|
Nedávného pošmourného únorového dne roku 2016 mě zastihla smutná zpráva. Na nebesa byl vzat spisovatel a filosof Umberto Eco, jeden z mých nejoblíbenějších mistrů myšlenky a slova.
Pranic se mi nechce sem vypisovat jeho životopisná data, wikinu ovládá snad i makak, a koho to nezajímá, může sjet rovnou na odstavec O keši.
Knížky Umberta Eca se nečtou většinou snadno a nejsou tu pro každého. I tak strhující, thrillerově laděná prvotina Jméno růže (které se ostatně tato keš týče osobně), oplývá nepřeberným množstvím rovin, po kterých lze knihu vnímat, a tak se dá číst mnohokrát po sobě. Plné pochopení by předpokládalo rozsáhlé studium historie, filosofie a teologie. Ale to snad ani sám autor neměl vůči čtenářům v úmyslu.
Vydejme se do hlubin temného středověku, kde se na impozantním opatství kdesi v italských horách jedné začínající zimy odehraje během jediného týdne (během kterého prý i Bůh stvořil svět) krvavé a obskurní drama. Živě a až prvoplánově thrillerově pojímá téma stejnojmenný film z roku 1986 s vynikajícím Seanem Connerym v roli Viléma z Baskervillu. Středověká, gotická detektivka to je vynikající, ale sebelepší film nedokáže postihnout filosofické odkazy, historické kontexty ani trefné analogie s dnešním světem, trochu vymknutým z kloubů..Ta kniha ano.
Mladý novic Adso z Melku se ve společnosti zmíněného otce Viléma dostává do opatství ve chvíli, kdy zde končí idylka modlitbami prosyceného nicnedělání, jelikož se klášter má stát dějištěm setkání znepřátelených delegací v době papežského schizmatu. Hned první noc zemře mladý, pohledný mnich. Otec Vilém začíná tušit, že jde o zločin, nedokáže však předejít dalším úmrtím… Ta zdánlivě svou bizarností odkazují na Knihu Zjevení sv. Jana, tedy na Apokalypsu…Vilém doprovázený Adsonem zjišťuje, že klíč k objasnění série hrůzných a krutých vražd leží v nepřístupné knihovně kláštera, obrovském bludišti, uspořádaném jako mapa tehdy známého světa…
Delegace se mezitím sjedou, je odhaleno strašné kacířství (takové gotické vrtění psem) a do toho přijde dychtivý novic Adso o panictví s domnělou čarodějnicí. Když dohoří popravčí kůly, delegace se strašně zhádají, opat začíná mít naděláno v kalhotách, protože Vilémovo vyšetřování je neúprosné ve všech směrech…
Vrahovi je největším hříchem smích. Chce svět vážný, kající se, prosycený Boží bázní. Střeží domněle ztracený jediný exemplář knihy druhého dílu Aristotelovy Poetiky, pojednávající o humoru a smíchu, její stránky napustil hrozným jedem. Kniha je uložena v tajné kobce uprostřed bludiště, v místnosti Finis Africae, konec Afriky, konec světa. Uprostřed sedmé noci se v děsivém labyrintu, plném kouře z halucinogenních bylin a křivých zrcadel, odehraje finální drama. Než celé opatství včetně jedné z největších knihoven světa lehne v plamenech, uniká Vilém s Adsonem do světa. Věci jako růže pomíjejí, jen jejich jména zbyla…
O KEŠI:
Konečně… ufff
Keš krom pocty Umbertu Ecovi představuje bodík. O to jde především. Jak tedy na něj?
Ten, kdo zná knihu či film Jméno růže, bude zvýhodněn opravdu jen maličko. Mohl jsem se inspirovat jednou z mnoha šifer či kódů, které se přímo v ději knihy objevují, ale to by nebylo spravedlivé vůči těm, kdo příběh neznají.
Jednoduchá mysterka spočívá v nalezení temné, nepřístupné kobky knihovny FINIS AFRICAE. Originální mapu světa najdeš v listingu, tak nepodceň domácí přípravu.
Je potřeba nalézt klíč k rozluštění cesty k Finis Africae.
CESTA
N 50
IUD AEA
GER MANIA
.
FONS ADAE
AEGYPTUS
ANGL IA
E 015
LEONES
ACAI A
.
HIBER NIA
YS PANIA
ROMA
Hodně štěstí.
Téměř až ke keši se dostaneš na kole, na bruslích, s kočárkem. Poslední úsek cesty je mírně dramatičtější. FINIS AFRICAE je dost strašidelný i ve dne, ale kdo si to chce užít jako drsnokeš, může se na vlastní riziko vydat i po nešporách…
Pozor na manipulaci s keší, odepni z karabiny, opatrně při navracení.
PUBLIKOVÁNO S BETATESTEM – PUBLIKOVÁNO ZODPOVĚDNĚ!
BETATEST PROVEDL TNTým, DĚKUJI. DÍKY RICO REVIEWEROVI ZA PUBLIKACI.
|