Hostivarske molo Traditional Geocache

Impozantní dřevěné molo bylo postaveno na břehu Hostivařské přehrady v Praze a slouží především jako vyhlídkové místo u stezky pro pěší, cyklisty a běžce, ale také ke koupání. Molo má plochu 290 m² a je provedeno v několika výškových úrovních tak, aby zde návštěvníci mohli jak posedět, tak i ležet při opalování. Pro pohodlný přístup na molo byly z asfaltové pobřežní cesty zřízeny dva upravené vstupy a kamenné schodiště lemované lany. Slez z mola do vody je zajištěn dvěma „žebříky“. Stavba byla provedena v souvislosti s rozsáhlým odbahněním a revitalizací Hostivařské přehrady. Aby byla zajištěna dlouhá životnost konstrukce, je molo postaveno z dubového dřeva napuštěného speciálním olejem. Investorem projektu bylo Hlavní město Praha (Odbor rozvoje veřejného prostoru), celkové náklady na stavbu činily 2,7 milionu Kč plus DPH.

Hostivařská nádrž
Od napuštění v roce 1963 nebyla Hostivařská nádrž nikdy vypuštěna ani čištěna. Zanesení horní části přehradní nádrže bylo zřejmé při každoročním podzimním upouštění hladiny. Výška sedimentu se zde pohybovala od půl do jednoho metru. Tím se v této části nádrže snížila hloubka vody a docházelo tak k jejímu rychlejšímu prohřátí, což mimo jiné přispívalo i k rozvoji sinic. V dubnu 2010 bylo zahájeno postupné snižování hladiny, které skončilo v říjnu výlovem ryb. Během této doby byly na obnaženém dně nádrže prohrnuty strouhy, aby docházelo k lepšímu odvodnění sedimentu. Samotné práce na odbahnění byly zahájeny na jaře 2011. Ze dna bylo do konce srpna 2011 vyvezeno 197 000 m³ sedimentu, který byl použit pro výstavbu vysokého protihlukového valu v Horních Měcholupech - Javorová čtvrť. Součástí projektu byly i některé revitalizační prvky. V horní části nádrže, která je z biologického hlediska hodnocena jako nejcennější, byly zřízeny dva ostrůvky s oblázky, určené pro hnízdění ptáků a jeden malý mokřad pro obojživelníky. Poškozené břehy, zejména na levém břehu nádrže, byly nově opevněny těžkým kamenným záhozem. Na pravém břehu byl svah u altánu, včetně cesty, stabilizován pomocí drátokošů a pilot, které mají zajistit stabilitu vyhlídkové cesty. Vegetace na březích nádrže byla prořezána a byly zde odstraněny u nás nepůvodní akáty, které byly nahrazeny porosty vrb a olší.
V červnu 2013 trvalé deště zvýšily hladinu Hostivařské nádrže natolik, že molo prakticky zaplavila - viz fotodokumentace. Povodňová vlna valící se korytem měla objem průtoku letní Vltavy a vážně poničila další zástavbu po Botiči (mimo jiné i oblíbené tenisové kurty u Hamerského rybníka).

Hostivařský lesopark vznikl v 60. letech minulého století jako rekreační zázemí pro nově budované Jižní Město. Nový les vyrostl převážně na zemědělské půdě v sousedství Hostivařské nádrže. Nejednalo se ovšem o souvislý lesní porost, ale o „lesopark" s hustou sítí cest a rekreačními loukami. Zalesňování bylo zahájeno v roce 1959 a většina prací byla do pěti let dokončena. Pouze stráně nad nynější Hostivařskou nádrží byly zalesněny jako protierozní opatření již počátkem 20. století. Při výstavbě Hostivařské nádrže byla část těchto lesů zatopena. Po roce 1989 byly některé lesní pozemky vráceny soukromým vlastníkům. Hostivařský lesopark společně s Hostivařskou přehradou tvoří významné rekreační zázemí pro mnoho obyvatel této části Prahy. V lesoparku se nachází velké množství dětských herních prvků, altánů a laviček. Velmi využívaným vybavením lesoparku se stalo volně přístupné piknikové místo s ohništěm. Územím prochází značená turistická stezka, naučná stezka Povodím Botiče a řada cyklotras. V západní části lesa (Chodov) se nachází hájovna se zookoutkem a zatopeným lomem pro vodní ptactvo. Známé je také koupaliště (i nudapláž) na břehu Hostivařské nádrže s písečnými plážemi. Celé území lesoparku je obklopeno hustou sídlištní zástavbou a návštěvnost je zde skutečně vysoká – ročně téměř jeden milion návštěvníků. Velkým problémem je zde vandalismus, množství odhozených odpadků a volně pobíhající psi, kteří ruší lesní zvěř. Ano, čtete dobře, ranní běžci nezřídka zahlédnou bílá zrcátka srnčích zadečků a divoká prasata jsou k vidění také.

K samotnému odlovu:
Všímej si atributů. Keš má obtížnost 4,5 a při jejím lovu si můžeš způsobit vážný úraz. Geocaching podstupuješ na vlastní riziko a svou vlastní odpovědnost! Pozorně si prohlédni terén a umístění keše. Při hledání si hodně protáhneš tělo, je to jen a jen o mrštnosti a síle, třeba se ušpiníš, třeba to bude nebezpečné a ve dvou to bude rozhodně lepší. Logovat budeš jen díky své šikovnosti a fyzičce. Z vody na keš dosáhne jen žirafa, takže je nutné zapojit pružné hadí tělo a nasoukat se pod trámy. Je zakázáno něco násilně rozebírat, páčit, rozlamovat či odšroubovávat!! V okolí je velké množství mudlorybářů a dalších výletníků, zejména o víkendu. Dá se skoro říci – přeplněno. Že je keš umístěna na nevhodném místě a že je obtížná? Ale ale, o to tady zrovna jde, keše bývají těžké a také v rušném centru Prahy je jich spoustu a že to jde…..

K odlovu je vhodný čas dopoledne či večer, v žádném případě v sobotním nebo nedělním odpoledni!!! Doprovázet tě mohou i malí kačeři nebo kočárek, ale vlastního lovu se NEMOHOU zúčastnit a musíš jim zajistit BEZPEČNÉ hlídání během tvé nepřítomnosti.

Logování keše:
V keši není propiska. Logy budou kontrolovány.