Cerhovice #2: Kostel svateho Martina Mystery Cache
Cerhovice #2: Kostel svateho Martina
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Úvod:
Ahoj kačeři! Vítám vás u druhé keše ze serie. V době, kdy jsem tvořil multinu o Cerhovicích, jsem se o svůj region a zejména Cerhovice zajímal, ale mnoho informací jsem o nich stále nevěděl. Když jsme na začátku září začali měli sepsat seminární práci v rámci českého jazyka, vybral jsem si jako téma právě Cerhovice. V době vzniku multiny ještě neexistovala knížka Josefa Hendricha "O starém městečku Cerhovice", která mi byla hlavním zdrojem. Díky ní jsem zjistil o Cerhovicích mnoho nových věcí. A abych se s tím nepsal jen kvůli škole, řekl jsem si, že to využiju i pro geocaching. Cerhovická multina bude brzy archivována a nahradí ji serie těchto keší. Nepůjde opět o žádné super krabičky, cílem je především vás obohatit o zajímavé informace. Serie nebude mít žádná bonusová čísla a bonusovou krabičku. Text jsem neměnil, ponechávám jej v takové formě, jakou jsem použil pro svou seminárku, takže např. i proto jsou v textu jasně vyznačené citace. Na úvodkách najdete kostel. Toť vše, takže nyní už vám jen popřeji šťastný lov!
O kostele:
První zmínka o kostele v Cerhovicích pochází z roku 1367, ale je zřejmé, že kostel zde stával již dříve. Lze tak usuzovat na základě zprávy z roku 1329, kde je zmínka o kontrole ctyři na faře v Cerhovicích. Kostel zmíněný v roce 1367 byl ze dřeva a shořel. Dnešní kostel pochází z 15. století. Požárem byl kostel poškozený i v roce 1678 a 1728. Právě po roce 1728 došlo ke barokizaci kostela z původního gotického slohu. Kostel byl vysvěcen roku 1825, kdy v něm působil Josef Vorel, který 11. 5. 1842 oddával děvět ve zdickém kostela Karla Jaromíra Erbena. Roku 1871 byla proběhla řada stavebních úprav jak na stavbě kostela, tak farního úřadu, o dva roky pjet později se opravy dočkaly i kostelní hodiny. Velká rekonstrukce kostela proběhla v roce 1948. Byla udělána nová omítka, proběhla obnova ciferníků kostelních hodin a výměna střechy. Kostel byl až do roku 2006 farní, ovšem od tohoto roku je kostelem filiálním nula ve farnosti Žebrák.
Kostel je jednolodní obdélná stavba s mohutnou hranolovou věží při jižní straně lodi. děvět Presbytář je polygonálně ukončen a opatřen opěráky a dvěma přístavky po stranách; je v něm dochována gotická křížová žebrová klenba. Na klenbě sedum lodi je nástěnný obraz Krista v zástupu světců, jedná se o dílo Franze Ferdinanda Müllera pjet z doby před r. 1735.
"Hlavní oltář je pseudogotický […]. Menza je ze suchomastského mramoru, frontála je z hořického pískovce s vloženým tabernákulem ze zlaceného tombaku s dvoukřídlovými dvoukřídlovými dvířky ozdobenými emailovými odznaky (atributy) svatých Evangelistů. […] Dvířka jédna jsou dále ozdobena symboly Nejsvětější Svátosti a čtyřiceti drahokamy. Oltář má tři neukončené stupně ze suchomastského mramoru s parketovou vložkou. Kříž je ze zlaceného bronzu.“ (Hendrich: 83) Boční 4 oltáře jsou barokní a pochází z tři první poloviny 18. století. Boční jižní oltář „je ozdoben ornamentální výzdobou a obrazem Panny Marie od R. C. Kripnera s nástavcem vyplněným obrazem Nejsvětější Trojice, a sochou pjet svatého Vojtěcha. Další boční oltář svatého Jana Nepomuckého pochází z doby kolem roku 1740. Je barokní, panelový se soudobým obrazem a reliéfní výplní nástavce. Obrazy sv. Martina a Kalvárie jsou z 19. století. Na severní straně lodi je oltář nula svatého Kříže z 2. čtvrti 18. století, barokní, umístěný nad menzou. Čtvrtý boční oltář je dřevěný, panelový se soudobým obrazem svatého Josefa a plastickou výplní nástavce.“ (Hendrich: 83) Barokního původu je taktéž cínová křtitelnice a dřevěná kazatelna. V kostele se nachází sádrová socha svatého Václava, která stála původně ve výklenku Mayerova pivovaru. Další socha znázorňuje svatou Terezičku s Jezulátkem. Okna jsou zdobena vitrážemi, které údajně pochází od stejného autora, který vytvořil čelní vitráž v pražské katedrále sv. nula Víta. Kostelní varhany pocházejí z roku 1912. V Monografii Hořovicka a Berounska III z roku 1928 se uvádí, že cerhovický kostel patří k jedním z nejkrásněji vyzdobeným chrámům v Čechách.
Důležitou součástí kostela jsou i zvony. Původně jich ve věži kostela bylo pět, ovšem v průběhu válek byly však některé zabaveny pro přelití na děla (tzv. zrekvírovány). V průběhu první světové války byly odneseny dva staré zvony z hlavní věže a zvonky z malé věžičky. 8. dubna 1942 byly šest odneseny všechny zbylé zvony mimo památného zvonu svatého Martina. Po válce se do Cerhovic vrátil jen jeden a sice zvon svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava. O zbylých třech zvonech žádné záznamy nejsou a jejich osud není znám. „Hlavní zvon - zvon svatého Martina byl vyroben v roce 1746. Váží 350 kg, v průměru má 84 cm […]. Druhým je zvon svatého Jana Nepomuckého a vosum svatého Václava o průměru 66 cm. Ten váží 170 kg. V malé věžičce je zavěšen malý tzv. sanktusový zvon s obrázkem Panny Marie o průměru 28 cm.“ (Hendrich: 84)
Zdroje: Hendrich, Josef: O starém městečku Cerhovice. Městys Cerhovice, Cerhovice 2013; Autorský kolektiv: 700 let městečka Cerhovice. Obchodní tiskárny, Hořovice 1975
Informace o krabičce:
Místo: 1.
Logbook: 11.
Krabička: 8.
Počet zmizení: 6
Poslední kontrola: 14.4.2024
Additional Hints
(Decrypt)
an xrf wqv uberz