-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Předpokládám poměrně terénně náročnou kešku, kterou si doufám užijete a při jejím lovu se neutopíte či neuvíznete v jiných nástrahách :-)
Meliorace je soubor různorodých opatření vedoucích ke zlepšení půd, které jsou přirozeně málo úrodné nebo u kterých došlo v důsledku nevhodných zásahů či působením vnějších činitelů ke snížení jejich produkční schopnosti. Meliorací může být například odvodnění zamokřené půdy nebo naopak zavlažování půd s nedostatkem vláhy, vápnění silně kyselých půd či vylehčování těžkých půd. Do melioračních úprav řadíme i protierozní ochranu půd a lesnické meliorace (vysazování melioračních dřevin atd.). Velký dopad na krajinu v rámci melioračních opatření mělo velkoplošné odvodnění. K velkoplošnému odvádění vody z krajiny koncem 19. století dochází nejprve v rámci protipovodňových opatření, později také pro rozšíření plochy zemědělské půdy (důraz na potravinovou soběstačnost).
V posledním období meliorací v 70. a 80. letech 20. století pak rozumné důvody provádění mnohdy chyběly. Řeky byly regulovány, koryta toků byla napřímena a prohloubena - zvýšila se jejich kapacita a zrychlil odtok.
Druhy meliorace
odvodňovací
závlahová
půdoochranná
I pro pěstování náročných zemědělských kultur a plodin bylo možno dosáhnout postačujícího odvodňovacího efektu nezřídka pouze provedením ojedinělých prvků podzemního odvodnění, např. pomocí jednoduchých trativodů (= zařízení podzemního odvodnění, jehož funkcí je sbírání, zachycování a odvádění vody), to je sporadickým drénováním menších zamokřených ploch nebo odvodem vody z povrchových vývěrů. Se svědectvími o používání různých typů trativodů a jejich rozdílného provedení se lze u nás prokazatelně setkat již v řadě středověkých osad. Byly odkryty např. i při archeologickém průzkumu zaniklé středověké vesnice Mstěnice u Hrotovic na Třebíčsku nebo při archeologických odkryvech předhusitského Sezimova Ústí na Táborsku.
Zejména však v 18. a především v prvé polovině 19. století na celém našem území dochází k častému zřizování podzemního odvodnění pomocí tzv. kamenných trativodů (=kamenných drénů). Kamenné drény vykazovaly poměrně dobrý odvodňovací účinek, ale jejich nevýhodou byla mimořádná pracnost a značné náklady na zřizování.
V současnosti je v České republice evidováno 1 084 800 ha pozemků odvodněných trubkovou drenáží (z toho plných 1 065 000 ha připadá na plošné odvodnění trubkovou drenáží), 14 166,555 km upravených malých vodních toků a 11 712,403 km odvodňovacích kanálů (z toho je 7203,541 km kanálů otevřených a 4508,862 km kanálů krytých – to je zatrubněných). V tomto úředním seznamu jsou však z velké části přesněji zahrnuty jen výsledky stavební činnosti z let 1959 až 1989.
V této souvislosti je nutno zdůraznit, že cejch velmi špatné pověsti získalo odvodnění zemědělských pozemků až jako nástroj státního mocensko-politického aparátu při násilné kolektivizaci zemědělství. Tomuto funkčně silně účinnému zázračnému zúrodňovacímu opatření kterým byl kdysi oprávněně doslova nadšen kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, se za vinu kladou téměř veškeré negativní jevy, za které ale ve skutečnosti mohla nastoupená cesta direktivně řízené násilné koncentrace zemědělské půdy. Tak např. od roku 1948 do konce osmdesátých let bylo v ČR rozoráno 270 000 ha luk a pastvin, 145 000 ha mezí (což odpovídá jejich úctyhodné délce nejméně 800 000 km), 120 000 km polních cest, 35 000 ha hájků, lesíku a remízků ve volné krajině a došlo k odstranění 30 000 km liniové zeleně.
Souběžně s těmito proměnami, které byly průvodními jevy likvidace dlouhodobě utvářených soukromovlastnických vztahů a celé podnikatelské struktury venkova, došlo k zániku selsko-rolnického stavu a jeho osobité kultury. Toto vše spolu s následným vytvářením neúměrně velikých pozemků (s půdami se sníženou schopností přijímat srážkovou vodu, se značnou náchylností k tvorbě povrchového odtoku a k erozi) představovalo již samo o sobě totální zhroucení tradičního rázu našeho českého venkova. Vznikla uniformní, monotónní, málo přístupná a neprůchodná krajina, která pozbyla svůj přirozený kulturně-přírodní krajinný ráz, svoji nespornou malebnost a půvab – své přečetné estetické a kulturně-historické hodnoty.
V místech stage 4 a finálky můžeme sledovat, jak nefunkční meliorace vrací do krajiny a lužního biotopu mokřadní místa, která začínají být z přírodního i krajinného rázu cenným územím.
Výchozí bod
1. úkol pro číslo A = kolik meliorizačních objektů se nachází na poli mezi místem kde stojíte a silnicí z Mladé Vožice na Běleč?
2. úkol pro číslo B = číslo správné odpovědi na otázku, jaký půdorysný tvar má meliorizační objekt, u kterého stojíte? 1 – cca obdélník / 2 – cca čtverec / 3 – cca kruh / 4 – cca trojúhelník / 5 – jiný tvar
Stage 1
3. úkol pro číslo C = počet betonových dílů meliorizačního objektu, úplně vyčnívající nad okolní terén
Stage 2
4. úkol pro číslo D = koukněte se na meliorizační objekt, představte si jeho optimální půdorysný tvar a vzpomeňte si, jak se počítá jeho obvod. Pokud pro výpočet nepotřebujete konstantu, použijte hodnotu pro D = 0, pokud pro výpočet potřebujete konstantu, použijte pro D pátou číslici konstanty.
Stage 3
5. úkol pro číslo E = prozkoumejte objekt a použijte nalezené číslo
Finálka:
N 49°32.(A+C)((E/A)xB)(E-D)'
E 14°49.(B+C+D-E)(E/A)(BxC)'
Additional Hints
(Decrypt)
xbagebyav fbhprg N+O+P+Q+R = 21