Den im Kampfe für Vaterland
am 15. Juli 1866 gefallenen,
tapferen oesterreichischen Kriegern.
Der mährische Unterstützungs Verein.
A. Loos, Brüün
Udatným vojínům rakouským
dne 15. července 1866
v boji za vlast padlým
Moravský spolek podporovací.
Prusko-rakouská válka byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Po prohrané bitvě u Hradce Králové (3. července 1866) se Rakušané a Sasové přesouvali jednak směrem k Vídni, kterou zamýšleli ochránit před pruským útokem a dále i k Olomouci, o níž chtěli opřít své postavení. Trauma z porážky u Hradce Králové však začalo nahlodávat bojeschopnost rakouské armády. Neustále docházelo k drobným potyčkám i větším bojům s postupujícím nepřítelem a jedna z těchto krvavých bitev se odehrála i zde, v polích a mokřadech nedaleko Tovačova.
Mohyla byla vybudována na místě, kde měl za bitvy stanoviště štáb polního zbrojmistra Ludvíka rytíře Benedeka. Na čelní mramorové desce se nachází abecední seznam celkem 288 padlých, dále rozčleněný podle hodností. Později bylo zjištěno a doloženo v matrikách ještě dalších 6 jmen, která však na seznamu chybí. Tato jména jsou dnes různými přírodními vlivy stále méně čitelná. Největší podíl na bitvě i ztrátách měl 71. uherský pěší pluk Leopolda II., vévody z Toskány. Pluk byl utvořen 1. února 1860 vyčleněnými prapory z moravských řadových pěších pluků č. 8 a 54 a z uherského č. 12. Sídlem štábu pluku a doplňovacím okresem se stal Trenčín. Kmenové složení pluku tudíž tvořili Slováci a vojáci české národnosti (často rodáci z Hané) přežívající z původního kádru. Celkem 10 z 11 padlých důstojníků u Tovačova patřilo k tomuto pluku a jejich jména často ukazují na slovanský původ.
Údaje jsem čerpal ze stránek Spolku pro vojenská pietní místa a dále i z Wikipedie.