Třetí kůzle
Nejstarší kůzle3 vidělo, co se stalo jeho sourozencům. Když se v jednu chvíli otáčelo za vlkem, jestli ho nepronásleduje, podklouzlo7 mu na vrcholku kopýtko a kutálelo se dolů.6Zachytilo se o vzrostlý smrk a všimlo si, že u země má dutinu.8Rozhodlo se, že se tam schová, ale než to udělá, nechá pro jistotu mamince souřadnice vlčího doupěte.8Jistota je jistota.
Když vlk vlezl na Kozí vrch, nemohl kůzle zavětřit, ale po chvilce rozhlížení si všiml rozryté země, která tu zůstala po tom,4 jak se nejstarší kůzle kutálelo dolů. Plížil se tedy pomalu k vzrostlému smrku, v jehož dutině se1poslední kůzle schovalo. Strom pomalu obešel, a kdyby se bývalo, vystrašené kůzle nepohnulo, nenašel by3ho. Ale kůzle se tak třáslo strachy, že se prozradilo. Vlk na nic nečekal. Sáhl do dutiny, vytáhl poslední9kůzle a také ho snědl. „No tohle byla dobrůtka, teď jsem najedený na několik dní, ještěže to teď0mám domů z kopce, jinak bych snad nedošel“ usmál se vlk a odhodil řetízek.
Pokračování na: http://coord.info/GC6CP22