Bačov se nachází 4 km severně od Boskovic na okraji Boskovické brázdy v oblasti Malé Hané. Trvale zde žije asi 80 obyvatel. Pod obcí vede silnice ze Sudic na Vísky a protéká potok Semič. Nejvyšší kopec na Bačově se nazývá Písek (431 m.n.m.). Nejstarší katastrální mapa byla vytvořena roku 1826 na pokyn císaře Františka I, při vzniku katastrálního úřadu.
Z knihy Boskovský okres, Jan Knies (1904)
Zpráva Volného, že dle vsi slula rodina vladycká, není pravdivá; neboť většina dat Volným shledaných patří k Pačovu v okr. třebovském. Bačov ode dávna patřil k panství boskovskému, při němž se jmenuje již r. 1382, kdy se Oldřich z Boskovic sestoupil na Bačov s Marketou z Deblína; r. 1391 prodal Tas z Boskovic Heraltovi z Kunštátu (mimo jiné zboží) i lán a dvorec v Bačově. Od těch dob se Bačov jmenuje častěji u panství boskovského a panské pozemky zde zcelené náležejí ke dvoru víseckému.
Roboty konali ze statku po 3 dny jeté, a to od Sv. Jana do sv. Václava, a dva dny pěší. Vozilo se hlavně dříví z panských lesů do Prostějova. Původně byl B. přifařen k Viskám, ale se zaniklou farou přidělen Boskovicům, odkudž farář (r. 1627) obdrzel bačovský desátek od Václava z Zásttizl. Po obnovení fary připadli katolíci opětně Vískám; evangelíci přiděleni k evang. faře vanovské. Školou patří do Vísek, kamž r. 1789 dávali 21 koláčů neb tolikéž krejcarů; od každého sedláka (jichž bylo 7) bral učitel po achtli žita, koledy od sedláka a podsedníka ročně po 2 kv., od chalupníka po 1 kr., školního platu za slabikováni týdně 2 kr., za čtení, počty a psaní po 3 kr. z dítěte, mimo to učitelského platu od sedláka po 4 kr. ročně.
Vodovod
Zatímco někde si ještě ani dnes nemohou lidé dopřát luxusu tekoucí vody z vodovodního kohoutku, v Bačově, místní části Boskovic, je tato civilizační vymoženost realitou už sto let. Pozoruhodné přitom je, ze původní vodovod vystavěný v roce 1908 na oslavu jubilea šedesáti let císaře Františka Josefa I. v čele Rakousko-uherské monarchie, dodneška plně funguje. „Vodovod v Bačově je svým způsobem unikát, protože v současné době už asi není mnoho staveb tohoto druhu, které by přetrvaly zcela funkční až do dnešní doby. Je vidět, jak byla obec ve své době progresivní", uvedl starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek, při setkání s místními občany u příležitosti 100 vodovodu.
Vodovodní systém, jenž pamatuje časy c.k. mocnářství, odebírá vodu z prameniště u Pamětic a vede ji do vodojemu, který stojí za obcí Bačov. Z vodojemu je voda rozvedena potrubím do jednotlivých domů. V současné době je celý vodovod majetkem Svazku vodovodů a kanalizací měst a obcí okresu Blansko a provozuje jej Vodárenská akciová společnost Boskovice.
Zvonice
Zvonice byla postavena podle vyprávění pamětníků za přispění hraběnky z Boskovic. V této době v Boskovicích na zámku sídlil rod Dietrichstein, zmíněná hraběnka byla nejspíš Karolína Maximiliana Prusková z Pruskova (* Brno 2.9.1674; +9.9.1734), nebo to také mohla být Maria Josepha Antonia (*29.6.1694; +3.9.1758) Ve zvonici je už 2. zvon, který byl do zvonice instalován v roce 1823. Zvon je zasvěcen svatému Michaelovi. Původně byla zvonice postavena v barokním slohu s bílou omítkou. Střecha byla pokryta šifrem (břidlicová krytina). Po několika přestavbách a rekonstrukcích, v roce 1973 a 1998, má zvonice současnou podobu. První rekonstrukci inicioval tehdejší starosta Alois Dostál st. Druhou rekonstrukci inicioval Alois Dostál ml. a Otto Dokoupil v roce 1998. Při poslední rekonstrukci bylo do zvonice umístěno elektrické zvonění panem Staňkem z Pamětic. Od této doby zvonice zvoní každý den v 7:00, 12:00 a 19:00, kromě Velkého pátku a Bílé soboty před Velikonocemi.
Křížek v blízkosti zvonice, který darovala rodina Staňková místním katolíkům, je z roku 1914.
Kaple Božského srdce Páně
Postavena stavitelem Františkem Mronkem z Boskovic. Finanční prostředky byly získány ze sbírek mezi bačovskými katolíky. Některý materiál byl rovněž získán jako dar od zdejších katolíků. Například dřevo na vazbu věnoval pan Josef Kotrhonz, v té době hospodář na gruntě č. p. 11. Pozemek, na kterém kaple stojí věnovala paní Františka Richterová z čísla popisného 12. Iniciátorem a organizátorem stavby za pomoci tehdejších hospodářů katolíků pana Tomáška z č. p. 4, pana Málka z č. p. 13 a pana Zemacha z č. p. 9, byl pan Petr Richter tehdejší hospodář na gruntě č. p. 12, druhý manžel výše zmíněné paní Františky Richterové. Nemohu se dopátrat, který kněz kapli posvětil, pravděpodobně to byl kněz z děkanství Boskovice. Z ústního podání však vím, že tehdejší farář ve Vískách, páter František Kamenný, toto odmítl a jako důvod uvedl, že má na Bačov smutné vzpomínky. Tyto jeho smutné vzpomínky se váží ke gruntu č. p. 18, kde tehdy bydleli Staňkovi. V roce 1943 se dostal na víseckou faru mladý kněz páter František Zátopek, nejprve jako administrátor, zastupoval tehdejšího pana faráře Michala Bašného, který byl v německém koncentračním táboře. Z tohoto vězení se vrátil s velmi podlomeným zdravím, takže úřad faráře nemohl zastávat. Byla vznesena žádost ke konsistoři, aby úřadem faráře ve Vískách byl pověřen páter František Zátopek, který zde, jak jsem se zmínil, byl administrátorem. Tato žádost byla po delší době kladně vyřízena. Tento pan farář Zátopek zavedl to, že jedenkrát za rok o svátku Božského srdce Páně je v této naší kapli sloužena mše svatá. Tím se pan farář Zátopek zasloužil o to, že má Bačov svoji vlastní pouť, jak my říkáme „malou" , protože tu „velkou", farnostní o svátku sv. Michaela archanděla držíme také. V roce 1981 pan farář Zátopek zemřel. Z důvodu nedostatku kněží vísecká farnost nemá svého faráře. Víseckou farnost až dosud spravuje pan farář z Knínic. Přestože je velice zaneprázdněn svými povinnostmi, které plynou ze správy dvou farností, jedenkrát za rok na nás nezapomene. Jak léta plynou, tak i naše kaplička zestárla, je tedy nutno ji omladit a zachovat pro další pokolení. V roce 1991 byla opravena venkovní fasáda a provedeno nové oplechování. V roce 1992 byly provedeny vnitřní opravy – nový strop, vyspravená omítka, vymalování, nátěr lavic a dveří, oprava věže – nový měděný plech. Také byla provedena nová elektroinstalace. Finanční prostředky byly získány sbírkou a dále pak příspěvkem od pana faráře. Tyto peníze byly použity na zaplacení materiálu. Placeny byly pouze práce klempířské, ostatní práce byly provedeny zdarma. Tolik jsem pokládal vhodné se stručně o historii naší kapličky zmínit.
V Bačově 7. dne měsíce listopadu l.p. 1992 Alois Dostál st.
Při poslední opravě v roce 2005 byla kaplička odvodněna, byl proveden vnitřní obklad dřevem a byla provedena oprava vnějších omítek a věžičky. V současné době (r. 2008) by asi bylo potřebné vyměnit 70 let starou střešní krytinu a kapličku vevnitř vymalovat. V roce 2011 při obecní veřejné schůzi, na které byl přítomen starosta Boskovic, přednesla paní Veverková požadavek na opravu kapličky na Bačově. Na základě tohoto podnětu přislíbil pan starosta finanční spoluúčast na opravu kapličky. Ještě v roce nechal předseda farní rady Vísky připravit projekt na opravu kaple pro získání dotací. Bohužel v roce 2011 se na dotace nepodařilo dosáhnout. V roce 2012 se znovu přihlásil projekt na opravu kapličky do programu regionální podpory MAS Boskovicko PLUS. V tomtéž roce proběhla mezi občany mimořádná sbírka na opravu kaple při které byl prezentován projekt na opravu kaple. V roce 2012 se podařilo uspět s žádostí o dotaci. Mimo jiné díky příslibu zástupců města Boskovice, že se bude starat o prostranství kolem kaple, a díky finanční podpoře z peněz obce. S opravami kaple se začalo až v roce 2013. Opravy probíhaly postupně přes celé léto. Byla provedena výměna střešní krytiny, výměna krovu, částečná výměna stropních trámů. Veškeré dřevěné konstrukce byly ošetřeny proti hnilobě a škůdcům. Byla provedena kompletní výměna klempířských prvků, oprava věžičky a žaluzií. Byly vyspraveny vnější omítky a dokončena drenáž kolem kapličky. Byla provedena vnitřní i vnější výmalba. Vyměnily se okna a dveře. Jako inovační prvek bylo nad vchodem umístěno osvětlení, které je napájeno pomocí fotovoltaického panelu. Na závěr byl na kapličku umístěn informační panel s historií kaple a obce Bačova.