Pamětníci si vzpomenou, že tomuto mostu již byla věnována keš s nestandardně krátkým životem - GC2FPZR Příliš úzký most. Publikována 25.9.2010, archivována 30.9.2010, celkem 8 logů, z toho většina po archivaci. Koho zajímá proč to, může se na ni podívat do archivu. Věříme, že naše keš vydrží mnohem déle, nevyvolá žádnou bouřlivou diskusi a že se bude líbit.
V těchto místech zřejmě stál most přes řeku Ohři již v 10. století. Arabský kupec židovského původu a vyslanec kordóbského kalifa Ibráhím ibn Jakúb ve svém itineráři hovoří o tom, že při cestě do Čech byl nucen překonat 40-ti mílové pásmo hor neschůdnými cestami a 2 míle od východu z hvozdu narazil na dřevěný most přes močál. Odtud pokračoval do Prahy. V 10. století na území budoucího města Budyně již existoval náznak koncentrace osídlení i s jakýmsi zárodkem tržiště. Protože mosty byly stavěny především na důležitých zemských cestách a Budyně ležela na boční větvi jedné z ní - tzv. Srbské či Chlumecké, zdá se být existence mostu v 10. stol. na tomto místě reálná.
Bohužel o další hitorii mostu se nám nepodařilo získat žádné zprávy. Ví se jen, že dosluhující most prošel před 30 lety většími opravami, kvůli nimž byl pro veřejnost uzavřen. Známo je také, že již v roce 2006 bylo pro výstavbu nového mostu přes řeku Ohři zpracováno dopravní územní rozhodnutí a bylo vydáno i územní rozhodnutí. V roce 2011 bylo vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele stavby, které bylo vzápětí odvoláno. Rekonstrukce mostu se následně stala součástí rekonstrukce silnice druhé třídy mezi Košticemi na Lounsku, Libochovicemi a Budyní na Litoměřicku za dvě stě milionů korun, na kterou její vlastník, Ústecký kraj, dostal dotaci 175 milionů korun z Regionálního operačního programu Severozápad. Hlavním dodavatelem byla firma Ekostavby Louny s.r.o, subdodavatelem prací na mostě pražská firma SMP CZ.
Následně bylo ještě zapotřebí pro tento záměr získat povolení výjimek z opatření na ochranu přírody v evropsky významné lokalitě na dolním toku Ohře. Týkají se morčáka velkého, což je druh kachny, která v bezprostředním okolí stavby pravděpodobně hnízdí až v několika párech a o velevruba tupého, ohroženého velkého mlže, který se nachází v méně hlubokých řekách, jako je Ohře.
Město Budyně nad Ohří si dalo podmínku, aby před bouráním mostu bylo nejprve zajištěno provizorní přemostění řeky pro místní obyvatele, autobusy a složky Integrovaného záchranného systému. K tomu byl použit provizorní ocelový příhradový most o třech polích s šíří pro jedno vozidlo, zapůjčený ze státních nedotknutelných zásob. Provoz byl řízen světelnou signalizací. Podobné řešení na tomto místě proběhlo při posledních opravách mostu zhruba před 30 lety.
Do zkušebního provozu byl most uveden v pátek 13.11.2015.
Několik starších fotografií předchůdce nového mostu se nám s údaji o jeho nejstarším předchůdci podařilo získat z archivu Libochovických novin, většina údajů o průběhu přípravy rekonstrukce pak pochází z Žateckého deníku. Sami jsme také fotografovali průběh rekonstrukce. Zajímavější fotky jsou v galerii.
Historie keše:
Původní verze vydržela do 24.7.2016. Toho dne kdosi ukradl z budky krabičku se vším, co v ní bylo, ať mu ruce upadnou. Budku použijeme jinam a tady jsme museli změnit jak úkryt, tak místo. Bohužel, je skromnější a méně nákladné, ať nenechavci nemají z případné další krádeže žádný prospěch.
Nové místo přestalo vyhovovat po úpravě jeho okolí. Stejně jsme je považovali za přechodnou variantu, než najdeme něco lepšího, kam lze dát větší krabku. Takže od 27.8.2016 nová, třetí a doufejme trvalá varianta.