Březen
Podle gregoriánského kalendáře třetí měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází z rašení břízi a začátek březosti zvířat. Původně byl březen v římském kalendáři první měsíc v roce. V období kolem 21. března nastává jarní rovnodennost. Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník - přechází z jižní polokoule na severní.
Březen (je) měsíc knihy
4. březen je 63. den v roce podle gregoriánského i juliánského kalendáře (64. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 302 dní .
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce jasanu.
Svátek má dnes:
Stela
Pranostika: Na Kazimíra pohoda - na kobzole úroda.
Události 4.3. v Česku
938? – přenesení ostatků svatého Václava z Boleslavi do pražské rotundy sv. Víta.
1349 – Po smrti své první ženy Blanky z Valois se Karel IV. podruhé oženil, tentokrát s Annou Falckou.
1914 – Švihova aféra: Národní listy zveřejnily informaci, že Karel Šviha, předseda národně sociální strany, byl tajným informátorem rakouské vlády.
1919 – Německé nacionalistické demonstrace v četných městech ČSR (Teplice, Kadaň, Nový Jičín aj.). Při střetech s četnictvem a vojskem bylo zabito celkem 53 osob.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
Petr Iljič Čajkovskij
Narozen 7. května 1840, ve Votkinsku a zemřel 6. listopad 1893 v Petrohradě. Byl ruský hudební skladatel. Je jedním z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů. Spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou.
Několikrát také navštívil Prahu, kde roku 1888 dirigoval premiéru své opery Evžen Oněgin.
Dětství
Narodil se ve Votkinsku v Rusku jako syn důlního inženýra (později vykonával funkci vrchního správce) Ilji Petroviče Čajkovského, jehož zaměstnání ho přivádělo do různých částí Ruska. Jeho matkou byla Alexandra Alexejevna, která pocházela z Francie, kterou měl velmi rád. Protože se rodina kvůli zaměstnání otce stěhovala z místa na místo, citlivý a neurotický chlapec hluboce trpěl odloučením. Ve čtrnácti, když mu milovaná matka zemřela na choleru, se celý Petrův svět zřítil. Nikdy poté nebyl schopen o této katastrofě mluvit, ač byl jinak o svých vnitřních prožitcích sdílný.
Vyrůstal v početné rodině (měl 5 bratrů a sestru) a v blahobytu, a tak nechyběl v této rodině ani klavír, u něhož trávil Petr podle svých slov až „příliš mnoho“ času. Také zde byl pozoruhodný hudební nástroj zvaný orchestrion, který mechanicky reprodukoval zvuky orchestru. Tomuto nástroji, podle jeho vlastních slov, vděčil za „vášnivé uctívání“ Wolfganga Amadea Mozarta a za své „první hudební dojmy“
Studium
V mládí nejprve studoval na právnické fakultě v Petrohradě. Mimo toto studium bral i hodiny hudby, a když se ve svých devatenácti letech stal pomocným úředníkem na ministerstvu spravedlnosti, jeho touhy už byly zcela upřeny k hudbě. Dále částečně studoval, ale když měl v roce 1863 promovat jako právník, opustil státní službu a dal se zapsat na konzervatoř.
Hudební skladatel
Na Petrohradské konzervatoři udělal velký dojem na jejího ředitele Antona Rubinsteina, který poté přiměl svého bratra Nikolaje, aby jej, začínajícího skladatele, přijal jako učitele harmonie na nově otevřenou Moskevskou konzervatoř.
Zemřel v roce 1893, oficiálně na choleru, když se sám napil infikované vody. Vyjma tohoto vysvětlení se v literatuře objevila řada spekulací, nejčastější z nich je, že skladatel spáchal sebevraždu. Teorii o sebevraždě nasvědčuje fakt, že za svého života trpěl častými stavy melancholie a depresemi, které byly možná způsobeny tím, že se nikdy zcela nevyrovnal se svou údajnou – veřejně nepřiznanou – homosexualitou.
Charakteristika hudby
Komponoval tzv. romansy – ruské umělé písně pro sólový hlas s klavírním doprovodem. Jeho symfonická hudba zrcadlí jeho vnitřní svět. Vypovídá o autorově zádumčivosti a o jeho životním pesimismu. Ve svých skladbách má velmi málo radostnějších motivů.
Dílo
Složil šest symfonií (např. Patetická; sedmá byla dokončena po jeho smrti), programní symfonii Manfred, symfonické básně (Romeo a Julie, Francesca da Rimini), slavnostní předehru 1812, Italské capriccio, čtyři suity (Mozartiana), smyčcová kvarteta (D dur a další), tři klavírní koncerty (jeho asi nejznámější dílo Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll), houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mj. složil deset oper, z nichž nejznámější jsou Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa a Panna Orleánská.
Nejvíce ho však proslavila jeho baletní díla Labutí jezero a Šípková Růženka. Libreto k oběma operám bylo vytvořeno volným zpracováním básní ruského básníka A. S. Puškina. Velmi populární je (i mezi dospělými) pohádka Louskáček.
Balety
1875–1876: Labutí jezero (Лебединое Озеро), op. 20
1888–1889: Šípková Růženka (Спящая красавица), op. 66
1891–1892: Louskáček (Щелкунчик), op. 71
Opery
1867–1868: Vojevoda (Воевода), op. 3
1869: Undina (Ундина), nedochovaná
1870–1872: Opričnik (Опричник)
1874: Kovář Vakula (Кузнец Вакула), op. 14; nově přepracovaná pod názvem Střevíčky
1877–1878: Evžen Oněgin (Евгений Онегин), op. 24, na motivy Puškinovy básně Evžen Oněgin
1878–1879: Panna orleánská (Орлеанская дева)
1881–1883: Mazepa (Мазепа)
1885: Střevíčky (Черевички), přepracovaná opera Kovář Vakula
1885–1887: Čarodějka (Чародейка)<<br /> 1890: Piková dáma (Пиковая дама), op. 68
1891: Jolanta (Иоланта), op. 69
Symfonie
1866: Symfonie č. 1 g moll, op. 13, „Zimní sny“
1872: Symfonie č. 2 c moll, op. 17, „Malá Ruská“, přepracovaná v letech 1879–1880
1875: Symfonie č. 3 D dur, op. 29, „Polská“
1877–1878: Symfonie č. 4 f moll, op. 36
1885: Symfonie Manfred h moll, op. 58
1888: Symfonie č. 5 e moll, op. 64
1893: Symfonie č. 6 h moll, op. 74, „Patetická“
Symfonie Es dur (někdy uváděna s pořadovým číslem 7) – psána v roce 1892, ale opuštěna a nedokončena (Čajkovským byla instrumentována jen první věta), její části byly použity v jiných skladbách (Klavírní koncert č. 3 a posmrtně vydané Andante a finale pro klavír), rekonstruována v letech 1951–1955 Semjonem Bogatyrjovem
Koncerty
1874–1875: Klavírní koncert č. 1 b moll, op. 23
1878: Houslový koncert D dur, op. 35
1879: Klavírní koncert č. 2 G dur, op. 44
1892: Klavírní koncert č. 3 Es dur, op. 75
Ostatní díla
Pro orchestr
1868: Fatum, symfonická fantazie, op. 77
1869, rev. 1870 a 1880: Romeo a Julie, předehra-fantazie
1873: Bouře, symfonická fantazie podle Shakespeara, op. 18
1876: Slovanský pochod, op. 31
1876: Francesca da Rimini, op. 32
1876: Variace na rokokové téma pro violoncello a orchestr, op. 33
1880: Italské capriccio, op. 45
1880: Serenáda pro smyčce C dur, op. 48
1880: Slavnostní předehra 1812, op. 49
1891: Vévoda, symfonická balada, op. 78
Pro sbor, komorní těleso a pro sólový klavír
1883: Moskva, slavnostní kantáta, op. 11
1871: Smyčcový kvartet č. 1 D dur, op. 11
1874: Smyčcový kvartet č. 2 F dur, op. 22, věnován Ferdinandu Laubovi
1876: Smyčcový kvartet č. 3 Es dur, op. 30
1890: Smyčcový sextet Vzpomínky na Florencii d moll, op. 70
1876: Roční období, op. 37a
1878: Album pro děti, op. 39
1882: Klavírní trio a-moll, op. 50
Transkripce
Anatolij Vasiljevič Ivanov: Album pro děti pro soubor bicích nástrojů, zveřejněn roku 1995
Úvodní souřadnice vás přivedou k dětskému hřišti(to je s tím pískovištěm).Brankou se rozumí ta,která je ze strany od nádraží.
Zde je třeba spočítat:
A= Počet plastových laťek na brance
B= Počet plastových laťek na prvním poli na levo od branky
C= Počet plastových laťek na prvním poli na pravo od branky
D= Počet zákazových symbolů na brance dětského hřiště
E= Počet kovových sloupů kolem dětského hřiště
Výpočet finálky:
N 49°28.(E*A)+(7*D)+2
E 17°57.(E*B)+(A*B)+(D*C)+B-1
Zdroj:Wikipedie
Dobrý lov přejí GeoValaši
