První skautský oddíl na Moravě vznikl v Uherském Brodě
Myšlenku skautingu přivezl z pražských studií do svého rodného města Miloš Stojan, který se v Praze nadchl skautskými ideály. V březnu 1915 založil v Uherském Brodě první chlapecký oddíl, který byl zaregistrován jako první odbor na Moravě, což později vedlo k propůjčení čestného názvu středisko Prvních moravských junáků. Díky podpoře Stojanovy rodiny byli chlapci vystrojeni do skautských stejnokrojů a oddíl se brzy začal rozrůstat. Na pozadí první světové války se mladí chlapci scházeli a brzy se jim podařilo získat svolení začít si v lese Rubaniska (v části Jelení) budovat svůj srub. V okolí srubu probíhal výcvik ve skautských dovednostech a dokonce se zde uskutečnil první týdenní tábor.
Stavba základů srubu (1915)
První republika
Po válce nastal velký rozmach skautingu i jeho členské základny. V roce 1920 je v Uherském Brodě již 50 skautů a vedoucím střediska se stává Otto Nesňal. Miloš Stojan odchází do Argentiny a jeho stopy tam také navždy končí… Rok 1921 znamená obohacení dosud chlapeckých oddílů o oddíl dívčí, s jehož vedením je spjato jméno M. Hovorové. V roce 1925, při oslavách deseti let trvání skautingu, má středisko už 150 členů. Při této příležitosti se v Uherském Brodě konal sjezd, na který dorazil i náčelník a zakladatel českého skautingu A. B. Svojsík. Hostem byl i Tomáš Baťa, který skauty nadšeně podporoval. Poté přebírá vedení střediska mladší bratr Miloše Stojana, Vladimír Stojan - Starý Havran.
První brodští skauti s A. B. Svojsíkem uprostřed, po jeho levici je Otto Nesňal,
v druhé řadě shora jsou Vladimír a Bohuš Stojanovi (1925)
První brodské skautky (1923)
Skauti za války
V roce 1940 K. H. Frank vydává zákaz činnosti organizace a dochází k zabavení jejího majetku. Během druhé světové války v Brodě pracuje ilegálně oddíl chlapců, který se cvičí ve zpravodajských dovednostech pod vedením br. Ondry. V roce 1944 zde vznikl ještě jeden oddíl vedený br. Křivánkem, chlapci zde prováděli nejen skautský, ale i vojenský výcvik, dokonce uspořádali tajně osmidenní tábor na Pulčinách. V říjnu vešli ti nejspolehlivější do spojení s parašutistickou skupinou CLAY, ale po zajetí a umučení vedoucího zpravodaje br. Měšťana zničili veškeré důkazy o své činnosti. Tu obnovili až v roce 1945, kdy tato zvláštní skupina měla za úkol podávat hlášení o pohybu německých a maďarských vlaků projíždějících přes Uherský Brod. Činností za okupace tak uherskobrodští junáci dostáli svému slibu - sloužit vlasti i v nejtěžších hodinách.
Největší základna
Obnovení organizace po válce znamenalo největší členskou základnu v historii – asi 350 členů (3 dívčí a 6 chlapeckých oddílů). V té době také vychází v Uherském Brodě časopis Vatra, který byl s úspěchem rozesílán do více jak 50 míst v republice.
Poválečný tábor
Těžká léta zákazů
Další zákaz přinesla po roce 1948 diktatura jedné strany. Pouze jediný chlapecký oddíl udržel svou činnost až do roku 1952. Jeho vedoucím byl další pokračovatel rodinné tradice Jiří Stojan - Kid.
Léta 1968 – 1970 znamenají demokratizaci společnosti a Junák se opět vrací s plnou silou a vervou na scénu. Středisko vede Liboslav Švach - Šedý Had, chlapecký kmen Jiří Stojan – Kid a dívčí kmen sestra Vranná. Nové začátky, nové naděje, nový název střediska – středisko Prvních moravských junáků. Vše je ukončeno rozpuštěním organizace v roce 1970. Následuje zařazení skautů do pionýra. Mnoho dětí přechází pod křídla turistického oddílu nebo červeného kříže, ale skautská činnost postupně zaniká.
Znovuzrození skautu
Na konci revolučního roku 1989 se schází skupina starých činovníků a bývalých členů, aby pod vedením Jiřího Stojana – Kida, zorganizovali první rádcovské kurzy, představili se veřejnosti a od podzimu 1990 začali pracovat s oddíly chlapců i dívek. Od roku 1997 vede středisko Zdenka Miklíčková – Miki a od sněmu v roce 2013 je vedoucím Petr Miklíček- Ježek.
Členská základna se v posledních letech pohybuje okolo 150 členů všech věkových kategorií. Základem je pravidelná schůzková činnost, výpravy, zážitkově herní aktivity, účast na skautských závodech, Betlémské světlo, besídky, charitativní sbírky a další aktivity. Vyvrcholením každého skautského roku jsou letní tábory pod junáckou vlajkou. Ze skautské organizace, která navázala na hodnoty a tradice, se stalo společenství lidí neustále modernizující své přístupy, rozšiřující své možnosti.
Ke keši
Úvodní souřadnice Tě zavedou na místo, kde stával první skautský srub. Dne 25. 4. 2015 - den po svátku sv. Jiří, patrona skautů a skautek, zde byl slavnostně odhalen pamětní kámen. Ten připomíná 100. výročí vzniku skautingu na Moravě. Jako pocta zakladateli brodského skautingu a taky dalším pokračovatelům rodinné tradice, zde byl slavnostně zasazen „Stojanův strom“ (jinan dvoulaločný).
Informační tabule, která se nachází poblíž, ti poskytne potřebné indicie k nalezení finální kešky. Aby se nedaly všechny informace najít pouze na internetu, je jedna z indicií umístěna v mikrokeši na místě samotném. Při jejím hledání buď prosím opatrný, pohybuje se tu hodně mudlů.
A = číslo informační tabule
B = počet písmen prvního slova skautského hesla
C = číslo skryté v mikrokeši
Pamětní kámen u Rubanisk (2015)
Finálka:
Finální keš je umístěna v okruhu 300 m od pamětního kamene, na souřadnicích:
N 49° 02. (A+B-C) (B+A) (2*C)
E 017° 39. (B+C) (A+C) (C+4)
K otevření finální keše je ale nutné vyluštit následující osmisměrku. Neotevírej keš násilím! Po odlovení prosím uveď vše do původního stavu.
V osmisměrce hledej součásti výstroje, kterou si skauti berou na výpravy:
