Tomáš Garrigue Masaryk
První československý prezident 1918 - 1935
* 7. 3.1850 Hodonín, †14. 9. 1937 Lány u Rakovníka
T. Masaryk se narodil v chudé rodině. 
Po absolvování čejkovické školy mu místo na studiích reálky v Hustopečích zajistil Hodonínský děkan. Chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni. Obou činností zanechal a nastoupil jako podučitel hustopečské reálky a začal se připravovat k studiu na gymnasiu. Jeho nepříliš majetní rodiče (otec Josef Masárik pracoval jako čeledín a posléze dráb, matka Terezie jako kuchařka v panských službách) ho nemohli na studiích vydržovat. Proto se od 15 let živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů.
Ve Vídni se učil strojním zámečníkem, z učení zběhl a vyučil se kovářem v Čejči. Nastoupil na německé gymnázium v Brně. V 18 letech odmítl účast na německé školní zpovědi a byl vyloučen. Stal se vychovatelem v rodině policejního ředitele, který získal místo ve Vídni. Vzal ho sebou a dal ho na Akademické gymnázium, kde v r. 1872 maturoval.
Po maturitě ve Vídni začal studovat filozofickou fakultu. Zabýval se dílem Františka Palackého a byl ovlivněn jeho protestantskými myšlenkami. V r. 1876 získal doktorát filosofie (PhDr.) na Filosofické fakultě Vídeňské university. Vystudoval na universitě v Lipsku, kde bydlel v rodině Göringových (nebyla to rodina pozdějšího nacistického vůdce Hermanna Göringa). V této rodině bydlela v letech 1867 - 1870 i Američanka Charlotta Garrigue, která tuto rodinu navštěvovala. Zde se poznali v roce 1877. Požádal ji o ruku a odjeli za jejími rodiči do USA. 15. 3. 1878 se vzali v unitářské modlitebně v New Yorku. Po svatbě přijal její příjmení Garrique za své druhé jméno. V letech 1879 až 1880 se stal otcem Alice a Herberta.
Po celou dobu studia byl Masaryk literárně činný, napsal mnoho studií a odborných statí. V r. 1879 se stal docentem na Vídeňské universitě. Po rozdělení University Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část v roce 1881 se přestěhovali do Prahy do Mickiewiczowy ulice (u Mariánských hradeb). V Praze se stal v roce 1882 profesorem filosofie na Universitě Karlově. V roce 1883 se vyslovil proti pravosti Rukopisu královédvorského a Zelenohorského (RKZ).
Byl jediným poslancem za Českou stranu demokratickou v rakouském parlamentu. V českém prostředí si vytvořil mnoho odpůrců svým kontroversním přístupem ke studentům a vykládanému tématu a názory na katolickou církev. Masaryk z protestantských pozic kritizoval některé vlastnosti katolické církve. Viděl nutnost náboženství pro moderní společnost, ale požadoval po katolictví radikální reformu. Masaryk přijel do Prahy jako uznávaný filosof a získal si mnoho přátel mezi svými studenty a později i v okruhu lidí kolem revue Athenaeum, kterou sám založil. Spor o pravost rukopisu Královédvorského a Zelenohorského se stal celonárodní aférou. Masaryk se postavil za jejich nepravost a pro velkou část nacionalistů byl vlastizrádcem. Masaryk začal pracovat na poli politiky. Zde našel spolupracovníky v Josefu Kaizlovi a Karlu Kramářovi a formuloval nový politický směr, který prosazoval „přesné vědecké poznávání věcí proti romantické fantastice“ – realismus. Revue „Čas“ se stala tribunou realistů, v níž předávali své názory a postoje poměrně úzkému okruhu veřejnosti. Koncem roku 1890 byli přijati do mladočeské strany, na jaře 1891 získali mandáty do Říšské rady (celorakouského parlamentu) a v prosinci 1891 byl Masaryk zvolen do zemského sněmu. Později svou další politickou kariéru přerušil. Jednou z příčin byla skutečnost, že se mu rodina rozrostla
o další dvě děti – Jana a Olgu. I nadále byl literárně činný. Napsal mnoho studií i vědeckých statí, inicioval vznik Ottova slovníku naučného a také psal články do odborných časopisů, jako byly „Naše doba“, nebo do novin „Čas“, na jejichž vzniku se aktivně podílel. Masaryk na Češích odsuzoval omezený rozhled a okruh zájmů. Příčil se mu český nacionalismus, který vycházel jen ze slepé nenávisti ke všemu německému a nedobře nesl rozrůstající se antisemitismus. Jeho aktivita v roce 1899, kdy se zasazoval o obnovení procesu s židem Hilsnerem, který byl odsouzen za rituální vraždu mladé Češky, to ostatně dokázala. Masaryk byl hluboce věřící člověk, přesto uvítal vznik Volné myšlenky, kterou vnímal především jako antiklerikální hnutí.
Za první světové války Masaryk zaujal stanovisko nezávislosti českého národa a jeho vystoupení ze svazku Rakouska-Uherska. Ve své knize „Nová Evropa: Stanovisko slovanské“ ospravedlňuje boj proti monarchii, nutnost lepšího státoprávního uspořádání ve východní Evropě a dokonce předjímá i některé aspekty budoucí spolupráce mezi státy Evropy, eventuelně i ve formě federace demokratických států. V r. 1914 odešel do emigrace (ve věku 64 let). Z Itálie odjel v r. 1915 do Švýcarska, kde vedl v Curychu zahraniční odboj.
6. 7. 1915 se při oslavách M. Jana Husa vyslovil pro rozbití Rakouska-Uherska. Vláda na něho vydala zatykač a byl v nepřítomnosti odsouzen za velezdradu k trestu smrti. V roce 1915 byla zatčena jeho dcera Alice na 8 měsíců a za rok i manželka Charlotta, která byla propuštěna na amnestii císaře Karla I. v r. 1917.
K dosažení politické samostatnosti bylo nezbytné zviditelnit český národ a přesvědčit státníky velmocí o potřebnosti a užitečnosti samostatného českého státu. Ze Švýcarska spolu s Benešem odjeli do Francie, kde se k nim připojil Milan Rastislav Štefánik. V září 1915 odjel Masaryk do Londýna a situaci ve Francii svěřil Benešovi. Po únorové revoluci přesídlil do Ruska, kde dal podnět k sestavení samostatných legií z českých a slovenských přeběhlíků a zajatců.
Když do války vstoupily USA, vydal se přes Dálný Východ do Spojených států, aby zde působil na presidenta Wilsona, který do té doby po válce hodlal zachovat rakouskou monarchii, byť národně svobodnou. V Americe zorganizoval velkou přesvědčovací kampaň mezi americkými Čechy a Slováky na podporu samostatného státu. Spolu s E. Benešem a M. R. Štefánikem založili Československou národní radu. 30. 5.1918 podepsal v Pittsburghu (USA) dohodu o společném státě Čechů a Slováků. Československou samostatnost uznala
29. 6. Francie, 9. 8. Velká Británie. 3. 9. USA. 26. 10. 1918 podepsal v Philadelphii prohlášení o samostatnosti Československa. 28. 10. 1918 byla na Václavském náměstí vyhlášena Republika Československá.
14. 11. 1918 byl zvolen prezidentem ČSR, do Prahy přijel 21. 12. 1918 (zvolen byl ještě třikrát: 27. 5. 1920,
27. 5. 1927, 24. 5. 1934).
14. prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů a zůstal na zámku v Lánech. 18. prosince 1935 byl
za hlavu státu zvolen Eduard Beneš. Když „Tatíček Masaryk“ zemřel, pro jeho obdivovatele zemřel symbol morální velikosti a velké autority. Jeho heslo bylo: „Nebát se a nekrást“. Masaryk byl označen za „prezidenta Osvoboditele“ a ještě za jeho života byl přijat zákon „Masaryk se zasloužil o stát“.
V díle prezidenta Masaryka pokračoval jeho syn Jan Masaryk (14. 9. 1886 - 10. 3. 1948). Po divokých studiích v Praze pobýval do roku 1913 v Americe. V letech 1915 - 1918 sloužil u 8. vozatajského praporu
u 34. pěší divize rakousko-uherské armády v Haliči a v Uhrách a později v Itálii. 1. března 1919 vstoupil
do služeb ministerstva zahraničí. V letech 1925 až 1938 byl čs. vyslancem v Londýně. V roce 1940 se stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády. 30. července 1945 se Jan Masaryk vrátil z exilu do Prahy. Ministrem zahraničí zůstal i ve třech poválečných vládách Národní fronty.
Jak na keš / How to cache
CZ: Na úvodních souřadnicích keš nenajdete. Finální souřadnice hledejte v listingu.
EN: Final coordinates look for in the listing.
Téměř po celé trase se můžete pohybovat po lesních cestách. Terén je v pohodě schůdný pěšky nebo na koni, s kočárkem budete mít potíže.
CZ: Nezapomeňte si opsat bonusové číslo A = ...
EN: Do not forget to write down the bonus number A = ...
Seznam keší série Prezidenti
