Božena Viková-Kunětická
Božena Viková-Kunětická se narodila 30. července roku 1862 v Pardubicích do rodiny obchodníka s obilím zámecké ulici čp. 22. Její rodné příjmení bylo Novotná.
Stala se z ní velmi sebevědomá žena, která se chtěla stát herečkou. Dokonce si zahrála na jevišti Prozatímního divadla. V té době se provdala za úředníka v cukrovaru J. Vika a žili spolu nedaleko Prahy. Za tří jejích dětí se dospělosti dožila pouze dcera Vlasta.
Koncem 19. století se aktivně zapojila do politiky, když vstoupila do Mladočeské strany. V roce 1912 dosáhla pozoruhodného úspěchu, když byla zvolena do Českého zemského sněmu jako vůbec první žena. Sněm však kvůli trvalým česko-německým sporům byl následující rok rozpuštěn, takže se nevyřešila otázka, zda by opravdu svůj mandát mohla vykonávat. Poslanecké a později senátorské křeslo získala až po vzniku Československa za Československou národní demokracii. Ve svém vystupování se projevovala jako vášnivá obhájkyně českých národních zájmů ale také jako feministická politička, kritička prezidenta Masaryka či příznivkyně českých fašistů…
Literární dílo této pozoruhodné ženy je poměrně rozsáhlé. Obsahuje soubory povídek, romány i dramatickou tvorbu. Asi největší ohlas zaznamenal její román Medřická.
Božena Viková-Kunětická zemřela v Libočanech u Žatce, její urna však byla uložena na hradu Kunětická hora podobně jako urna Františka Karla Potěšila.
Ulice po této dámě byla pojmenována v roce 1959.
páter Josef František Devoty
Josef František Devoty se narodil 19. února 1780 v Hradci Králové. Kněžské svěcení přijal v průběhu roku 1803 po ukončení studia teologie v Praze. Následně začal působit v královéhradecké diecézi na několika farnostech. Stal se kaplanem například v Hořicích v Podkrkonoší nebo v Novém Bydžově.
V roce 1806 se stal jedním ze správců sedleckého kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele a od roku 1824 se stal v tomto svatostánku farářem.
Zpět do našeho kraje se dostal v roce 1833, ve kterém se stal farářem v nedalekých Mikulovicích. Zde pracoval dvacet let do své smrti v roce 1865 a stal se z něj významný buditel ve východních Čechách. Na mikulovické faře ho několikrát navštívil např. historik Václav Vladivoj Tomek. Na místním hřbitově je páter Devoty také pohřben.
Vedle své kněžské dráhy se páter Devoty věnoval buditelské činnosti v době tzv. českého národního obrození. Z jeho bohaté činnosti lze vyzvednout vydání několika modlitebních knih pro širokou veřejnost. Působil také jako buditelský historik. Ve svém výzkumu se věnoval dějinám Sedlece, napsal však také knihu o chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře.
Vedle své spisovatelské činnosti získal také zásluhy o rozmnožení sbírek Českého muzea (dnešní Národní muzeum) v Praze.
Po jeho smrti byla většina jeho knih a pozůstalosti zakoupena pardubickou reálkou. V roce 1900 byla na Mikulovickém hřbitově umístěna pamětní deska připomínající tuto významnou osobnost nejen pardubického regionu.
Ulice po páteru Devotym byla na Skřivánku pojmenována v roce 1913.
A nyní k samotné keši:
Jedná se o jednoduchou mysterku, která vám nedá příliš práce. Stačí najít odpovědi na následující jednoduché otázky a výsledek doplnit do níže uvedeného vzorce.
Zjistěte tedy, prosím, následující:
Ve kterém roce byl poprvé vydán román Boženy Vikové-Kunětické s názvem Medřická?
V roce 1897 – A = 5
V roce 1898 – A = 6
V roce 1899 – A = 7
Ve kterém roce B. Viková-Kunětická skutečně nastoupila jako senátorka v Československém parlamentu?
V roce 1921 – B = 2
V roce 1923 – B = 1
V roce 1925 – B = 0
Ve kterém roce byla B. Viková-Kunětická jmenována členkou České akademie věd?
V roce 1927 – C = 9
V roce 1928 – C = 8
V roce 1929 – C = 7
Ve kterém roce páter Devoty zemřel?
V roce 1866 – D = 3
V roce 1865 – D = 7
V roce 1964 – D = 5
Mikulovice, kde má Devoty pamětní desku, jsou od Pardubic směrem na:
Jih – E = 1
Východ – E = 3
Západ – E = 5
Ve kterém roce byl páter Devoty vysvěcen na kněze?
V roce 1801 – F = 2
V roce 1802 – F = 0
V roce 1803 – F = 1
Nyní již stačí indicie dosadit do následujícího vzorce a dojít si pro finálku.
N 50° 01. A B C E 015° 46. D E F
Samotná keš je tradičně krabička od Tic-tac opatřená magnetem. Vím, že to není příliš originální, ale opět bych chtěl zdůraznit, že mi jde mi spíše o téma. Až budeme s touto sérií končit, tak se můžete těšit na daleko propracovanější bonusovku.
Nepovinným úkolem je projet si cestou k finálce obě ulice alespoň z části. :) Napište mi, prosím, do logů, kdo z vás to splnil.... :)
Za beta test velice děkuji geokolegovi Hřbetovi
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!KOREKCE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
N - 069 ; E + 072
Do série pardubických keší Po kom se jmenují dále patří:
Po kom se jmenují… I. – Sakařova
Po kom se jmenují… II. – Potěšilova
Po kom se jmenují… III. – Bacháčkova, Milheimova
Po kom se jmenují… IV. – Kpt. Popplera
Po kom se jmenují… V. – Bubeníkova, Štrossova
Po kom se jmenují… VII. – Winternitzova
Po kom se jmenují… VIII. – Wernerovo n., Jahnova
Po kom se jmenují… IX. – Lexova, Teplého
Po kom se jmenují… X. – Schulhofova
Po kom se jmenují… XI. – Ducháčkové, Rosůlkova