Skip to content

Meluzina Multi-cache

This cache has been archived.

Rico Reviewer: Archivace listingu keše pro nezájem ownera. Odarchivace se v těchto případech neprovádí.


Rico Reviewer - Comunity Volunteer Reviewer
Česká republika: Hlavní město Praha a Středočeský kraj

More
Hidden : 12/21/2015
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Jedním ze specifických projevů středověké výtvarné kultury jsou domovní znamení. Ta jsou obecně charakterizována jako obrazy nebo plastiky umístěné na domě nejčastěji nad vchodem. Domovní znamení byla úzce spjata nejen s domem samým, ale i s mentalitou člověka, který si právě určitý symbol k označení svého bydliště vybral.

Já bych Vás touto cestou chtěla na tento originální středověký kachel nad portálem jednoho z velvarských domů upozornit. Původní středová část reliéfní plochy pozdněgotického kamnového kachle s motivem Meluzíny se nacházela nad vchodem do jednopatrového západního křídla bývalého velvarského „Předního mlýna.“

Koncem osmdesátých let ovšem hrozila demolice celého mlýna, a tak byl kachel ze zdi sejmut a umístěn do Městského muzea ve Velvarech.

>Původ kachle není jednoznačně znám, ale je možné se do určité míry opřít o dvě navzájem se doplňující okolnosti:

  1. Kamna, z kterých kachel pocházel, byla po výtvarné i technické stránce zřejmě velmi dobrým středověkým otopným zařízením, která se v té době nacházela pouze ve vyšších společenských vrstvách. Což „Přední mlýn“ byla známa jako lokalita zvaná „Hrádek“ která měla pravděpodobně charakter vodní tvrze.
  2. Druhá informace o kachli, se podle ředitelky Městského muzea ve Velvarech paní PhDr. K. Havlové zachovala v místní ustní lidové tradici. Ta praví, že předmět /opět se nehovoří o kachli!/ byl nalezen v místním rybníce, aniž by bylo uvedeno, zda v zavodněném nebo vyschlém. Protože si tento nález lidé neuměli vysvětlit a dát ho do souvislosti se zaniklou tvrzí, byla artefaktu, na němž jsou nejnápadnější dvě ryby, přisouzena určitá magická moc, která po jeho hození do rybníka měla zajišťovat bohaté přírůstky ryb.

Původ slova Meluzína zřejmě z francouzského mère de Lusignan (čti mér d lisin – matka rodu Lusignanů)

Legenda o Meluzíně podle Jeana z Arrasu

Rukopis Jeana z Arrasu, francouzského vypravěče, Chronique de Melusine, byl napsán v letech 1387-1394 a vznikl na objednávku vnoučat českého krále Jana Lucemburského, a to vévody Jeana di Berry a jeho bratrance Jošta, markraběte moravského.

koupajici se Meluzina

Vznik díla podnítily kromě zmíněné objednávky i události na hradě Lusignanu, kde se prý zjevovala neznámá žena. Měla to být „prabába“ rodu Lusignanů, Lucemburků, Valois, tak řečená Meluzína. Kromě toho je známo, že středověká šlechta byla velmi zainteresována ve svých rodokmenech, zvláště pokud do nich byli zapojeni mýtičtí předkové a tak sepsání takového rodopisu, i když pohádkového, mělo ukazovat původ a váženost rodiny.

Historie o Meluzíně je příběhem plným osudového prokletí, zrazené lásky, magických kouzel, zakletých hradů, pokladů, krvavých bitev i příbuzenských vražd. Jean d´Arras neváhal zabydlet svůj příběh plejádou skřítků, obrů, kanců, začarovaných rytířů, plazů a svůdných víl.

Příslušníci významných rodů 14. století si nechávali historii o Meluzíně opisovat a pořizovat nákladné vazby i výzdobu, včetně nádherných iluminací. Zájem o Meluzínu se ale neomezil jenom na středověké panovníky a aristokraty, ale tragický osud této víly se stal zdrojem inspirace i pro literáty, výtvarné umělce či hudební skladatele. Historie o Meluzíně byla v 15.-18. století přeložena do většiny evropských jazyků, stala se oblíbenou četbou a ovlivnila i ústní lidovou slovesnost (v českých zemích kvílí před bouří Meluzína v komínech a venkované jí házejí z oken hrsti mouky nebo soli, aby z nich udělala kaši svým dětem a neškodila …). Největší popularitu si ovšem legenda získala ve středověku v krajích severní Francie. Postava Meluzíny bývá někdy i heraldickou figurou.

Vzhledem k objednavateli příběhu by se mohl rukopis nacházet v Moravské zemské knihovně v Brně, ovšem není tomu tak. Ve VKOL v Olomouci se nachází velmi vzácný prvotisk z r. 1476, jež vznikl v Basileji, který je napsán německy a který obsahuje stručnou podobu vyprávění o Meluzíně s mnohými ručně kolorovanými dřevořezy. (sig. 48.704)

Meluzina ve vane

Legenda o Meluzíně

Emmerick, vévoda z Poitou měl dva syny, Bertrama a Blaniferta. Jednoho dne se Emmerick vracel z lovu a potkal vévodu de la Foret, který shodou nešťastných náhod přišel o své peníze. Laskavý Emmerick jemu i jeho nejstaršímu synovi Raymondovi nabídl, že mohou zůstat u něj a Emmerick s Raymondem se stali dobrými přáteli. Při jednom ze společných lovů byl ale Emmerick napaden divočákem. Raymond, který chtěl příteli pomoci, zabil divočáka, ale současně nešťastně zabil i Emmericka. Tato událost jej hluboce zasáhla a Raymond se několik dní bezcílně toulal lesy na svém koni, až dorazil k „Fontáně žízně“ . Zde spatřil 3 bíle oděné ženy. Jedna z nich se představila jako Meluzína a nabídla Raymondovi vodu a ptala se ho, proč je tak smutný. On jí vypověděl své trápení a ona mu poradila, jak vysvětlit Emmerickovým synům tragickou smrt jejich otce. Zatímco Raymond poslouchal Meluzínu, zamiloval se do ní a ihned ji požádal o ruku. Meluzína souhlasila, ovšem pod jednou podmínkou: Raymond ji jeden den v týdnu (uvádí se sobota) nesmí za žádných okolností spatřit. Raymond vše slíbil a krátce na to byla svatba. Meluzína prý vlastníma rukama postavila hrad Lusignan a společně s Raymondem měli hodně dětí (uvádí se 10 synů), z nichž většina měla nějaké zvláštní znamení (většinou šlo o nějakou fyzickou deformaci).

Treti Meluzina ve vane

Raymond s Meluzínou spolu šťastně žili mnoho let, až do jedné osudné sobotní večeře. Raymondův otec a jeho bratři si jej dobírali, kvůli zvláštnímu chování jeho ženy a on již nepřemohl svoji zvědavost. Vešel do Meluzíniných komnat, aby ji našel a tam uslyšel téct vodu. Potichu otevřel dveře do koupelny (nebo udělal díru ve dveřích) a uviděl koupající se Meluzínu, od pasu nahoru krásnou jak ji znal, od pasu dolů s tělem hada. Raymond se nenechal vidět a nějakou dobu si nechal vše pro sebe. Až jednoho dne, kdy byli zpraveni o šíleném chování jednoho z jejich synů, Raymond obvinil Meluzínu, že je to její vina a nazval ji odporným hadem, který špiní urozený stav. Jen co to řekl, zalitoval svých slov a prosil o odpuštění. Bylo však pozdě. Meluzína mu připomněla jeho slib, který nyní porušil a sdělila mu, že jej kvůli tomu musí navždy opustit. Potom se proměnila ve svou „polohadí“ podobu a odletěla pryč. Podle francouzských legend Meluzína létala kolem hradu Lusinia i jiných sídel králů a šlechticů pokaždé, když se mělo něco špatného přihodit. Stala se znamením smrti.

Legenda o Pressině (matce Meluzíny)

Helinas, král Albanie (poetické jméno pro Skotsko), který ztratil ženu, trávil volný čas o samotě lovem. Na jedné své lovecké výpravě narazil na studnu, u které uviděl překrásnou ženu, pohádkově zpívající Pressinu. Zamiloval se do ní a požádal ji o ruku. Pressina souhlasila pod jednou podmínkou: nesmí ji vidět při porodu. Helinas souhlasil a byla svatba. Zakrátko Pressina otěhotněla a porodila 3 dcery, trojčata: Meluzínu, Melioru a Plantínu. Králův syn z prvního manželství, který žárlil na Pressinu, prozradil otci radostnou novinu, a ten zapomněl na svůj slib a přišel přes její zákaz k ní do pokoje. To Pressinu velmi rozčílilo, vyhubovala mu, vzala děti a utekla od něj. Uchýlila se na skrytý ostrov Avalon, kde žila její sestra Morgana. Když bylo dcerám 15 let, Pressina jim pověděla o otci, o tom , jak porušil slib. Velmi rozzlobená Meluzína přemluvila své dvě sestry a společně unesly otce a uvěznily jej v hoře Brandelois. Jejich matka Pressina se zděsila, když zjistila, jak krutě se Meluzína zachovala a tak na ni seslala kletbu: po zbytek svého života se každou sobotu Meluzína změní v obludnou „polohadí“ bytost.

Závěrem bych chtěla poznamenat, že zazdění originálního středověkého kachle do fasády velvarského „Předního mlýna“ patří v našem prostředí ke kulturně – historickým kuriozitám, o kterých nebylo z jiných míst zatím referováno. Na zmíněné místní lidové pověsti je pak možno ukázat, že i v pokročilém novověku může podobný „nevysvětlitelný předmět“ iniciovat vznik nodobého zcela fantastického vysvětlení objektivní reality.

A nyní k samotné keši. Vaším úkolem bude projít se po náměstí Krále Vladislava. Prohlédnout si domovní znamení viz foto níže. Ke každému domovnímu znamení přiřadit číslo popisné, dosadit do vzorečku a pak už jen odlovit.

Jednotlivá domovní znamení jsou k dispozici jako waypointy, takže není potřeba bloudit od domu k domu ;)

1 stage (Meluzína)
číslo popisné = indície E

N 50°16. C (C-A) B
E 14°13. (B+A) ((B*C) – 13)

Final

N 50 16, [(A + B + C + D + E) * 3 - 62]
E 14 13, [(E * C / A) + B + A]

Ke keši se, prosím, chovejte ohleduplně, ať vydrží i pro ostatní.
Zdraví Cimrman&Zimmermann

Betatest provedl LOBOtomy6 , PC zpracování zLOST a Já Vám kluci děkuji!!!

Keš je tématická. Není smyslem této keše ukázat všechny znamení které zde ve Velvarech máme. Ale pozvat Vás do Velvar na krásnou a lehkou multinku, kterou můžete i vyluštit doma :-)

Additional Hints (Decrypt)

xqr wr gra xbš?

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)