Voda je bezesporu jedním z největších pokladů Brd. I proto byla většina podcelku Brdy už v roce 1979 vyhlášena jako Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) – a vlastně až doposud je to vedle vyhlášených evropsky významných lokalit (EVL) v systému NATURA 2000, jediná platná zákonem stanovená zvláštní ochrana, které se ve vojenských Brdech dostalo nějakému přírodnímu fenoménu. Voda v Brdech je sice živinami chudá, občas mívá mírně železitou příchuť, ale obecně se jedná o vodu mimořádně kvalitní, která je zpravidla jen s minimálními úpravami pitná. K těmto účelům se také velmi často využívá a velký počet měst i obcí na Podbrdsku je na ní závislý. I město Příbram zajišťuje převážnou část své potřeby pitné vody právě z Brd.
Pod Brdy se však nenacházejí žádné obrovské zásobárny spodní vody, jak v minulosti spekulovali někteří badatelé (a dodnes tomu ještě někteří lidé věří). Původ brdské vody je výhradně ze srážek (v podobě deště nebo sněhu) a akumuluje se v tomto pohoří především mělce pod povrchem a na povrchu – v četných mokřadech, rašeliništích a třasoviskách a v mohutných vrstvách zdejších sutí. (Mimochodem – i proto mají brdské toky tak kolísavý charakter, protože jsou bezprostředně závislé na srážkách a nejsou dotovány z rozsáhlých podzemních zásobníků.)
Kromě využití jako pitné vody, však je voda z Brd v jistém rozsahu využívána i jinak, a především v minulosti byla zdrojem energie pro četné mlýny a pily, využívána byla i v místním železářství a hutnictví obecně. Vzhledem k minimálnímu významu a možnostem rozvoje zemědělství v Brdech a na Podbrdsku, nebyla nikdy ve větším rozsahu využívána pro zemědělské účely. Omezeně byla dříve využívána i v lesním hospodářství – ale pokusy o plavení dřeva po některých tocích, k nimž v minulosti občas docházelo, se neukazovaly právě vzhledem k nevyrovnanosti vodních stavů brdských toků a jejich relativně nízkých průtocích, jako efektivní. V Brdech proto nevznikla ani žádná soustava dlouhých plavebních kanálů, jaké známe třeba ze Šumavy. Jediným významným vodním dílem tohoto druhu v Brdech byl 17,5km dlouhý umělý kanál, kterým byla voda z Brd od Pilského a Lázského rybníka dopravována pro potřeby příbramských dolů a hutí. Toto ojedinělé dílo, nazývané „Struhy“ se však bohužel dochovalo už jen ve fragmentech, ačkoli by si zasluhovalo ochranu jako technická památka. A tak je nyní (kromě menších náhonů apod.) funkční jediné vodní dílo tohoto typu, tzv. Albrechtský přivaděč – 1,8 km dlouhá umělá strouha, kterou se odvádí část vody z Albrechtského potoka do vodní nádrže (VN) Obecnice (Octárna). I toto dílo však určitě stojí za pozornost a zasluhovalo by si asi i zvláštní ochranu.
Zejména pro potřeby hamrů a hutí na Rokycansku, Komárovsku a Příbramsku, kde však později převládlo využití pro rudné doly a úpravny rud, se různě v Brdech počaly budovat vodní nádrže, většinou nazývané rybníky, ačkoli se zpravidla nepředpokládalo jejich rybářské využívání. To bylo (jako třeba v případě známých Padrťských rybníků) spíše jen vedlejším a nepodstatným „bonusem“. Samozřejmě, že důležitým důvodem výstavby těchto děl byla i regulace toků a ochrana před povodněmi. (V případě Pilského rybníka však jeho protržení naopak znamenalo katastrofální místní povodeň, která v blízkém Bohutíně měla na svědomí i 2 lidské životy).
V současné době jsou větší vodní díla v Brdech využívána především pro vodárenské účely (zásobování obyvatel pitnou vodou), méně k ostatním hospodářským účelům a zůstává samozřejmě i zachována jejich (byť omezená) funkce protipovodňová. Význam mají tyto nádrže, včetně těch nejmenších, také v případě požárů, k nimž zejména ve vojenských Brdech dochází v důsledku armádního výcviku velmi často.
Vodních nádrží je v celých Brdech mnoho, většina z nich je tak malá, že je můžeme nalézt pouze na velmi podrobných mapách – a některé ani na nich ne. Nemá samozřejmě smysl zde vypočítávat všechny (a pravděpodobně by se mi to asi ani nepodařilo), ale pokusím se dále uvést ty největší, nebo z nějakého důvodu významné.
V povodí nejvýznamnějšího toku Brd, Litavky, to jsou: VN Láz (Lázský rybník), VN Pilská (Pilská nádrž, Pilský rybník), VN Obecnice (Octárna), Valdecký rybník, VN Záskalská, VN Velcí, Mlýnský rybník.
Druhým nejvýznamnějším tokem Brd je Klabava, která však v samotné oblasti Brd nese název Padrťský potok (jako Klabava se nazývá až od soutoku s Holoubkovským potokem v Rokycanech). V oblasti budoucí CHKO Brdy se v povodí Padrťského potoka nacházejí tyto významnější vodní nádrže: Hořejší Padrťský rybník, Dolejší Padrťský rybník, Nádržka na Boru a Tisý rybník.
Tisý rybník leží na stejnojmenném potoce (Tisý potok) v 514 metrech mezi Strašicemi a obcí Těně. Jeho rozloha je 3,3 ha. K oběma prve zmíněným obrům (Hořejší a Dolejší Padrťský rybník) má však už velmi daleko a spíše by náležel do kategorie středně velkých nádrží.
Zdroj: www.turistika-brdy.cz
O keši:Keš na výchozích souřadnicích nehledejte, čeká Vás tam pouze Stage 1, díky které zjistíte finálové souřadnice. Až dojdete na výchozí souřadnice, uvidíte před sebou na stromě ceduli, která říká o zákazu lovu ryb v Tisém rybníku. Tuto ceduli si prohlédněte a počet ryb vyobrazených na ní si zapište jako číslo A. Poté spočítejte počet samohlásek v nápisu na ceduli a toto číslo si zapište jako číslo B. Pokud již máte číslo A a B, stačí je dosadit do jednoduchého vzorce a jít si pro finální krabičku.
Keš se nachází na souřadnicích N 49° 44.(A-7)(A-B)(A-B+1) E 013° 46.(B-2)(B-4)(A-B+1)
Pár slov závěrem:Snažila jsem se o co nejpřesnější zaměření, ale bohužel to šlo v těchto místech dost těžko, tak na to myslete a buďte shovívaví. Pokud se pořádně rozhlédnete a zamyslíte, tak si myslím, že by neměl být problém keš najít i v případě, že Vám bude GPS ukazovat finální souřadnice ne úplně přesně. Tuto keš jsem založila, protože u Tisého rybníka je krásná příroda a po cestě k rybníku se můžete kochat výhledem na Brdské lesy. Doufám, že se Vám zde bude líbit tak jako mně. Přeji úspěšný lov! :)
