Jednotlivé stage jsou u památníků a pomníků nejzajímavějších měst. Mimo Mladé Vožice, Sedlčan a Soběslavi bude vaším úkolem sečíst všechna čísla na pomníku. Příklad: Pokud zde najdete datum 13.9.1986, výsledné číslo bude 37 (1 + 3 + 9 + 1 + 9 + 8 + 6).
Tábor
Tábor je město na jihu Čech na řece Lužnici. Se svými 35 tisíci obyvateli je po Českých Budějovicích druhým největším městem v Jihočeském kraji. Spolu se Sezimovým Ústím a Planou nad Lužnicí pak vytváří městskou aglomeraci se skoro 47 tisíci obyvateli. Město, jehož centrum je památkovou rezervací, je významným centrem turistického ruchu. V Táboře je mnoho architektonických památek a v okolí naleznete velké množství přírodních krás. Město Tábor je také spojeno s husitským hnutím a jeho vznik je spojen s Janem Žižkou z Trocnova. Ve 13. Století byl na místě dávného osídlení vybudován hrad a město Hradiště. Město Tábor má strategickou polohu a husité této výhody využili a převedli zbytek obyvatel ze Sezimova Ústí na místo bývalého Hradiště.
N 49°24.990 E 14°38.610 - Sečtěte všechna čísla a dá vám to A
Mladá Vožice
Svým okolím, horskou polohou a zejména i svým "Hradem", návrším, na němž v dobách dřívějších stával skutečný hrad jako sídlo královského statku a spolu zemská pevnost, připomíná Mladá Vožice alpské sídlo arcibiskupské. Město vzniklo jako podhradí na svahu návrší a již na počátku vlády Karla IV. připomíná se jako městečko se dvěma kostely. Barokní kostel sv. Martina stojí na zpevněné terase nad hlavním, Žižkovo náměstím. Kostelu v roce 1942 byly zabaveny všechny jeho zvony kromě umíráčku, až v roce 1952 se vrátil a byl znovu vysvěcen zvon Jan a v roce 1986 byly ze sbírky pořízeny 3 nové zvony Maria, Václav a Martin, které tvoří souzvuk "Gloria". Na témž náměstí byl v letech 1570–1603 postaven mladovožický zámek. Za Küenburgů, již jej vlastnili 250 let, získal svou dnešní barokní podobu. V roce 1946 byl zámek zkonfiskován a do jeho budovy byl umístěn závod Koh-i-Noor. V současné době je zámek veřejnosti nepřístupný a jeho stav je i vlivem nepodařených restitucí žalostný.
N 49°31.882 E 14°48.497 - Počet jmen je B
Chýnov
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Po roce 995 získali správní hrad Přemyslovci a drželi jej až do roku 1250, kdy král Václav I. přenechal Chýnov pražskému biskupství. Hrad spolu s celou obcí tak ztratil na významu a stal se pouze regionálním centrem. Roku 1289 je Chýnov zmiňován jako město. Od roku 1413 však pražští arcibiskupové Chýnov dávali do zástavy různým světským majitelům a sami jej přímo již nikdy nespravovali. Status města byl obnoven v roce 1994. Dominantou města Chýnova jsou především římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice. Dalšími významnými místy je Bílkův dům, hřbitov se sochami Františka Bílka a Karla Gabriela či Chýnovská jeskyně.
N 49°24.461 E 14°48.679 - Sečtěte všechna čísla a dá vám to C
Soběslav
První zmínka pochází z roku 1293, kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu Rožmberků. Městská práva obdržela Soběslav v roce 1390 a o čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král Václav IV. V průběhu husitských válek bylo město třikrát vypáleno. V 16. století byla Soběslav jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství a představovala hospodářské centrum jižních Čech s vazbami na Bavorsko a Rakousko. Město znovu utrpělo za třicetileté války i za válek napoleonských. V roce 1871 byla otevřena železniční trať vedoucí přes Soběslav, a to úsek Dráhy císaře Františka Josefa z Českých Velenic do Prahy. Roku 1900 měla Soběslav 442 domů a 3800 obyvatel, byly zde tkalcovny hedvábí, pivovar a další. Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) městskou památkovou zónou.
N 49°15.570 E 14°43.182 – Počet římských číslic I na jedné straně je D
Bechyně
V 9. století bylo na ostrožně nad řekou vybudováno slovanské hradiště (podle Kosmovy kroniky jedno z nejdůležitějších správních center tehdejších Čech). V roce 1268 místo získal král Přemyslem Otakarem II., který se zde rozhodl postavit svůj hrad. Jan Lucemburský pak roku 1323 v podhradí založil město. Po roce 1340 se v držení Bechyně střídají různé šlechtické rody - Šternberkové, Bechyňové z Lažan, Švamberkové i Rožmberkové a jako poslední Paarové Nejvýznamnější majitelé Bechyně přitom byli Šternberkové (na které upomínají náhrobní kameny v klášterním kostele) a poté v 2. polovině 16. století Rožmberkové. V té době došlo k významnému rozvoji města a k přestavbě původního hradu na renesanční zámek. Od 15. století vzkvétalo ve městě také hrnčířství, které zde založilo keramickou tradici. První keramická dílna tu vznikla koncem 19. století. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší odborná keramická škola v Čechách, která dodnes funguje a nadále se v ní vyučuje.
N 49°17.668 E 14°28.109 - Sečtěte všechna čísla a dá vám to E
Milevsko
Budoucí město se nacházelo na křižovatce obchodních cest ve 12. století, což mu předurčovalo prosperitu a růst. První písemná zmínka o městu pochází z roku 1184 a týká se bohatého velmože Jiřího z Milevska. Na jeho popud byl ve městě založen roku 1187 premonstrátský klášter. O výstavbu kláštera se zasloužili řeholníci vedení opatem Jarlochem. Během následujících let procházel majetek kláštera rozkvětem a díky dobré správě a výhodné pozici na křižovatce cest se stal brzy jedním z nejbohatších klášterů v zemích koruny České. Roku 1420 byl klášter vypálen husity a většiny majetku se zmocnila šlechta. Nejprve byl ve vlastnictví rodu Rožmberků, od r. 1543 rodu Švamberků a od r. 1581 rodu Hodějovských z Hodějova, za nichž byl proměněn v panské sídlo. Při konfiskacích majetku majetků nekatolíků po bitvě na Bílé Hoře byl r. 1622 vrácen zpět řádu premonstrátů, a to Strahovskému klášteru. Nikdy již nebyl samostatným opatstvím. Z rozhodnutí císaře Josefa II. se r. 1785 milevský klášter ruší a nadále patří Strahovu jako hospodářské středisko. Vývoj městečka byl dlouho spojen s životem kláštera. Poprvé je písemně doloženo r. 1327. Jako obchodní a řemeslné centrum získává první městská práva v 15. století. Války a následné morové epidemie v 17. a 18. století městečko i jeho okolí téměř zničily. Tak se stala tato oblast jednou z nejchudších v zemi, což platilo ještě na počátku 20. století. Rozvíjela se zde tradiční řemesla, především hrnčířství. Známé byly milevské trhy, dnes znovu obnovené. Do dnešních dob se zachovala tradice milevských maškar.
N 49°26.820 E 14°21.795 - Sečtěte všechna čísla a dá vám to F
Sedlec- Prčice
Město vzniklo 6. září 1957 sloučením původně samostatných obcí, města Sedlec a městyse Prčice, které spolu těsně sousedí. Městečka a jejich okolí byla poznamenána třicetiletou válkou a těžce zasažena neúrodou a hladomorem v letech 1771–1772, který připomínají i kříže a pomníčky v okolí. Zachovala si víceméně dodnes svůj venkovský charakter, zejména kvůli absenci průmyslu způsobené nepřítomností železničního spojení. Město bylo tragicky zasaženo na konci druhé světové války, kdy 7. května 1945 projíždějící jednotky SS vypálily sedleckou školu, v níž povstalí Češi drželi německé zajatce, a postřílely 21 místních občanů. V současnosti je město zřejmě nejvíce proslulé pořádáním tradičního Pochodu Praha-Prčice.
N 49°34.382 E 14°31.955 - Sečtěte všechna čísla a dá vám to G
Sedlčany
První písemná zmínka pochází již z roku 1294. Již od 12. století byly střediskem Středního Povltaví. Na počátku 14. století patřila tehdejší trhová ves Rožmberkům, kterým patřily i místní zlaté doly. Za vlády Karla IV. je ale museli vrátit královské komoře. V 15. století získalo město mnoho privilegií a do městského znaku rožmberskou pětilistou růži. V roce 1580 město získal známý stavitel rybníků - regent Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, který začal brzy vybírat od projíždějících kupců vysoké mýtné. Kvůli tomu se začali kupci městu vyhýbat, což způsobilo spor Krčína s měšťany.Další větší rozvoj města nastal až v roce 1894, po vybudování železniční tratě Olbramovice - Sedlčany. Nová Radnice byla postavena v roce 1903; dnes jsou na ní umístěny památníky padlých v obou světových válkách. Za 2. světové války došlo ke zřízení nacistického vojenského výcvikového prostoru, a k vystěhování Sedlčanska, Sedlecka a Voticka (kde byla velká koncentrace tradičního českého obyvatelstva). 8. května 1943 byla v Sedlčanech zřízena pobočka přesídlovací kanceláře, která zajišťovala vystěhování obyvatel města do 1. srpna 1943. Po roce 1945 začaly vznikat velké průmyslové závody (Sedlčanské strojírny, Povltavské mlékárny, později BIOS, KDS, Hamiro)
N 49°39.734 E 14°25.498 - Sečtěte pouze čísla v letopočtu a dá vám to H
Finále – N 49° W . X E 014° Y . Z
W = D + F + H
X = E x G - (B + C)
Y = A + B + F + G - (C + D + E + H)
Z = A + B + C + D + 2 x E + F + G + H
Dostanete se na okraj malé vesničky s okolní krásnou přírodou typickou pro Toulavu.