Stage #1 - Hřbitov bláznů
Hřbitov vznikl v roce 1909 jako pohřebiště pro chovance psychiatrické léčebny Bohnice, která byla založena o šest let dříve. Prvním pohřbeným byl dle dochované knihy mrtvých 11-ti letý František Janovský. Již brzy po svém založení začal hřbitov plnit svou funkci nejen pro chovance blízké léčebny. Své místo posledního odpočinku zde tak našli například italští vojáci z 1. světové války, kdy byl v léčebně zřízen zajatecký tábor, ale také pacienti z italské psychiatrické léčebny v Perginu, kteří sem byli evakuováni. V jednu chvíli bylo na hřbitově spravováno více než 4 000 hrobů a vyráběly se tu také rakve. Na hřbitově jsou údajně pohřbení také atentátník Gavrilo Princip či četař Pavlíček, vrah Otýlie Vránské.
V roce 1963 přešla správa hřbitova na Pohřební služby hl. m. Prahy a hřbitov od té doby chátra. Jsou to ale právě náznaky hrobů bez náhrobního kamene, rozpadající se jediná zachovalá náhrobní deska, zdi a stromy prolezlé břečťanem a především dochovaná ruina kapličky s márnicí a hrobníkovou kanceláři, jež činí bohnický hřbitov unikátním místem, které přitahuje pozornost vyznavačů okultních věd. V jihozápadním rohu hřbitova byli pohřbeni lidé, jejichž jméno nenajdete na žádném náhrobku - jednalo se především o vrahy, těžké zločince a sebevrahy. Právě v tomto rohu je údajně nejvyšší koncentrace negativní energie v celé České republice. Někteří návštěvnici hřbitova tvrdí, že se jim v blízkosti této zóny nevysvětlitelně vybil telefon a i jiná elektronická zařízení údajně vykazovala "podivné" chování. Senzitivní osoby pak někdy hovoří o náhlých těžkostech, bolestech hlavy, špatném dýchání či nevysvětlitelné únavě. Pokud při návštěvě hřbitova zažijete či pocítíte také něco neobvyklého, můžete se o to s námi podělit v logu.
Souřadnice Vás zavedou před hlavní bránu hřbitova s velkým křížem na špičce. Na hřbitov by mělo být možné vstoupit malou brankou nalevo od této hlavní brány, jen je potřeba trochu více zabrat. Pro indícii A je třeba spočítat stromy po levé straně hlavní cesty vedoucí od hlavní brány k protější zdi hřbitova, kde se nalézá menší uzavřený vchod. AKTUÁLNĚ někdo opatřil dříve průchozí branku zámkem, čímž bohužel výrazně ztížil přístup na hřbitov. Jako náhradní výpočet indicie A lze použít počet "hrotů" trčících dohromady z obou křídel hlavní brány plus tři (pro jistotu - jedná se o číslo dělitelně 3 a 7).
A = počet stromů po levé straně hlavní hřbitovní cesty
Stage #2 - Pietní park Drahaň
Hned naproti hřbitovu se nalézá Pietní park Drahaň, na kterém našli místo svého posledního odpočinku milovaní domácí mazlíčci. Hřbitov již však naplnil svou kapacitu a protože se nepodařilo jeho rozšíření, není možné od roku 2007 zde pohřbívat.
Kousek za vchodem je informační tabule, která mimo jiné upozorňuje na zákaz pohřbívání pod pokutou. Výše této pokuty je indície B.
B = výše pokuty pro toho, kdo poruší zákaz pohřbívání
Stage #3 - Socioterapeutická farma
Součástí areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice je i bývalý velkostatek, kde v současnosti funguje socioterapeutická farma. Práce v zahradnictví, například při sklizni sena pro koně, kteří jsou zde ustájeni, je součástí léčebného režimu při léčení závislostí. Nenáročná zemědělská práce je vhodnou formou pracovní terapie i pro další skupiny pacientů. Velmi dobrými výsledky se může pochlubit bohnická hipoterapie. Léčba s využitím působení koně se zaměřuje jednak na malé děti trpící neurologickými problémy (fyzioterapie), jednak na psychiatrické pacienty (psychoterapie).
Bohnický velkostatek, včetně objektů, polností a přilehlého Čimického háje, zakoupil na začátku dvacátého století (v roce 1903) Zemský výbor Království českého, aby mohl být postaven ústav pro choromyslné v Bohnicích u Prahy. Celková rozloha zakoupených pozemků byla 303 hektarů (areál nemocnice stojí na 64 hektarech). Od založení ústavu až do německé okupace vykonávali vybraní pacienti na statku pomocné zemědělské práce (v zahradnictví a zelinářství). V roce 1926 přešel statek pod zemský správní výbor, ale jeho provoz i nadále zajišťovali pacienti ústavu. V roce 1991 se zemědělské hospodářství vrátilo pod přímou správu nemocnice a vznikla zde socioterapeutická farma.
Napravo od hlavního vchodu na farmu se nachází budova, ve které jsou kanceláře správy objektu. Číslo popisné této budovy je indície C.
C = číslo popisné na budově, ve které se nachází kancelář správy objektu
Stage #4 - kostel sv. Václava
Nemocniční kostel sv. Václava byl vystavěn firmou významného prvorepublikového podnikatele a politika Otakara Nekvasila z Karlina, jako součást Královského českého zemského ústavu pro choromyslné v Bohnicích a stojí takřka v jeho středu. Už zdálky je vidět 55 metrů vysokou kostelní věž, která měla být odstraněná za II. světové války, aby její měděná báň nebyla použitá jako orientační bod při leteckých náletech spojeneckých vojsk na Prahu. Po únoru 1948, kdy velkou část Psychiatrické léčebny, včetně kostela, proměnilo Ministerstvo obrany ve vojenská kasárna, byla věž součást protivzdušné obrany hl.m. Prahy. Není též bez zajímavosti, že firma Hainz, která do ní roku 1922 instalovala věžní hodiny, se o ně stará podnes. Do věže kostela, která je od II. světové války bez zvonů (všechny tři byly posvěceny 21.12.1930), však z bezpečnostních důvodů není vstup povolen.
Protože v letech 1951 až 1989 sloužil kostel převážně jako skladiště, z původní výzdoby uvnitř kostela se zachovalo jen málo. Na vnější straně kostela však nalezneme obrazy Jindřicha Hlavína z glazurovaných dlaždic. Jedná se o naše národní světce: sv. Václava a sv. Ludmilu na průčelí, sv. Anežku na západní zdi kostela a sv. Vojtěcha na východní. Na místo, kde se původně nacházel oltář se svatostánkem (mimochodem, byl ze stavebních důvodů situován na sever, nikoliv na východ, jak je tomu u katolických kostelů obvyklé), nás dodnes upozorňuje na vnější zadní zdi kostela vyobrazení sv. Norberta s monstrancí, který sice není původem Čech, ale ostatky tohoto zakladatele premonstrátského řádu z 12. století, byly přeneseny roku 1626 z Magdeburgu do kláštera na Strahově a tak i on patří k zemským ochráncům. U vchodu do sakristie, který se nachází na západní straně kostela a v současnosti je opatřen mříži z dílny uměleckého kováře Filipa Smyčka, je vyobrazení Matky Boží s dítětem, kam pacienti často přicházejí zapálit svíčky a vyslovit své modlitby, když je kostel zamčený. Zachovala se rovněž vnější sochařská výzdoba, ať už se jedná o sochy patronů lékařského stavu sv. Kosmy a Damiána od Františka Hergesella ml., anebo o pískovcový vstupní portál od Celestýna Kloučka, který zachycuje motiv Ježíše jako Dobrého pastýře, pod ním klečící anděly, kteří se klanějí kříži, a nad ním je umístěn státní znak v podobě dvouocasého lva.
Před hlavním vchodem do kostela je schodiště, indície D je rovna počtu těchto schodů.
D = počet schodů před hlavním vchodem do kostela
Stage #5 - Finále
Nyní již zbývá pouze dosadit zjištěné indície do vzorce níže a dojít si pro zaslouženou odměnu. Finálka se nalézá do 300 metrů od poslední stage (kostela) a je přístupná během celého dne a jakéhokoliv počasí. Samotná schránka je klasická nevyfouknutá PET.
POZOR - od 9. 10. 2017 změna umístění finálky.
N 50° 07 . (A-12) ([B:1 000]-4) ([C:20]-6)
E 014° 25 . (D-1) (A-17) (D+3)
