Vsetín". Posléze se provoz osamostatnil a vznikla "Thonetova pivovarní společnost Vsetín".
Před zavedením strojního chlazení pivovar využíval jako zdroj ledu pro chlazení piva ve sklepích nedaleké Semetínské rybníky.
Na počátku 20. století pivovar vařil v průměru 10000 hl piva za rok. Za působení Thonetů se výroba neustále zvyšovala až nad hranici 30000 hl uvařeného chmelového moku ročně.
Po znárodnění v roce 1948 byl provoz součástí společnosti Slovácké pivovary národní podnik se sídlem v Jarošově.
V roce 1953 se dostal pod křídla národního podniku Valašské pivovary.
Roce 1960 byly vytvořeny kraje a s touto změnou souvisel vznik uskupení Severomoravské pivovary a sodovkárny n.p. .
Tehdy pivovar vyráběl sortiment :
8° světlé pivo sudové
Vsetínské světlé pivo 10°
Vsetínské tmavé pivo 10°
Vsetínský světlý ležák 12°
Vsacan světlý ležák 11%
Vsacan speciál světlý ležák 12%
Od března 1995 byl pivovar samostatná firma z názvem Vsacan, pivovar Vsetín, s.r.o.
Pivovar v těch dobách zůstal u tradičního sortimentu. Změnily se pouze etikety.
Ve vsetínských varnách se vařilo :
Portáš 10 % ( světlé výčepní ; alk: 4.2 % )
Portáš 10 % ( tmavé výčepní ; alk: 4.2 % )
Portáš 11 % ( světlé výčepní ; alk: 5,0 % )
Portáš 12 % ( světlý ležák ; alk: 5.5 % )
V roce 1997 pivovar uvařil pouze 10000 hl piva a podnik se dal označit jako krajně nerentabilní. Proto bylo rozhodnuto výrobu vsetínského piva ukončit.
V prosinci 1997 se pivo Portáš vařilo naposledy.
V lednu 1998 byl pivovar uzavřen a všech 29 pracovníků obdrželo výpověď.
Pivovar v období 1. republiky
Zdroj informací: http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=%202011050020
O keši
Keš na úvodních souřadnicících nenajdete. Najdete tam ale indicie, které vám pomůžou vyluštit následující tabulku. Pro získání těchto indicií budete potřebovat čtečku QR kódů. Pokud ale nejste příznivci čtení listinku, mohli byste mít u finálky problém. Mobilní aplikace většinou vyluštění neumožňují. V tom případě je nutné listing otevřít v klasickém prohlížeči
Obsah keše zavírejte prosím podle značek. Víko nemá rovnoměrný tvar a tak by se dalšímu lovci nemuselo podařit schránku otevřít.
